Senátoři schválili konsolidační balíček vlády, podepsat ho musí ještě prezident
13.11.2023
Vláda oproti původnímu plánu upravila například výnos obcí z daně z nemovitosti nebo zaměstnanecké benefity. Noviny se přesunuly do nižší 12% sazby DPH. Ozdravný balíček má letos do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun a po dvou letech pak 148 miliard korun. Konsolidační balíček zavádí pouze dvě sazby DPH, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína.
Konsolidační balíček veřejných financí musí ještě schválit a podepsat prezident. Přehled nových změn:
Funkční měna – firmy budou moci vést účetnictví v cizí měně
• Možnost účtovat v EUR, USD, GBP od 1. 1. 2024
• Tato možnost se týká firem, které mají většinu transakcí v dané cizí měně
Zaměstnanecké benefity
• U vymezených daňových benefitů bude zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy
• V roce 2024 by měly benefity nepodléhat zdanění do částky 21 983 korun
• Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy maximálně za 1832 korun
Ponechání 100 procent výnosů daně z nemovitostí obcím
• Sazba daně se zvýší o 1,8 násobek
• Veškerý výnos daně z nemovitých věcí ale zůstane obcím, stát na ní nebude mít podíl
• Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu (10 mld. Kč)
Daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků
• Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady) zavést místní koeficient 0,5, tj. eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí
Přerozdělení výnosů daně z land-based hazardu
• Schéma: 55 procent státu, 22,5 procent obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území, 22,5 procent všem obcím podle počtu obyvatel
• Nemění se sazby zdanění hazardu navržené v balíčku – 35 procent loterie a herní automaty a 30 procent ostatní hazardní hry (např. kurzové sázky)
• Nadále platí, že stát obdrží 100 procent výnos z online hazardu
Valorizace minimální daně za herní automaty
• Zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč (z 9 200 Kč, kumulovaný index vs. poslední valorizace z r. 2016 činí 1,46)
Zjednodušení evidence dohod o provedení práce
• Návrh spočívá v odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu na řešení dohod o provedení práce, které povedou k celkovému zjednodušení navrhovaného systému
• Podrobnosti připravuje MPSV
DPH
• Tištěné noviny budou daněny 12 procent sazbou DPH, stejně jako časopisy
• Menstruační potřeby, palivové dřevo, kojenecká voda, pleny nebo minerálka zůstávají ve vyšší sazbě DPH 21 procent
Změna postupného navyšování spotřebních daní z lihu
• Zkrácení období na 3 roky (2024 - 2026) z navrhovaných 4 let (2024 - 2027)
• Zvýšení daně ve schématu 10 + 10 + 5 procent (místo původního návrhu 10 + 5 + 5 + 5 procent)
Mírnější zavádění spotřební daně u alternativních nikotinových produktů (elektronických cigaret a nikotinových sáčků)
• Navrhuje se mírnější přístup u zdanění alternativních produktů
• Zavádí se 4letý postupný růst zdanění
• E-cigarety ve 4 letech: 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 Kč/1 ml náplně (místo zvýšení na 10 Kč/1 ml náplně v původním návrhu)
• U nikotinových sáčků se kromě 4letého časového plánu snižuje i cílová částka daně na 0,4 + 0,8 + 1,2 +1,7 Kč/g (namísto u 3,45 Kč/g v původním návrhu)
DPPO – Zdanění pouze realizovaných kurzových operací
• Týká se tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat, například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje, nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný
DPFO – včelaři
• Zůstane osvobození od daně z příjmu, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 Kč na 1 včelstvo
Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů
• Zrušení výjimky pro odměňování vybraným pracovníkům přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona
Méně významná opatření
• Zvýšení renty pro prezidenta po skončení funkce nebude navrhováno
• Blokové pokuty budou moci ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci
Ustanovení konsolidačního balíčku, která zůstávají:
Snížení národních dotací
• Podle vlády se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí ve prospěch velkých firem
• Dojde ke snížení dotací průřezově na většině ministerstev v celkové výši 54,4 miliardy korun
• Největší snížení čeká ministerstvo průmyslu a obchodu (20 miliard korun)
Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti
• Kvůli minimální nezaměstnanosti v České republice se změní systém podpory v nezaměstnanosti prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu
Snížení státní podpory u stavebního spoření
• Státní podpora stavebního spoření se sníží na maximálně 1000 korun za rok
• Změna platí u stávajících i nových smluv
Zdražení dálniční známky
• Dojde ke zvýšení ceny dálniční známky ze stávajících 1500 korun na rok na 2300 korun za rok
• Cena dálniční známky bude pravidelně valorizována
• Nově se zavádí možnost jednodenní známky
• Obce dostanou víc peněz z pokut za přetížení kamionů, místo dosavadních 15 procent budou mít 30 procent. Mýtné taky bude nově zohledňovat emisní třídu vozu
Zvýšení daně z příjmů právnických osob
• Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob ze stávajících 19 % na 21 %
• Současná sazba patří v EU mezi ty nižší, zvýšením dojde k přiblížení unijnímu průměru
(Zdroj: e.15.cz)
Na platy státních zaměstnanců má jít příští rok přes 260 miliard korun
21.10.2022
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložila poslancům.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda trvá na své snaze snižovat počet úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele, z dlouhodobých strategií pak plyne zvyšování počtů vojáků a policistů.
Do navýšení výdajů na platy se promítlo také rozhodnutí vlády zvýšit od 1. ledna příštího roku tarify vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent. Vyžádat si to má 4,1 miliardy korun. Vliv má také desetiprocentní navýšení tarifů u ostatních vybraných profesí, které nastalo od letošního září. Platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury si vyžádají navíc dvě miliardy korun.
V
Česká pošta vyplatí zaměstnancům mimořádnou odměnu
18.10.2022
Česká pošta vyplatí zaměstnancům v říjnové výplatě mimořádnou odměnu 4 500 korun čistého. Vedení firmy se na tom dohodlo se zástupci odborů. Podnik tak jednorázově vyplatí minimálně 136 milionů korun. V pondělí to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr.
Nyní je zhruba 8000 korun pod průměrnou mzdou v Česku, která přesahuje 40 tisíc korun, uvedli. Odměnu dostane zhruba 23 tisíc z celkových 25 tisíc zaměstnanců podniku. Netýká se středního a vyššího managementu ani nejvyššího vedení podniku. Další odměnu by mohli zaměstnanci dostat po vyplacení kompenzace od státu za zvýšené náklady v době koronaviru. Ty pošta vyčíslila na 750 milionů korun. "Zaměstnanci se dočkají v příštím roce navýšení mezd, to považuji za bezpodmínečně nutné. Abychom ale pošťáky za jejich práci ocenili nyní a zároveň jim pomohli v době, kdy inflace trhá smutné rekordy, rozhodli jsme se jim poskytnout mimořádnou odměnu," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Válečná daň se dotkne bank, rafinerii i těžařů
07.10.2022
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".
Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.
Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
V
Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty
03.10.2022
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
V