Slevu na pojistném využilo od února přes 23 tisíc zaměstnavatelů
13.09.2023
Od začátku letošního února může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Sleva je určena pro osoby, jejichž životní situace jim neumožňuje pracovat na plný úvazek. Vztahuje se konkrétně na starší 55 let, studenty, pracovníky do 21 let, čerstvě rekvalifikované, zdravotně postižené a rodiče pečující o dítě do 10 let. Slevu od února uplatnilo již 23 704 jedinečných zaměstnavatelů na 98 899 zaměstnanců.
„Systematicky od února podporujeme vytváření pracovních pozic využívajících zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Naším cílem je maximálně usnadnit uplatnění na trhu práce všem, kteří mohou mít obtíže s hledáním zaměstnání nebo z nějakého jiného důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Velmi dobrou zprávou je, že firmy tuto možnost stále častěji využívají. MPSV má nyní k dispozici exkluzivní data, která to potvrzují,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Z analýzy České správy sociálního zabezpečení ohledně uplatněných slev na pojistném od února do června vyplývá, že celkový počet jedinečných zaměstnavatelů, kteří v tomto období uplatnili slevu na pojistném, činil 23 704. Počet jedinečných zaměstnanců, pro které zaměstnavatelé tuto slevu uplatnili, dosáhl celkově 98 899. Celková částka slev na pojistném za celé pojistné období činila 415 milionů korun, a průměrný vyměřovací základ osoby, pro kterou zaměstnavatel uplatňuje slevu, dosáhl v červnu 2023 částky 22 563 korun.
„Z našich údajů vyplývá, že po zavedení slevy na pojistném vzniklo přibližně 8 tisíc nových pracovních úvazků a zhruba 85 % osob, za které je sleva uplatňována, byla v předchozím roce zaměstnána u totožného zaměstnavatele. Tento vývoj považuji za velmi dobrou zprávu směrem k pracovnímu trhu,“ přiblížil František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Stát bude vracet až stovky milionů
27.11.2017
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující. Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
Více než polovina firem neodvádí daň z příjmu
22.11.2017
Více než polovina firem je stále v učetní ztrátě, a tedy neplatí daň z příjmu právnických osob, ukazuje průzkum společnosti Bisnode, vycházející z údajů několika desítek tisíc firem, které pro roky 2012 až 2016 splnily zákonnou povinnost zveřejnit účetní výkazy.
Přesto přibývá firem, které jsou v zisku, což souvisí s tím, že česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě a nezaměstnanost je rekordně nízká. Ještě v roce 2012 nevykazovalo zisk ke zdanění 59,5 % podniků, zatímco v roce 2016 už to bylo jen 51,5 %. Do lepší formy se dostává stále více velkých podniků. V roce 2012 odvádělo vyšší než milionovou daň 4,85 %, zatímco v loňském roce už to bylo 7,68 % z nich. „Roste počet subjektů, které daně odvádí. Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Největší plátce daní ocenily v květnu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. „Oceněné společnosti mají velký podíl na tom, že se nám v roce 2016 podařilo vybrat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 156 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard více a o 33 miliard více, než v roce 2014. Z této částky téměř 22 % pochází právě od TOP dvacítky,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Většina Čechů daním nerozumí, ale chtějí více zdanit bohaté
20.11.2017
Lidé s většími příjmy by měli podle více než poloviny Čechů odvádět větší podíl z příjmů na daních. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přitom ale zároveň dvě třetiny lidí tvrdí, že daním nerozumí.
Většina Čechů je podle průzkumu pro progresivní zdanění příjmů. Lidé s vyššími příjmy by podle 57 procent dotázaných měli odvádět větší procento daně z příjmů než lidé s nízkými platy a mzdami. Přibližně pětina účastníků průzkumu dokonce uvedla, že zdanění bohatších lidí by mělo být výrazně vyšší. Že by naopak lidé s většími příjmy měli platit procentuálně menší daně, si myslí jen čtyři procenta Čechů. Podpora progresivního zdanění ale v posledních letech klesá. Nejvyšší byla podle CVVM v roce 2008, kdy chtěly větší zdanění lidí s většími příjmy přesně tři čtvrtiny dotázaných. V aktuálním průzkumu uvedly téměř dvě třetiny Čechů, že lidé s nízkými příjmy mají vysoké daně, zatímco lidé s vysokými příjmy podle téměř poloviny dotázaných mají daně nízké. Ohledně skupiny lidí s průměrnými příjmy jsou už názory vyrovnanější, podle 45 procent dotázaných má tato skupina daně přiměřené a podle 43 procent vysoké. Přitom ale zároveň skoro dvě třetiny Čechů tvrdí, že daňovému systému nerozumí. Že daním rozumí, uvedla jen méně než třetina dotázaných.
Daňoví úředníci kvůli honbě za výběrem daní neuznávají firmám úlevy za výzkum
15.11.2017
V předloňském roce uplatnilo odpočet na výzkum a vývoj podle Českého statistického úřadu 1322 firem (loňské údaje úřad ještě nezveřejnil). Snížily si daňový základ o 13 miliard korun, díky tomu ušetřily na daních dvě a půl miliardy.
Předběžná čísla za minulý rok, která stačila finanční správa zpracovat, ukazují na ústup v nárokování daňových odpočtů. Využilo je 1142 firem, které si snížily daňový základ o 9,5 miliardy. Na dani z příjmů tak ušetřily 1,8 miliardy. To je obdobná úleva jako v roce 2011, kdy ji ovšem využilo o 250 firem méně než vloni. Přitom investice do výzkumu a vývoje, které zvyšují konkurenceschopnost firem a produktivitu práce, jsou vzhledem k silnému tlaku na platy akutnější než kdy jindy. Jak tvrdí letošní zpráva Světového ekonomického fóra, v inovacích je na tom Česko hůř než Ázerbájdžán a stejně jako Keňa.