Sněmovna bude shvalovat růst příspěvku na péči. Vyšší má být od léta
09.04.2024
Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu schvalovat růst příspěvku na péči pro lidi se zdravotním postižením. Počítá se s tím, že projde koaliční návrh. Opoziční hnutí ANO a SPD sice navrhla výraznější růst příspěvku, sociální výbor ho ale doporučil zamítnout. V současné výši mají být příspěvky na péči vypláceny do léta. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) půjde o změny, které zavedou adresní pomoc těm, kteří ji nejvíc potřebují. "Zvyšujeme příspěvek těm, kteří potřebují největší asistenci svých blízkých," napsal na sociální síti X.
Celkové roční náklady na zvýšení příspěvku překročí 7 miliard korun. "Nakonec tedy vyčleníme ještě vyšší částku, než jakou navrhovala opozice. Jsme si vědomi velkého významu této formy pomoci, a proto ještě více peněz dostanou lidé s úplnou závislostí, kteří nevyužívají pobytové služby. Umožní jim to tak lepší péči v jejich domácím prostředí," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo práce připomnělo, že pro osoby s postižením, které využívají osobní asistenci v rozsahu větším než 80 hodin měsíčně, byl již loni určen speciální dotační titul, který jim pomohl s financováním těchto služeb. S dotací se s mírnými úpravami počítá i letos.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Průměrný plat v průmyslu se přehoupl přes 36 tisíc
09.01.2018
Průmyslová výroba v Česku v loňském listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Růst zpomalila také stavební výroba, snížil se na 1,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v listopadu meziročně stoupla o 16,3 procenta, výroba motorových vozidel se zvýšila o 7,5 procenta a výroba elektrických zařízení vzrostla o 18,5 procenta. Pokles statistici zaznamenali ve výrobě ostatních dopravních prostředků, těžbě a dobývání a u tisku a rozmnožování nahraných nosičů.
Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily výrazněji než domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků. Hodnota nových zakázek se oproti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,8 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 6,2 procenta," uvedl ČSÚ. V průmyslu v listopadu dál přibývalo pracovníků a rostly mzdy. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky meziročně stoupl o dvě procenta, průměrně brali 36 796 korun hrubého, tedy o 8,4 procenta více než o rok dřív. Ještě v říjnu byla průměrná mzda ve větších průmyslových podnicích 31 211 korun. Zahraniční obchod skončil v listopadu přebytkem 11,7 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy koruny vyšší. Podle ČSÚ mělo pozitivní vliv na výsledek hlavně snížení deficitu v obchodu s chemikáliemi. Proti říjnu se po sezonním očištění snížil export o 1,5 procenta a import o tři procenta. V porovnání s předloňským listopadem vývoz vzrostl o 2,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.
Saúdská Arábie a Emiráty zavádějí poprvé v historii DPH
03.01.2018
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1. ledna vůbec poprvé daň z přidané hodnoty (DPH), pětiprocentní sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Oba státy Perského zálivu si tímto způsobem chtějí zvýšit příjmy v situaci, kdy jim nižší ceny ropy přinášejí do rozpočtu méně peněz. Uvedl to server BBC.
Spojené arabské emiráty odhadují, že v prvním roce by DPH mohla přinést kolem 12 miliard dirhamů (téměř 71 miliard korun). Zdanění bude podléhat benzin a nafta, potraviny, oděvy, veřejné služby a ubytování v hotelech. Na některé položky, jako je lékařské ošetření, finanční služby a hromadná doprava, se daň vztahovat nebude anebo bude nulová. Na oba státy už dlouho naléhají organizace, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), aby snížily závislost na ropě a diverzifikovaly zdroje příjmů. Saúdskoarabský rozpočet je na ropném průmyslu závislý z více než 90 procent, v případě Spojených arabských emirátů je to zhruba 80 procent. Obě země už v tomto směru některé kroky učinily. Saúdská Arábie například zavedla spotřební daň na tabák a nealkoholické nápoje a omezila některé subvence pro místní subjekty. Spojené arabské emiráty pak zvýšily silniční poplatky a zavedly daň z turistiky. Ani jedna země ale nehodlá zdaňovat příjmy svých obyvatel. Zavést DPH plánují i další státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), což je Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Nejdříve však v roce 2019.
Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun
29.12.2017
Minimální mzda se od ledna zvýší, a to o 1200 korun na 12 200 Kč. Zvedne se tak o 11 procent. Podle údajů ministerstva práce by si mělo polepšit asi 132 tisíc lidí, kteří pracují za nejnižší odměnu. Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Menšinový kabinet ANO nemá ale ve sněmovně vyjednanou podporu.
Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvyšuje na 73. Přidání lidem s minimálním výdělkem podle propočtů resortu práce podnikatele letos vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát pak na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přibýt o 1,28 miliardy víc. Bývalá vláda Bohuslava Sobotky zvedala minimální mzdu každý rok. Za čtyři roky ji tak zvýšila o 3700 korun. Chtěla ji přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy a tlačit také na růst ostatních výdělků v zemi. Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá růstu ostatních výdělků ani růstu české ekonomiky. Odbory naopak požadovaly výraznější přidání, a to o 1500 korun. Argumentovaly tím, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V roce 2016 činil nejnižší čistý výdělek 8811 korun a hranice chudoby pro jednotlivce 10 691 korun.
Jednodušší daně nebo větší důraz na Evropu
19.12.2017
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v návrhu programového prohlášení počítá se zjednodušením a elektronizací daňového systému či vytvořením pravidel pro "předvídatelný růst minimálních mezd". Ministři dokument schválili na svém pondělním jednání. Vláda chce usilovat o snižování rizik terorismu a plánuje vést srozumitelnou zahraniční politiku zaměřenou na prosazování českých národních zájmů.
Babiš novinářům řekl, že ministři během zasedání vlády návrh programového prohlášení dokončili a odeslali ho předsedům ostatních parlamentních stran. Dokument má 32 stran. Premiéra pak ministři pověřili, aby o návrhu jednal se všemi politickými subjekty zastoupenými ve Sněmovně. "Očekáváme, že nám dají svůj názor, zda jsou ochotni za nějakých dodatečných návrhů diskutovat o toleranci vlády," uvedl Babiš. Babiš řekl, že jeho vláda nechce přijímat euro, v plánu má naopak masivní investice. Za stěžejní považuje rozvoj digitalizace nebo důchodovou reformu, pro jejíž tvorbu chce kabinet podle návrhu sestavit odborný tým. "Uvidíme, jak se k tomu jednotlivé strany postaví," uvedl Babiš. V prohlášení kabinet slibuje do čtyř let zprovonit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1.