Sněmovna schválila smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům
14.12.2023
Jedná se o smlouvy mezi Českem, Srí Lankou, Spojenými arabskými emiráty a Rwandou. Smlouvy uzavřeli zástupci české strany a uvedených zemí letos. Senát už souhlas s jejich ratifikací vyslovil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že Česko má uzavřeno 97 těchto smluv. Jde o smlouvy vypracované jako v případě dalších zemí podle vzorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo OSN. Finančním úřadům smluvních zemí dávají například právo zvýšit daňový základ, pokud zjistí, že nastal daňový únik skrytým převodem zisku mezi podniky v obou smluvních státech.
V daňových vztazích se Rwandou podle vlády zatím žádná smlouva neplatí. Rwanda je však stejně jako Česko smluvní stranou mnohostranné Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ke které Rwanda přistoupila loni v prosinci. Tato úmluva však podle vlády pokrývá pouze spolupráci daňových správ, ale ne problematiku vyloučení dvojího zdanění. Podle serveru Businessinfo.cz je Rwanda jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik. Přestože je stále klasifikovaná jako chudá země, nabízí jedno z nejpříznivějších obchodních prostředí na kontinentu, uvádí server. Podle serveru se do Rwandy z Česka vyvážejí hlavně zemědělské nebo lékařské technologie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
K paušální dani se nově přihlásilo přes 30 tisíc podnikatelů
16.01.2023
K paušální dani se nově zatím přihlásilo zhruba 31 500 drobných podnikatelů, další stovky přihlášek ještě mohou na finanční úřady dorazit poštou. Celkově bude letos paušální daň využívat asi 100 000 podnikatelů, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Loni paušální daň uplatňovalo 82 000 podnikatelů, část ale ukončila živnost nebo se rozhodla v režimu paušální daně nepokračovat. Od letošního ledna se zdvojnásobil limit ročních tržeb pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun.
"Jedinou trvalou měsíční platbou v internetovém bankovnictví letos bude řešit své daně a odvody okolo 100 000 osob samostatně výdělečně činných. Myslím, že paušální daň je přesně tím správným projektem symbolizujícím zjednodušení daňových povinností a méně byrokracie, na jehož rozšiřování i pro další skupiny podnikatelů bychom měli do budoucna pracovat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Živnostníkům má ušetřit byrokracii a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Při jedné platbě podnikatelé odvádějí daň, zdravotní i sociální pojištění. Loni ministerstvo financí při představení návrhu na zdvojnásobení limitu tržeb odhadovalo, že by se letos mohlo do systému nově přihlásit až 60 000 živnostníků.
V
Vláda chystá změnu důchodového systému od roku 2025
11.01.2023
Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.
Vláda v programovém prohlášení slibuje, že do konce letoška předloží "skutečnou důchodovou reformu" k nastavení stabilní penzijní soustavy. Penze by měla mít podle vládního programu tři části - základní, zásluhovou a naspořenou. Na důchodech se z veřejného systému vyplatí víc, než se na ně vybere na pojistném. Pro letošek státní rozpočet počítá zatím s deficitem 62,5 miliardy korun. Podle expertů není tento stav bez reformních změn udržitelný a ještě se zhorší po odchodu silné generace 70. let - takzvaných Husákových dětí - na odpočinek. Podle legislativního plánu má ministerstvo vládě předložit návrh novely důchodového zákona v září. Spolu s touto normou má kabinet dostat i novelu o sociálním pojištění. Na projednání má pak být víc než rok. Část důchodových změn by měla začít platit od ledna 2025, část pak od července 2025. Novela o sociálních odvodech by měla být účinná od července 2025.
S
Novoroční bonus pro důchodce
09.01.2023
Lednové důchody české seniory potěší. Budou totiž značně vyšší než ty na konci loňského roku. Někteří penzisté si polepší až o tisíce korun. Důchody zvedá každoroční zákonná valorizace a dále také novinka zvaná výchovné za péči o děti. O vyšší sumu se navíc postará i mimořádný doplatek za valorizaci.
Všechny vyplácené důchody, kterých je téměř 3,5 milionu, se podle zákonné valorizace zvýší od ledna v průměru o 825 korun. Základní výměra důchodu je nově vyšší o 140 korun a činí 4040 korun a procentní výměra vzrostla o 5,1 procenta.
Platí, že čím vyšší důchod, tím větší navýšení. Například penzista, který měl v prosinci důchod 20 tisíc korun, bude v lednu brát bez pár korun už 21 tisíc korun. Naopak důchod ve výši 12 tisíc korun se od ledna zvýší "jen" o 550 korun.
O zvýšení není třeba žádat, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ho provede automaticky.
Tím ale lednové zvyšování starobních důchodů nekončí. Zhruba 1,4 milionu převážně důchodkyň dostane k penzi dalších 500 korun za každé vychované dítě. Většina žen dostane výchovné spolu s důchodem. "Informaci o zvýšení starobního důchodu o výchovné obdrží poživatelky starobního důchodu formou valorizačního oznámení, které ČSSZ rozesílá od poloviny prosince do poloviny ledna 2023," uvedla mluvčí sociální správy Jitka Drmolová.
V
Minimální mzda se od ledna zvedne na 17 300 korun
23.12.2022
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
V