Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Novoroční bonus pro důchodce
09.01.2023
Lednové důchody české seniory potěší. Budou totiž značně vyšší než ty na konci loňského roku. Někteří penzisté si polepší až o tisíce korun. Důchody zvedá každoroční zákonná valorizace a dále také novinka zvaná výchovné za péči o děti. O vyšší sumu se navíc postará i mimořádný doplatek za valorizaci.
Všechny vyplácené důchody, kterých je téměř 3,5 milionu, se podle zákonné valorizace zvýší od ledna v průměru o 825 korun. Základní výměra důchodu je nově vyšší o 140 korun a činí 4040 korun a procentní výměra vzrostla o 5,1 procenta.
Platí, že čím vyšší důchod, tím větší navýšení. Například penzista, který měl v prosinci důchod 20 tisíc korun, bude v lednu brát bez pár korun už 21 tisíc korun. Naopak důchod ve výši 12 tisíc korun se od ledna zvýší "jen" o 550 korun.
O zvýšení není třeba žádat, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ho provede automaticky.
Tím ale lednové zvyšování starobních důchodů nekončí. Zhruba 1,4 milionu převážně důchodkyň dostane k penzi dalších 500 korun za každé vychované dítě. Většina žen dostane výchovné spolu s důchodem. "Informaci o zvýšení starobního důchodu o výchovné obdrží poživatelky starobního důchodu formou valorizačního oznámení, které ČSSZ rozesílá od poloviny prosince do poloviny ledna 2023," uvedla mluvčí sociální správy Jitka Drmolová.
V
Minimální mzda se od ledna zvedne na 17 300 korun
23.12.2022
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
V
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
20.12.2022
Od ledna se zvýší životní a existenční minimum o 5,2 procenta. Minulý týden o tom rozhodla vláda, která tento krok zdůvodnila zdražováním. Na pomoc státu tak nově dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. "Od ledna bude životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. Letos přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 procent a od letošního července o 8,8 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Životní minimum se tedy od příštího měsíce z 4620 na 4860 korun. Existenční minimum se zvýší z 2980 na 3130 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám. Připomíná, že životní i existenční minimum je důležité zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na některé sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Jde především o dávky pomoci v hmotné nouzi, některé dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči nebo při pěstounské péči. Důležitou roli hraje i v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky a také pro stanovení alimentů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňové příjmy státu letos vzrostou o 15 procent, příští rok o deset
09.12.2022
Daňové příjmy letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Na finanční konferenci Svazu měst a obcí to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
"Státní rozpočet to pociťuje nejvíc, protože potřeba mandatorních výdajů navázaných na inflaci způsobuje, že inflační výdaje jsou vyšší než příjmy a dochází ke zvýšení deficitu," uvedl Stanjura. Národní rozpočtová rada v dnešní zprávě varovala, že vysoká inflace si příští rok pravděpodobně vyžádá mimořádnou valorizaci důchodů, která bude vyžadovat 20 miliard korun, jež nejsou zohledněny v návrhu rozpočtu na příští rok.
Ministr na konferenci také odmítl možnou změnu rozpočtového určení daní (RUD), na základě kterého se rozdělují daňové příjmy mezi stát a samosprávu. "Systém je teď relativně spravedlivý. A při stavu veřejných financí se nedá počítat s tím, že by se procentuální podíl obcí navýšil," řekl.
V