Vláda schválila další Milostivé léto
27.01.2023
Lidé na podzim dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Návrh na daňovou obdobu takzvaného Milostivého léta schválila vláda. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se odpuštění úroků může týkat až 380 000 lidí. Zákon ještě bude muset projednat Parlament. Milostivé léto se uskutečnilo ve dvou vlnách v uplynulých dvou letech a jeho cílem bylo, aby se lidé snadněji zbavili exekucí na dluh u veřejných institucí.
Vzhledem k tomu, že daňové nedoplatky jsou jen výjimečně vymáhány exekučně, většiny těchto dluhů se akce nedotkla. Cílem nynějšího zákona je umožnit snížení dluhů i v daňové oblasti, uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona. Mimořádné odpuštění příslušenství daně bude určeno pouze pro fyzické osoby, kterým dluh na daních vznikl do září 2022. Podmínkou je, že v období od 1. července do 30. listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné požádat o rozložení do čtyř splátek, kdy první bude uhrazena do konce letošního listopadu a následující tři v roce 2024.
V
Zdanění příjmů z nájmu nemovité věci
28.05.2018
V případě příjmu z nájmu je výše paušálních výdajů vždy 30 %, a to jak v případě, kdy se jedná o nájem majetku zařazeného v obchodním majetku a jedná se tedy o příjem podle § 7 ZDP, tak i v případě, že se jedná o nájem majetku, který v obchodním majetku zařazen není a jedná se tak o příjmy podle § 9 ZDP.
Obecně platí, že nelze kombinovat uplatnění skutečných a paušálních výdajů v rámci jednoho dílčího základu daně, ale pokud se jedná o různé dílčí základy daně, je tato kombinace možná.
Příklad
Poplatník pronajímá garáž, která je součástí jeho obchodního majetku. Příjmy z tohoto pronájmu činí za zdaňovací období 74 000 Kč. Související skutečné daňové výdaje činí 8 600 Kč.
Paušální výdaje činí 30 % z příjmů, tedy v tomto případě 22 200 Kč, z čehož vyplývá, že paušální výdaje jsou výhodnější než výdaje skutečné. Poplatník se tedy pravděpodobně rozhodne pro uplatnění výdajů paušálních.
Osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů
28.05.2018
Zákon o daních z příjmů § 6 odst. 9 písm. p) stanoví, že e od daně je osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu od r. 2017 nejvýše 50 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a dále pak příspěvek na soukromé životní pojištění, za podmínky, že:
– výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a
– současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
– podle podmínek pojistné smlouvy není počínaje r. 2015 umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Příklad
Zaměstnanec ve věku 50 let v r. 2018 vypověděl smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, s tím, že bylo stanoveno odkupné, které si nenechal vyplatit, ale přímo převést na novou smlouvu, která také splňuje zákonné podmínky. Otázkou je, jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů, tj. jak zdanit příspěvky zaměstnavatele, které byly od daně osvobozeny.
Nedojde-li k dodržení zákonných podmínek, je poplatník v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) zákona povinen od r. 2015 za dobu 10 let zpětně zahrnout příspěvky od zaměstnavatele do svých zdanitelných příjmů v daňovém přiznání. Tato povinnost má však své výjimky a jednou z nich je situace, kdy nedochází k výplatě pojistného plnění nebo odkupného a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné je převáděno přímo na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele nebo pro uplatnění nezdanitelné části daně.
Odkupné je podle § 8 odst. 1 písm. f) a odst. 7 zákona příjmem podléhajícím zvláštní sazbě daně podle § 36 zákona ve výši 15 % s tím, že v rámci odkupného dojde ke zdanění i části dosud osvobozených příspěvků zaměstnavatele. Příspěvky hrazené zaměstnavatelem neuvádí zaměstnanec do daňového přiznání jako příjem podle § 6 zákona, ale tyto příspěvky hrazené zaměstnavatelem jsou zdaněny 15 % srážkou při převodu odkupného na jinou smlouvu.
Osvobození příjmu z vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci od r. 2018
28.05.2018
Obdobně jako v případě vypořádání spoluvlastnictví k pozemku se z hlediska daně z příjmů postupuje při vypořádání spoluvlastnictví k jiné nemovité věci, např. stavbě.
V daném případě však ve většině případů nelze naplnit podmínky dané § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona, a příjem z vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě je tak předmětem daně z příjmů, který může být při splnění podmínek § 4 odst. 1 písm. b) zákona od daně osvobozen.
Citovaný § 4 odst. 1 písm. b) zákona počínaje r. 2018 stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku.
Nová dávka dlouhodobé ošetřovné
23.05.2018
Zavádí od 1. června 2018 v rámci podpory rodinné politiky s cílem usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v případech, kdy u někoho z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a poskytování ošetřování a pomoci a tato pomoc není zajištěna jiným způsobem.
Její poskytování by mělo zpravidla umožnit překlenutí dočasné krize, než se podaří zajistit jinou formu pomoci osobě, která je propuštěna do domácího ošetřování poskytovatelem zdravotních služeb.Základní podmínkou je, že u fyzické osoby došlo k závažné poruše zdraví vyžadující léčebnou (nikoli pouze diagnostickou) hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí se předpokládá, že její zdravotní stav bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o tuto osobu (ošetřovanou osobu) a za tím účelem přestal vykonávat práci v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání, nebo přestal osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.