Vláda schválila novelu zákoníku práce. O 1. ledna se mají měnit výpovědi i zkušební doba
26.08.2024
Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce, která výrazně mění vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Odbory však novelu ostře kritizují, tvrdí, že jde ve prospěch zaměstnavatelů a nezohledňuje nerovnost mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jedním z hlavních bodů kritiky je změna ve výpovědní době, která nově začne běžet od okamžiku výpovědi místo od prvního dne následujícího měsíce, což může zkrátit výpovědní dobu až o měsíc.
Od ledna se prodlouží zkušební doba pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky na osm měsíců. Výpovědní doba se naopak zkrátí. Nezletilí budou mít možnost pracovat na letní brigádě již od čtrnácti let místo dosavadních patnácti let, jak bylo předtím.
Odbory kritizují novelu zákoníku práce také za prodloužení zkušební doby, což podle nich zvyšuje období nejistoty pro zaměstnance. Ministerstvo práce uznává tento problém, ale zároveň tvrdí, že novela přináší i výhody. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že novela zavádí novou povinnost pro zaměstnavatele, kteří musí uchovat rodičům jejich pracovní místo až do dvou let věku dítěte, což je prodloužení oproti dosavadním šesti měsícům. Nově budou mít rodiče také možnost pracovat během rodičovské dovolené na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
Novela zákoníku práce umožňuje nezletilým školákům chodit na letní brigády od čtrnácti let, ale pouze se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců. Jejich pracovní doba bude omezená na maximálně 35 hodin týdně, práce bude muset být lehká a zakázaná bude noční práce.
Další změny novely zahrnují i úpravy týkající se výplaty v cizí měně. Nově budou mít na tuto možnost nárok nejen lidé pracující v zahraničí, ale také cizinci pracující v Česku a Češi, kteří žijí v zahraničí nebo mají tam rodinu.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ministerstvo zahraničí vedlo chybně účetnictví. Nepořádek se týká 2,7 miliardy
20.03.2017
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) vedlo v roce 2015 nesprávné, neúplné, neprůkazné a nesrozumitelné účetnictví. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého byly chyby významné. Nesprávnosti činily zhruba 2,7 miliardy korun.
Podle kontrolorů vznikly zejména kvůli chybnému účtování účetních případů zastupitelských úřadů, podmíněných závazků z transferů a prostředků na financování záloh zastupitelských úřadů. Ministerstvo podle NKÚ neúčtovalo za zastupitelské úřady průběžně, ale jednorázově. "Dvěma doklady tak zaúčtovalo 302 tisíc účetních zápisů. Ty přitom tvořily 59 procent všech účetních zápisů ministerstva v roce 2015," uvedli kontroloři. Podle nich navíc tyto doklady nesplňovaly zákonné náležitosti účetních dokladů, a nebylo z nich tak zřejmé, čeho se týkají. Pro zastupitelské úřady ministerstvo také nesprávně stanovilo účetní období od listopadu 2014 do října 2015, zbytek roku 2015 účtovalo MZV jen náklady, upozornili kontroloři. Z dalších systémových chyb vytýkají ministerstvu, že nerozlišovalo mezi hotovostními a bezhotovostními pohyby peněz. Ministerstvo také chybně účtovalo peníze na financování záloh zastupitelských úřadů za 200 milionů korun. Podle kontroly je vykázalo jako závazek vůči jinému subjektu, i když je jen převádělo mezi svými vlastními bankovními účty. V knihách podrozvahových účtů MZV zase neúčtovalo dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů nebo z jiných smluv. V účetnictví v roce 2015 například nevykázalo podmíněné závazky za více než 1,4 miliardy korun vyplývající z povinností daných ministerstvu vládou. Podle kontrolorů to byly například platby příspěvků mezinárodním organizacím, v nichž je Česko členem.
zdroj: ihned.cz
Pokuty za nedodržení zákona o EET
16.03.2017
Všichni prodejci v maloobchodech, velkoobchodech, v e-schopech již povinně vydávají účtenku s EET kódem.
Výjimku mají pouze e-schopy, které prodávají zboží bezhotovostně. Kontroly provádí finanční správa a celní správa. Za nedodržení zákona o elektronické evidenci tržeb čekají podnikatele pokuty. Pokuta do 50 tisíc Kč se týká banálních porušení zákona, například podnikatel neoznačí provozovnu informací, že zde je evidovaná tržba podle zákona o evidenci tržeb. V případě, že podnikatel nevydá účtenku, může dostat pokutu až 500 tisíc korun.
Novela insolvenčního zákona
13.03.2017
Novela nabude účinnosti 1. července 2017 a zásadním způsobem změní řadu aspektů insolvenčního řízení.
Přináší mnoho změn, jednou z nich je i rozšíření, resp. detailnější vymezení definice úpadku. Dosavadní úprava insolvenčního zákona zakotvuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je, či není v úpadku. Novela kromě jiného zavádí institut „mezery krytí“, který bude pomáhat při zjišťování, zda je společnost v úpadku. Institut „mezery krytí“ bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního. K doložení výše mezery krytí poslouží výkaz stavu likvidity, jehož šablonu bude obsahovat prováděcí přepis. Dlužník, jehož mezera krytí bude v daný okamžik vyšší než desetina jeho splatných závazků, bude mít stále možnost se závěru o úpadku vyhnout, pokud doloží, že je tuto mezeru schopen pokrýt v přiměřené lhůtě.
Ministerstvo financí zmírnilo pokuty za kontrolní hlášení
07.03.2017
Podnikatel se nemusel dopustit žádného daňového deliktu, aby na něj dopadl těžký postih v podobě pokuty ve výši několika desítek tisíc korun. Stačilo se o den opozdit při vyplňování kontrolního hlášení DPH, případně jen nestihnout podat doplňující vysvětlení. Ministerstvo financí nyní uznalo, že podobné tresty jsou příliš přísné.
"Dospěl jsem k názoru, že finanční správa nepostupuje vždy lidsky a se selským rozumem. Nerozlišuje mezi lidmi, kteří porušují zákon, a těmi, kteří udělají drobnou chybu," uvedl ministr financí Andrej Babiš. Finanční správa rozdala za rok platnosti zákona o kontrolním hlášení dva a půl tisíce pokut. "Celková výše je kolem 102 milionů korun," doplnil zástupce ředitele Generálního finančního ředitelství Jan Ronovský. Oznámil, že si pokutovaní podnikatelé mohou požádat o prominutí trestu, každému může finanční úřad prominout jeden trest za rok. Jejich výše dosahuje částky deset, třicet nebo padesát tisíc korun. "Připravili jsme novelu metodiky a rozšiřujeme důvody k prominutí pokuty," uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Finanční úřad promine pokutu podnikateli, který jinak plní vůči státu své povinnosti. Požádat je možné jednou ročně, za rok 2016 může finanční úřad prominout až tři tresty. Podle bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství a daňového experta společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je pro podnikatele důležité vědět, že jej stát nepovažuje za daňového podvodníka, pokud jen udělá chybu v kontrolním hlášení nebo se o pár dnů zpozdí s podáním vysvětlení.
zdroj: ihned.cz