Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení
19.07.2024
Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni. Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.
Možnost bydlení v nouzovém ubytování čekají od 1. září 2024 změny. Bezplatné ubytování bude poskytováno všem cizincům s dočasnou ochranou nejvýše na dobu 90 dní od udělení první dočasné ochrany. Změna se bude týkat také zranitelných osob, které po 90 dnech od udělení první dočasné ochrany již nebudou mít na toto bezplatné nouzové ubytování nárok.
„Vzhledem k tomu, že velkou část uprchlíků z Ukrajiny tvoří matky s dětmi, daná úprava bude mít pozitivní dopad právě na tuto skupinu. V souvislosti s plánovaným ukončením bezplatného nouzového ubytování pro cizince je toto řešení pomocnou rukou pro ty, kteří si z objektivních důvodů nemohou zabezpečit základní životní potřeby sami. Zároveň považujeme za nutné motivovat cizince s dočasnou ochranou, aby si hledali bydlení i mimo nouzové ubytování, a to právě na otevřeném trhu s bydlením,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nová výše započitatelných nákladů bude stanovena bez ohledu na to, zda se jedná o bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a smluv či nikoliv. Stále však zůstává rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby, a zachovává se také počet uznatelných osob v okruhu společně posuzovaných osob, kdy jsou přednostně posuzovány zranitelné osoby. Maximální počet osob je stále 5. Sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatní ubytování lze mnohem lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Různé sazby DPH jsou pro sociální politiku neefektivní
13.10.2023
Používání různých sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) jako nástroje sociální politiky je ekonomicky neefektivní. Pro stát by bylo výhodnější sjednotit sazby do jedné a následně adresně pomáhat nízkopříjmovým skupinám. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou novinářům představil její hlavní ekonom Vít Hradil. Česko v současnosti uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a dvě snížené sazby deset a 15 procent.
Vládní konsolidační balíček, který bude v pátek v závěrečném čtení schvalovat sněmovna, počítá se sjednocením obou snížených sazeb na 12 procentech.
Podle Hradila se stanovení snížených sazeb DPH nejčastěji zdůvodňuje podporou sociálně slabých skupin a podporou zdravějšího životního stylu. "Argumenty, proč mít víc sazeb DPH, ale z ekonomického pohledu neobstojí," řekl Hradil.
Upozornil, že nižší sazby DPH se v konečných prodejních cenách neprojevují v plné výši. "Průsak nižší DPH do finálních cen se odhaduje jen na zhruba 50 procent. Zbytek zůstává v maržích prodejců," řekl Hradil. "U nás v Česku to v současnosti vychází zhruba na 46 miliard, které jsou v podstatě transfer prodejcům, který nedoputuje ke skutečně potřebným," doplnil.
Za problém považuje i skutečnost, že DPH je plošná daň. Výhodu z nižších sazeb tak nemají pouze nízkopříjmové skupiny, ale i bohatší lidé, kteří by zvýhodnění nepotřebovali. V některých případech je navíc nastavení daně degresivní, kdy výhody více čerpají středně a vysokopříjmové skupiny. Týká se to například luxusních potravin nebo péče o děti, které si nízkopříjmové skupiny nemohou dovolit platit bez ohledu na sazbu DPH.
Nastavení různých sazeb DPH podle analýzy vytváří dodatečné administrativní náklady pro stát i pro firmy, zatěžuje zejména malé podnikatele. Komplikovanější daňový systém navíc otvírá prostor pro daňové úniky.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda by se mohla pravidelně valorizovat
12.10.2023
Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.
"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá.
Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
S
Dojde k navýšení příspěvku pro pěstouny
10.10.2023
Vláda schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která přinese zvýšení státního příspěvku na pěstounskou péči na 66 000 Kč a 72 000 Kč u pěstounů na přechodnou dobu. Novela také zjednoduší procesy spojené s náhradní péčí o děti, což urychlí a zefektivní celý systém. Současný systém zprostředkování náhradní rodinné péče je poměrně zdlouhavý a neflexibilní.
Schválená novela navrhuje systematické a zpřesňující změny. Ty zahrnují zjednodušení posuzování žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, úpravu postupů řízení a sjednocení kritérií pro posouzení žadatelů. Cílem je urychlit proces a zefektivnit ho, včetně stanovení lhůt pro řízení a zjednodušení pravidel pro absolvování příprav a psychologických posouzení.
„Novela také navrhuje sjednocení institutů náhradní rodinné péče, konkrétně svěřenectví a nezprostředkované pěstounské péče. To zahrnuje shodná práva a povinnosti pro osoby pečující o děti ve svěřenectví a pěstouny, stejně jako nárok na podporu a příspěvky,“ uvedl ministr Jurečka. Tato změna odstraní nerovnosti mezi oběma formami péče a zajistí lepší péči pro děti. Zároveň bude zajištěna systematická podpora pro všechny náhradní pečovatele. To odstraní nejistotu ohledně preferované formy péče ze strany soudů.
Navrhovaná úprava také zohledňuje fakt, že dětské domovy pro děti do 3 let věku již nemají v rámci stávající ústavní péče své místo. Budou proto ze systému odstraněny. „Počet dětí v dětských domovech pro děti do 3 let věku setrvale klesá. Nadále ale platí, že, v případě pobytových služeb pro malé děti chceme umožnit výjimky pro krizové situace nebo sourozenecké skupiny, a také zvýšit věkovou hranici pro tuto službu na 4 roky věku. Ruku v roce s tímto opatřením jde zvýšená podpora pěstounů a rodin, které se dostanou do problémů při péči o děti,“ zdůvodnil ministr Jurečka.
S
Poslanci schválili novelu zákoníku práce
15.09.2023
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu. „Výsledkem našeho úsilí je zákon, který je v souladu s evropskými předpisy, a především přináší výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře. Důležité je, že shoda nad touto novelou existuje nejen na koaliční úrovni, ale také mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavede také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.
Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku.
Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci.
„Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka.
Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
S