Výplaty důchodů do zahraničí – změny
16.01.2025
V lednu vstoupila v platnost kvůli novele zákona celá řada změn ohledně důchodů. Jedna z nich se týká i jejich výplaty do zahraničí. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nově zajištěn rovný přístup v úhradách bankovních poplatků pro všechny příjemce důchodů v zahraničí.
"Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje na tuto změnu především klienty, kteří bydlí v zahraničí. ČSSZ jako plátce důchodu s účinností od 1. ledna 2025 hradí u všech důchodů vyplácených do zahraničí pouze bankovní poplatky účtované Českou národní bankou, jejíchž bankovních služeb je povinna využívat," uvedl úřad na webu.
Příjemci důchodů žijící v zahraničí hradí bankovní poplatky, které jim v souvislosti s výplatou důchodu z České republiky účtuje jejich banka. Změna se od ledna týká téměř čtyř tisícovek klientů správy sociálního zabezpečení. Lednový důchod byl zároveň prvním v nové výši. K 1. lednu proběhla pravidelná valorizace penzí. Důchody se zvýšily v průměru o 356 korun na základě dat ČSÚ ohledně míry inflace za červenec 2023 až červen 2024. Průměrný starobní důchod měl na základě tohoto zvýšení přesáhnout 21 078 Kč, sdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Daně a odvody 2025 - změny
15.01.2025
V roce 2025 se zaměstnanci a podnikatelé setkají s několika změnami v oblasti daní. V následujícím textu přinášíme přehled těchto důležitých novinek.
• Maximální vyměřovací základ
Vláda pro rok 2025 upravuje maximální vyměřovací základ, který se bude odvíjet od nově stanovené průměrné mzdy ve výši 46 557 korun. Tento základ se v roce 2025 zvýší na 2 234 736 korun, což je o více než 124 tisíc korun více než v roce 2024. Z příjmů přesahujících tuto částku nebude třeba platit sociální pojištění.
• Vyšší vyměřovací základy pro OSVČ
Zvýšení průměrné mzdy ovlivní také odvody osob samostatně výdělečně činných. Pro rok 2025 se zvýší jejich povinné platby na zdravotní pojištění na 3 143 korun a na sociální pojištění na 4 759 korun. Zároveň se zvýší měsíční paušální platby pro živnostníky v prvním pásmu na 8 716 korun.
• Daň z příjmů fyzických osob
Sazby daně z příjmů zůstávají na stejné úrovni jako v předchozích letech, tedy 15 % pro základní sazbu a 23 % pro progresivní daň. Progresivní daň se vztahuje na příjmy přesahující 36násobek průměrné mzdy, což bude v roce 2025 činit 1 676 052 korun měsíčně.
• Daň z nemovitosti
Od ledna 2025 se změní místní koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti. Některé obce plánují jejich zvýšení, jiné naopak snížení. Například v Jablonci nad Nisou se očekává průměrné zvýšení o 140 %, zatímco Znojmo zvažuje snížení koeficientu.
• Daň z hazardu a spotřební daně
Daň na herní automaty se zvýší na 13 400 korun za jeden stroj. Navíc stát zvýší podíl na výnosech z hazardních her na 55 %. Spotřební daň z lihu vzroste o 10 % a u tabákových výrobků se zvýší o 5 % až do roku 2027.
• Limit pro nepeněžní benefity
Pro rok 2025 se zvýší roční limit pro osvobození od daně u nepeněžních benefitů na 23 278 korun, což odpovídá 50 % průměrné mzdy. Tento limit bude pro zdravotní benefity v případě schválení novely dokonce dvojnásobný.
• Změny u dohod o provedení práce
Nová pravidla pro dohodáře od roku 2025 stanoví limit pro výdělky, které budou podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění, na 25 % průměrné mzdy. Další změny zahrnují flexibilní pracovní dobu a zrušení povinnosti vytvářet písemné plány čerpání dovolené.
S
Daň z nemovitosti 2025 – nová pravidla
15.01.2025
Do konce ledna je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost se týká osob, které v loňském roce nabyly nemovitost, její část nebo u nichž došlo k významné změně vlastněné nemovitosti, například k přístavbě, změně výměry pozemku či jiným úpravám. Pokud ke změnám nedošlo, není potřeba přiznání podávat – finanční správa zohlední případné úpravy automaticky, například změny koeficientů v obcích.
V roce 2024 došlo ke zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti o 80 %, což mělo za následek růst daňové povinnosti. Některé obce tuto změnu ještě navýšily úpravou svého místního koeficientu, který může obce stanovovat v rozmezí od 0,5 do 5. Daň z nemovitosti je totiž příjmem obcí, což jim umožňuje přizpůsobit si výnosy podle vlastních potřeb.
Od roku 2025 se pravidla pro stanovení místních koeficientů mění. Nové rozmezí koeficientů dává obcím širší možnosti – mohou koeficient snížit až na 0,5, čímž by mohly částečně zmírnit dopady předchozích navýšení. Ruší se také koeficient 1,5, který dosud platil pro rekreační objekty, garáže a nemovitosti využívané k podnikání. Některé obce plánují využít těchto změn k úpravě koeficientů směrem dolů, což by mohlo vést k nižším daňovým povinnostem pro jejich obyvatele.
Daňové přiznání se podává na aktuální zdaňovací období, tedy do 31. ledna roku, na který se vztahuje. V případě nepodání hrozí pokuta ve výši 0,05 % z vypočítané daně za každý den prodlení, přičemž sankce se začne počítat až šestý pracovní den po tomto datu. Pokud pokuta nepřekročí částku 1000 Kč, nevyměřuje se.
Změny se dotkly i pravidel pro vykazování garáží a obytných místností určených k pronájmu turistům. Tyto úpravy v minulém roce zvýšily počet poplatníků, kteří museli daňové přiznání podat.
Daňová povinnost se každoročně mění na základě úprav zákona, cen půdy, místních koeficientů či jiných vlivů. Je proto důležité sledovat novinky a v případě změn nemovitosti včas podat daňové přiznání, aby se předešlo sankcím.
S
Valorizace brzy změní výši penzí
06.12.2024
Prosincový důchod je tím posledním, který lidé obdrží v současné výši. V lednu totiž proběhne pravidelná valorizace, jejíž parametry jsou už nějaký čas známé. Průměrný důchod má poprvé překročit hranici 21 tisíc korun měsíčně. K 1. lednu 2025 proběhne pravidelná valorizace penzí. Důchody se zvýší o 356 korun na základě dat ČSÚ ohledně míry inflace za červenec 2023 až červen 2024. Průměrný starobní důchod by měl na základě tohoto zvýšení přesáhnout 21 078 Kč, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě.
Penze se naposledy zvyšovaly k 1. lednu 2024. Základní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu se pro letošní rok zvýšila o 360 korun na 4400 korun měsíčně. Valorizace proběhla podle nových pravidel, kdy je výpočet růstu cen odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců. V Česku se důchody vyplácejí v pravidelných měsíčních lhůtách, přičemž výplatními termíny jsou sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci. Klienti zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem dostávají peníze 15. den v měsíci.
S
Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)