Za předčasné splacení hypotéky nejvýše procento ze zbývající jistiny
16.11.2023
Klienti bank by měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. Schválila to Sněmovna v předloze, která mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta. Sněmovna také rozhodla, že nové pravidlo se použije až u nových hypotečních smluv a nebo už u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby.
Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Obsahuje i možnost sjednat si daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče pro případ špatného zdravotního stavu, kdy si klient z pojistky zaplatí péči. Schválení zákona umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek v zákonem stanovené výši. Zachovává nicméně dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Nově se možnost bezplatného předčasného splacení hypotéky rozšíří i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů. Dosavadní zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Banky tyto poplatky účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka pokutu. Nově bude Česká národní banka dohlížet na správnost výpočtu poplatku podle nového znění zákona.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Úřady loni vymohly dvě pětiny z nedoplatků daní
18.02.2019
Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla a činila 41,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo Generální finanční ředitelství.
Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o osm procent na 2,34 milionu a objem vymáhaných peněz o 17 procent na uvedených 30,9 miliardy korun. Z nich úřady získaly 12,9 miliardy korun, což je zhruba o 700 milionů méně než předloni. Podíl na celkové sumě vymáhaných nedoplatků, ale stoupl z předloňských 36,4 procenta. Celkový objem daňových nedoplatků včetně těch, které vznikly před rokem 1993, činil ke konci loňského roku 41,6 miliardy korun. Meziročně jejich objem klesl o 8,7 miliardy korun.
Ani plat 40 tisíc nestačí
15.02.2019
Počet strojvedoucích na železnici v Česku se loni zvýšil o čtyři procenta na 9565. Přesto jich dopravcům schází asi tři stovky. Problémem je také vysoký věk, více než desetina strojvůdců je starších 65 let, a kdykoliv tak mohou odejít do důchodu.
Průměrná mzda strojvůdců u velkých dopravců loni vzrostla o osm procent zhruba na čtyřicet tisíc korun. Na tiskové konferenci to v úterý uvedl předseda Drážního úřadu Jiří Kolář. Schází zhruba tři sta strojvedoucích u všech dopravců, ať už jde o osobní nebo nákladní dopravu. Již dlouho upozorňujeme na to, že dopravci by měli zintenzivnit spolupráci se školami, snažit se zatraktivnit povolání," řekl Kolář. V důchodovém věku nad 65 let je podle něj aktuálně 1034 strojvůdců, tedy 10,8 procenta. Téměř stejný počet je naopak mladších než 30 let. Průměrný věk u této profese je 48,6 roku, jen nepatrně vyšší než v roce 2017. Starších sedmdesáti let je podle Koláře 55 strojvůdců. Počet dopravců se loni zvýšil o jednoho na 105, z toho 88 bylo českých a 17 zahraničních. Před šesti lety jich bylo celkem 85.
Ani plat 40 tisíc nestačí
13.02.2019
Počet strojvedoucích na železnici v Česku se loni zvýšil o čtyři procenta na 9565. Přesto jich dopravcům schází asi tři stovky. Problémem je také vysoký věk, více než desetina strojvůdců je starších 65 let, a kdykoliv tak mohou odejít do důchodu.
Průměrná mzda strojvůdců u velkých dopravců loni vzrostla o osm procent zhruba na čtyřicet tisíc korun. Na tiskové konferenci to v úterý uvedl předseda Drážního úřadu Jiří Kolář. "Schází zhruba tři sta strojvedoucích u všech dopravců, ať už jde o osobní nebo nákladní dopravu. Již dlouho upozorňujeme na to, že dopravci by měli zintenzivnit spolupráci se školami, snažit se zatraktivnit povolání," řekl Kolář. V důchodovém věku nad 65 let je podle něj aktuálně 1034 strojvůdců, tedy 10,8 procenta. Téměř stejný počet je naopak mladších než 30 let. Průměrný věk u této profese je 48,6 roku, jen nepatrně vyšší než v roce 2017. Starších sedmdesáti let je podle Koláře 55 strojvůdců. Počet dopravců se loni zvýšil o jednoho na 105, z toho 88 bylo českých a 17 zahraničních. Před šesti lety jich bylo celkem 85.