Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
20.12.2022
Od ledna se zvýší životní a existenční minimum o 5,2 procenta. Minulý týden o tom rozhodla vláda, která tento krok zdůvodnila zdražováním. Na pomoc státu tak nově dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. "Od ledna bude životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. Letos přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 procent a od letošního července o 8,8 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Životní minimum se tedy od příštího měsíce z 4620 na 4860 korun. Existenční minimum se zvýší z 2980 na 3130 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám. Připomíná, že životní i existenční minimum je důležité zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na některé sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Jde především o dávky pomoci v hmotné nouzi, některé dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči nebo při pěstounské péči. Důležitou roli hraje i v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky a také pro stanovení alimentů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy čeká přísnější boj s daňovými podvody
20.02.2019
irmy v Česku musí zveřejňovat informace o svých skutečných majitelích. Tuto povinnost mají od ledna. Přestože o ní věděly rok předem, vlastnickou strukturu odkryla v rejstříku firem jen čtvrtina z nich. I proto ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který pravidla zpřísní. Ty společnosti, které povinnost nesplní, budou riskovat pokutu v řádu stovek tisíc korun i další tresty. Rejstřík bude také veřejný. To vše se chystá na základě nových pravidel Evropské unie.
Pokuta by měla motivovat k odtajnění vlastníků především menší firmy, ty větší by mohla od ignorování pravidel odradit jiná hrozba. "Uvažujeme o následcích typu, když někdo nezapíše skutečného majitele, může to mít vliv na platnost nějaké smlouvy," říká Adam Hexner z ministerstva spravedlnosti, který se na přípravě zákona podílí. Stejná pravidla zavádějí všechny členské země. Brusel tak hodlá bojovat proti praní špinavých peněz i daňovým podvodům a únikům. Nový zákon by měl na vládu zamířit během jara, platit by měl v roce 2020.
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Úřady loni vymohly dvě pětiny z nedoplatků daní
18.02.2019
Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla a činila 41,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo Generální finanční ředitelství.
Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o osm procent na 2,34 milionu a objem vymáhaných peněz o 17 procent na uvedených 30,9 miliardy korun. Z nich úřady získaly 12,9 miliardy korun, což je zhruba o 700 milionů méně než předloni. Podíl na celkové sumě vymáhaných nedoplatků, ale stoupl z předloňských 36,4 procenta. Celkový objem daňových nedoplatků včetně těch, které vznikly před rokem 1993, činil ke konci loňského roku 41,6 miliardy korun. Meziročně jejich objem klesl o 8,7 miliardy korun.
Ani plat 40 tisíc nestačí
15.02.2019
Počet strojvedoucích na železnici v Česku se loni zvýšil o čtyři procenta na 9565. Přesto jich dopravcům schází asi tři stovky. Problémem je také vysoký věk, více než desetina strojvůdců je starších 65 let, a kdykoliv tak mohou odejít do důchodu.
Průměrná mzda strojvůdců u velkých dopravců loni vzrostla o osm procent zhruba na čtyřicet tisíc korun. Na tiskové konferenci to v úterý uvedl předseda Drážního úřadu Jiří Kolář. Schází zhruba tři sta strojvedoucích u všech dopravců, ať už jde o osobní nebo nákladní dopravu. Již dlouho upozorňujeme na to, že dopravci by měli zintenzivnit spolupráci se školami, snažit se zatraktivnit povolání," řekl Kolář. V důchodovém věku nad 65 let je podle něj aktuálně 1034 strojvůdců, tedy 10,8 procenta. Téměř stejný počet je naopak mladších než 30 let. Průměrný věk u této profese je 48,6 roku, jen nepatrně vyšší než v roce 2017. Starších sedmdesáti let je podle Koláře 55 strojvůdců. Počet dopravců se loni zvýšil o jednoho na 105, z toho 88 bylo českých a 17 zahraničních. Před šesti lety jich bylo celkem 85.