Změny v zákoníku práce pro „dohodáře“
08.01.2024
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.
„První změnou je, že jak DPP, tak DPČ získaly od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou. Splnit musejí ale dvě podmínky – čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Podmínky pro nárok na placené volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin. Za každých odpracovaných 20 hodin má dohodář právo na cca 1,5 hodiny dovolené, výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude proplacena,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Od 1. července se mění režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco do novelizace platilo, že do příjmu 10 tisíc korun měsíčně nevznikala dohodáři povinnost odvádět pojistné, od 1. července už nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 procent průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má člověk podepsaných dohod o provedení práce více, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pro letošní rok byla výše průměrné mzdy stanovena na 43 967 korun, bez nutnosti řešit pojistné si tak bude možné na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 499 korun, při souběhu několika dohod pak půjde o limit 17 499 korun,“ vypočetla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Firmy čeká přísnější boj s daňovými podvody
20.02.2019
irmy v Česku musí zveřejňovat informace o svých skutečných majitelích. Tuto povinnost mají od ledna. Přestože o ní věděly rok předem, vlastnickou strukturu odkryla v rejstříku firem jen čtvrtina z nich. I proto ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který pravidla zpřísní. Ty společnosti, které povinnost nesplní, budou riskovat pokutu v řádu stovek tisíc korun i další tresty. Rejstřík bude také veřejný. To vše se chystá na základě nových pravidel Evropské unie.
Pokuta by měla motivovat k odtajnění vlastníků především menší firmy, ty větší by mohla od ignorování pravidel odradit jiná hrozba. "Uvažujeme o následcích typu, když někdo nezapíše skutečného majitele, může to mít vliv na platnost nějaké smlouvy," říká Adam Hexner z ministerstva spravedlnosti, který se na přípravě zákona podílí. Stejná pravidla zavádějí všechny členské země. Brusel tak hodlá bojovat proti praní špinavých peněz i daňovým podvodům a únikům. Nový zákon by měl na vládu zamířit během jara, platit by měl v roce 2020.
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Úřady loni vymohly dvě pětiny z nedoplatků daní
18.02.2019
Finanční úřady loni získaly 12,9 miliardy korun z 30,9 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla a činila 41,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo Generální finanční ředitelství.
Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o osm procent na 2,34 milionu a objem vymáhaných peněz o 17 procent na uvedených 30,9 miliardy korun. Z nich úřady získaly 12,9 miliardy korun, což je zhruba o 700 milionů méně než předloni. Podíl na celkové sumě vymáhaných nedoplatků, ale stoupl z předloňských 36,4 procenta. Celkový objem daňových nedoplatků včetně těch, které vznikly před rokem 1993, činil ke konci loňského roku 41,6 miliardy korun. Meziročně jejich objem klesl o 8,7 miliardy korun.
Ani plat 40 tisíc nestačí
15.02.2019
Počet strojvedoucích na železnici v Česku se loni zvýšil o čtyři procenta na 9565. Přesto jich dopravcům schází asi tři stovky. Problémem je také vysoký věk, více než desetina strojvůdců je starších 65 let, a kdykoliv tak mohou odejít do důchodu.
Průměrná mzda strojvůdců u velkých dopravců loni vzrostla o osm procent zhruba na čtyřicet tisíc korun. Na tiskové konferenci to v úterý uvedl předseda Drážního úřadu Jiří Kolář. Schází zhruba tři sta strojvedoucích u všech dopravců, ať už jde o osobní nebo nákladní dopravu. Již dlouho upozorňujeme na to, že dopravci by měli zintenzivnit spolupráci se školami, snažit se zatraktivnit povolání," řekl Kolář. V důchodovém věku nad 65 let je podle něj aktuálně 1034 strojvůdců, tedy 10,8 procenta. Téměř stejný počet je naopak mladších než 30 let. Průměrný věk u této profese je 48,6 roku, jen nepatrně vyšší než v roce 2017. Starších sedmdesáti let je podle Koláře 55 strojvůdců. Počet dopravců se loni zvýšil o jednoho na 105, z toho 88 bylo českých a 17 zahraničních. Před šesti lety jich bylo celkem 85.