Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou
24.03.2023
Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.
"Demografický vývoj je velmi nepříznivý. Zatímco dnes pracují zhruba tři ekonomicky aktivní lidé na jednoho důchodce, v blízké budoucnosti to budou jen dva. Z toho vyplývá, že důchodový systém, jak je dnes nastavený, bude kolabovat," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Připomněl, že loni skončil důchodový systém v deficitu zhruba 22 miliard korun, letos se očekává kolem 70 miliard korun.
Prohlubování problému očekávají analytici Cyrrusu ve 30. letech, kdy Česku hrozí dosažení dluhové brzdy při dosažení zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Analýza vychází z předpokladu, že následně bude muset stát uvést důchodový systém do rovnováhy, aby se zadlužení nezvyšovalo.
Pokud by se nezvýšil věk odchodu do penze nebo se nezvýšily odvody sociálního pojištění, musel by se snižovat poměr důchodů k průměrné mzdě. "Ročníky 1965 a starší si ještě v průměru důchod užijí nad 40 procenty náhradového poměru. Zažijí tak důchody, které se historicky v České republice dají považovat za normální." "Nejhůř na tom bude ročník 1985, průměrně budou dostávat 28 procent průměrné mzdy."
Podle expertů je důchodový systém neudržitelný. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje zvyšovat důchodový věk, zpomalit valorizace či omezit počet předčasných důchodů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Dolar výrazně oslabil. Trhy zklamala Trumpova tisková konference
13.01.2017
Americký dolar ve čtvrtek na devizových trzích výrazně klesá a jeho index ke koši hlavních světových měn sestoupil na nejnižší úroveň za pět týdnů. Dolar srazilo zklamání z nedostatku detailů o ekonomické politice zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na jeho středeční tiskové konferenci.
Index, který měří hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních měn, kolem 17.30 středoevropského času ztrácel 0,8 procenta na 100,99 bodu a předtím sestoupil až na 100,72 bodu. Proti euru americká měna odepisovala rovněž 0,7 procenta a nacházela se na 1,0660 dolaru, vůči japonskému jenu pak dolar ztrácel 1,2 procenta na 114,02 jenu. Od Trumpova listopadového zvolení dolar získal asi čtyři procenta ve spekulacích na to, že Trump svými opatřeními podpoří hospodářský růst a zvýší inflaci, což povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Od středeční konference čekali analytici podrobnější nárys ekonomické politiky, kvůli diskusím o vlivu Ruska na volby a neověřených kompromitujících materiálech se k tomu ale budoucí prezident příliš nedostal.
zdroj: ihned.cz
Zhruba polovina Čechů a Slováků zvažuje změnu zaměstnání
11.01.2017
Češi a Slováci mění svůj pohled na práci. Zhruba čtvrtina z nich uvažuje letos o změně zaměstnání a další čtvrtina výměnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z výzkumu společnosti Wincott People, kterého se v Česku zúčastnilo 526 respondentů a na Slovensku 315.
U mladých lidí do 35 let je nejdůležitějším faktorem pro změnu vyšší mzda, která jim umožní zajistit si lepší bydlení či získat vyšší hypotéku. Další důležité důvody s penězi nesouvisí. Pro více než třetinu pracujících je rozhodující, aby je práce bavila. A pro řadu lidí je důležité to, jak dobře jim půjde nová práce skloubit s rodinou. Zaměstnání blízko domova, s vyhovující pracovní dobou či možností pracovat doma je pro lidi při hledání nového místa mnohem atraktivnější benefit než stravenky, dovolená navíc, auto pro osobní potřeby či zvyšování kvalifikace. Tak například stravenky řeší při přechodu na nové místo jen 1,3 procenta Čechů a 2,2 procenta Slováků, zatímco home office je důležitý pro zhruba 15 procent Čechů i Slováků. Možnost končit pravidelně o půl čtvrté či páté odpoledne bez dalších přesčasů je pro třetinu Čechů a 40 procent Slováků dokonce tak důležitým faktorem, že jsou kvůli němu ochotni se vzdát části své mzdy (26,9 procenta Čechů by se raději smířilo s poklesem platu o pět procent a 7,4 procenta by kvůli jasné možnosti si plánovat odpoledne bylo ochotno jít s platem dolů o desetinu).
zdroj: ihned.cz
Mladé banky zažily úspěšný rok. Nejvíc nových klientů nabrala Fio banka
11.01.2017
Nízkonákladovým bankám, pro něž se vžilo označení mladé banky, dále přibývají klienti. A to přesto, že tradiční peněžní domy je následují v nabídce běžných služeb zdarma a že sektor loni zasáhl konec Zuno bank. Ta od října nenabírá klienty, postupně je má převzít Raiffeisenbank.
Počet zákazníků Air Bank, mBank, Equa bank, Fio banky a Zuno bank přesáhl podle zjištění HN na konci loňského roku 2,3 milionu. To je patnáctiprocentní meziroční nárůst. Z celkových čísel je vidět, že mladé banky jsou sice stále výrazně menší než velké banky, ale zvyšují svůj tržní podíl na úkor většiny významných tradičních hráčů. Nejvíce, o 115 tisíc, přibylo loni klientů Fio bance, skoro o sto tisíc se rozšířila klientská základna Air Bank. Nejrychlejší růst klientů, meziročně skoro čtyřicetiprocentní, zaznamenala Equa bank. Podle posledních dostupných čísel z konce 3. čtvrtletí 2016 se z tradičních domů dařilo získávat nové zákazníky Komerční bance a UniCredit. Raiffeisenbank, která loni převzala retailovou část Citibank, počet klientů nezveřejňuje. Naopak České spořitelně, ČSOB a Monetě klienti odešli.
Zájem o korunu klesl jen dočasně
09.01.2017
Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.
Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného "exitu" polovinu letošního roku. Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. "Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu. Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.
zdroj: ihned.cz