Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česká spořitelna zdražuje odchozí platby
04.06.2014
Elektronicky zadaná platba nyní vyjde na dvě koruny, když směřuje na jiný účet u České spořitelny, nebo na čtyři koruny, když míří do jiné banky v tuzemsku. Od 15. srpna přijdou všechny odchozí platby zadané elektronicky vyjdou na pět, respektive sedm korun. Zdraží také odchozí platba zadaná na pobočce přes sběrný box či prostřednictvím bankéře na telefonu. Jejich cena stoupne z 15 na 20 korun, pokud míří na jiný účet v České spořitelně, a ze 17 na 22 korun, pokud míří do konkurenční banky.
Zlevnění výběrů z bankomatů České spořitelny ze šesti na pět korun je příjemnější změnou. Klesne i cena za zadání odchozí platby prostřednictvím bankomatu. Méně od poloviny srpna zaplatí také klienti, kteří využívají kontokorent. Dnešní cenu 29 korun za měsíc spořitelna od půlky srpna vymaže na nulu. Lidé požadující papírové výpisy z účtu si naopak připlatí. Nyní jim je spořitelna doručuje za cenu poštovného, od půlky srpna stanoví pevný poplatek 25 korun.
Častá změna zákonů a nevymahatelnost práva omezuje příjmy státu
04.06.2014
Vývoj příjmů státního rozpočtu dlouhodobě omezuje nevymahatelnost práva a častá změna zákonů. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok a odvolává se přitom na zkušenosti ze svých kontrol.
Objem všech daňových nedoplatků i z předchozích let loni vzrostl podle závěrečného účtu meziročně o víc než 17 miliard na 224,7 miliardy korun. Finanční správě se z nich loni podařilo vymoci 7,5 miliardy, což byl meziroční pokles o 0,4 miliardy korun. Úřady pro nedobytnost odepsaly pohledávky v objemu 24,5 miliardy, na druhé straně ale znovuoživily již odepsané daňové nedoplatky v objemu 34,4 miliardy korun.
Přepočet důchodu
27.05.2014
Nyní, od 1. 1. 2014, může starobní důchodce podat žádost o zvýšení důchodu již po 360 odpracovaných kalendářních dnech.
O přepočet a navýšení starobního důchodu může požádat důchodce, který vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a současně pobírá v plné výši řádný starobní důchod přiznaný podle § 29 odst. 1 nebo 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti náleží důchodci zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Navýšení se tedy nepočítá z aktuálně vypláceného důchodu, ale z výpočtového základu, ze kterého byl starobní důchod vyměřen. Nárok na zvýšení starobního důchodu vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti.
Firmy mohou chtít po státu odškodné za pozdě placené faktury
27.05.2014
Hrozí, že stát bude muset zaplatit až miliardy korun podnikatelům kvůli tomu, že pozdě schválil unijní směrnici týkající se splatnosti faktur.
Vláda schválila příslušnou novelu obchodního zákoníku v červenci 2012. Ale poslanecká sněmovna ji schválila až na konci března 2013 – deset dnů po termínu, k němuž se Unii zavázala. Senát pak navíc zdržel novelu, protože ji poslancům vrátil s pozměňovacími návrhy. Ti ji pak definitivně schválili až v polovině června s účinností od začátku července. Proto podnikatelé mohou chtít po státu odškodné za faktury, za které mezi 17. březnem a 1. červencem nedostali zaplaceno v maximální lhůtě třiceti, respektive šedesáti dnů. Pokud by totiž novela zavádějící unijní směrnici platila včas, mohli by podnikatelé tyto sankce požadovat přímo po dlužnících.