Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Strategickým firmám klesl zisk na 25 miliard korun
11.12.2020
Strategické firmy státu, kterých je 34, loni vykázaly souhrnný čistý zisk 25,2 miliardy korun, který jim meziročně klesl o 24 procent. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo financí. Státu loni nejvíce vyplatila společnost ČEZ, a to devět miliard korun.
Zpráva navazuje na Strategii vlastnické politiky státu. Tu vláda schválila letos v únoru. Zpráva přináší ucelený přehled firem, ve kterých má stát podíl včetně finančních ukazatelů, informací o personálním obsazení řídících orgánů nebo o zastoupení mužů a žen. Stát loni spravoval strategické společnosti prostřednictvím sedmi resortů, a to ministerstva financí (12), ministerstvo vnitra (2), ministerstva průmyslu a obchodu (2), ministerstvo dopravy (3), ministerstva obrany (5) a ministerstva zemědělství (10). Na řízení Českomoravské záruční a rozvojové banky se vedle ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí podílí také ministerstvo pro místní rozvoj. Z 34 firem je 16 akciových společností, 16 státních podniků, jeden národní podnik a jedna státní organizace.
V
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
10.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun.
Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta.
Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
09.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun. Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Celkový počet smluv o stavebním spoření ke konci září činil 3,2 milionu, což je zhruba o 21 000 smluv méně než ke konci roku 2019. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta. Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
V
Stát vybral v tendru 32 dopravních projektů, dá na ně 402 milionů Kč
09.12.2020
Stát podpoří dalších 32 výzkumných projektů, které se věnují inovacím v dopravě. Jde například o projekty k bezpečnosti provozu, dopravním technologiím, automatizovaným procesům v dopravě či ekologizaci dopravy. Celkem si výzkumné týmy mezi sebou rozdělí téměř 402 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Úřad už loni vybral 48 projektů, mezi které rozdělil téměř půl miliardy korun.
Cílem programu je podle ministerstva rozvoj dopravy zejména s ohledem na jeho udržitelnost, bezpečnost či přístupnost. Univerzity, výzkumné organizace a podniky a další subjekty pracující na inovativních programech v dopravě, podaly do soutěže celkem 227 návrhů. Ministerstvo dopravy spolu s Technologickou agenturou ČR vybrali pro podporu 32 z nich, což znamená 15procentní míru úspěšnosti. Resort dopravy stejnou soutěž vyhlásil loni, při letošním kole byl zájem výzkumných týmů o 60 procent vyšší. Podpořené projekty se věnují například bezpečnosti železničního a leteckého provozu, technologiím pro dopravní stavby, diagnostiky mostních konstrukcí, čisté mobilitě včetně využití vodíku, dále například zpracování tzv. velkých dat pro sledování silniční sítě, výzkumu senzorů pro autonomní vozidla či komunikace mezi vozidly. Všechny projekty budou zahájeny v příštím roce. Podporu pro nejvíce svých projektů získaly České vysoké učení technické v Praze, Centrum dopravního výzkumu nebo Univerzita Pardubice.
V