Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zájem investorů o pražské hotely loni raketově vzrostl
10.02.2020
Pražské hotely jsou pro investory čím dál atraktivnější. Jejich obsazenost je v Evropě pátá nejvyšší, hned za Dublinem, Londýnem, Edinburghem a Amsterdamem. V pražských hotelech, penzionech a kempech se minulý rok ubytovalo 8,029 milionu hostů, což je ve srovnání s rokem 2018 o 1,7 procenta víc. Ceny hotelových pokojů přitom nepřestávají růst. Hotely se také staly lákavou investiční alternativou ke kancelářským budovám a maloobchodním centrům a do svých porfolií je chce mnoho realitních kupců.
Tento boom na pražském trhu potvrzuje i loňský rekordní objem peněz, které investoři za nákup hotelů utratili. Podle poradenské firmy Cushman & Wakefield jde o hodnotu přes 500 milionů eur. "To je nejvíce v historii a dvaapůlkrát více, než dosáhl průměr posledních pěti let," řekl HN Bořivoj Vokřínek,vedoucí výzkumu této společnosti v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA.
Tržby obchodníků se loni zvýšily o 4,8 %
06.02.2020
Tržby rostou již šestým rokem. Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak šestým rokem, předloni to bylo o 4,9 procenta.
V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta po listopadových 2,9 procenta.
V Česku ceny loni dál rostly, nejméně u bytů
05.02.2020
Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku loni meziročně podle Hypoteční banky dále rostly.
Nejvíce podražily pozemky a rodinné domy, nejméně byty. V porovnání se třetím čtvrtletím ale nejvíce vzrostly ceny bytů. Od roku 2010 byty podražily o více než polovinu.
Průměrný nájem v Praze loni klesl o 1,5 procenta na 335 korun za metr čtvereční
03.02.2020
Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze loni meziročně kleslo o 1,5 procenta na 335 korun za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech stouplo v průměru o 2,6 procenta na 197 korun za metr čtvereční. Nejdražší byl po Praze Jihomoravský kraj (248 korun), nejlevnější Moravskoslezský kraj (159 korun). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.
"Poslední rok ceny nájemného v Praze klesaly. Výjimkou bylo poslední čtvrtletí, kdy začaly růst. Lze předpokládat, že se budou mírně navyšovat také letos. A to nejen v hlavním městě, ale třeba i v Brně," uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. V porovnání se třetím čtvrtletím nájemné v Praze vzrostlo o 3,4 procenta, v regionech o dvě procenta kleslo. V hlavním městě bylo nejvyšší nájemné v Praze 1 (402 korun za metr čtvereční), Praze 2 (380 korun), Praze 3 a Praze 7 (341 korun). Nejnižší bylo v Praze 10 (304 korun) a Praze 4 (307 korun). Z deseti pražských městských částí ve čtyřech nájmy meziročně klesly. Nejvíce v Praze 3 (o 9,1 procenta), Praze 1 (o 7,2 procenta) a Praze 2 (o 2,3 procenta). Naopak nejvíce vzrostly v Praze 9 (o 3,7 procenta) a Praze 6 (o 2,9 procenta).