Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Na český pojišťovací trh míří technologické novinky
04.01.2019
Luciano Cirinà je v pojišťovnictví už téměř třicet let. Kariéru spojil se značkou Generali, koncem 80. let začínal v Německu, později pro největší italskou pojišťovnu úspěšně zreorganizoval byznys v Rakousku. Teď šéfuje v Praze holdingu, do kterého společnost sloučila třináct svých firem ve východní Evropě.
Zkušený manažer, do jehož kompetencí patří i Česká pojišťovna, říká, že se chytré technologie začínají prosazovat i v tuzemském pojišťovnictví. Využívají se hlavně pro práci s interními daty, pomáhají v call centrech, při zpracování pojistných událostí a u další administrativy. Pojišťovny se snaží nejen rušit papírování a nahrazovat ho elektronickými dokumenty a podpisy, ale začínají také využívat služby i technologie hlídající pojištěný majetek. "V Česku jsme začali s domácím monitoringem. Beru to jako velkou výzvu a velmi důležité téma pro budoucnost," říká Cirinà. Blíží se doba, kdy domácnosti budou běžně hlídané čidly, což pomůže předcházet haváriím nebo loupežím. U pojištění v průmyslu nebo zemědělství se už dnes využívají drony. Právě pojištění domácnosti se zapojenými čidly je podle odborníků v Česku zatím na začátku. Bankopojišťovací skupina ČSOB má například mobilní a webovou aplikaci NaDoma, pomocí které lze chytrou domácnost ovládat. Ale pojištění zatím v nabídce není, spíš jde o prostředek, jak komunitu lidí okolo chytrých domácností podchytit pro budoucnost.
Výdaje na bydlení rostou, tempo zdražování ale zpomalilo
02.01.2019
Růst cen bytů sice v uplynulém roce zpomalil, pořád ale dosahoval vyšších jednotek procent a v některých lokalitách bylo tempo zdražování ještě vyšší. Silně to pociťují lidé z Brna a Prahy. Tedy měst, která tvoří podle počtu prodaných bytů více než dvě třetiny tuzemského trhu s bydlením.
Průměrná cena bytů inzerovaných developery v Praze v průběhu třetího čtvrtletí vycházela skoro na 103 tisíce korun za metr čtvereční. To je meziročně více než o 17 procent. A v říjnu průměrná nabídková cena novostaveb dále vzrostla. Podle poradenské firmy Deloitte už přesahuje 104 tisíce korun. Většina lidí si takové ceny už nemůže dovolit nebo za byt nechce dát tolik peněz. Kupuje se jich tedy méně. Od července do září prodali developeři v Praze něco přes tisícovku bytů, což byl nejhorší výsledek za posledních šest let. V roce 2017 prodali developeři v Praze 5500 bytů. Za loňský rok to bude podle odhadu developera Trigema kolem pěti tisíc. A méně transakcí se očekává i v ostatních krajských městech. To se týká především Brna. "Ve srovnání s rokem 2017 očekáváme celkový pokles prodejů novostaveb zhruba o třetinu, na 600 realizovaných prodejů," sdělil František Šudřich, obchodní ředitel brněnského developera Trikaya. Brněnský trh podle něj už dosáhl cenového stropu, který je podle Šudřicha 75 tisíc korun za metr čtvereční. To v případě nového bytu odpovídá průměrné ceně téměř pět milionů korun.
Český akciový index PX letos klesl o devět procent
01.01.2019
České akcie letos klesly podle indexu PX o devět procent, index končí rok na 986 bodech. Pražská burza propadla hlavně v prosinci. Vyplývá to z pátečních výsledků burzy. Mezi nejziskovější patřily akcie Avastu a ČEZ. Největší propad zaznamenaly akcie CME. Loni stouply akcie o 17 procent, předloni ztratily podle PX čtyři procenta.
Na nejvyšších úrovních se domácí akcie obchodovaly na začátku roku, průběžné zisky postupně vyprchávaly a v závěru roku se index PX propadl do výrazného záporu. Prosincový propad domácích akcií souvisel s výprodeji na globálních trzích, kde panovala nervozita ohledně dalšího vývoje obchodních sporů mezi USA a Čínou, nejistota spojená s brexitem a v obecné rovině se zpomalujícím růstem globální ekonomiky. Při zohlednění dividend byly domácí akcie ve ztrátě zhruba čtyři procenta, uvedl analytik Fio Banky David Brzek. "Pražská burza v letošním roce ztratila okolo devíti procent, což lze považovat za poměrně výrazný pokles. Na druhou stranu souhrnný index evropských burz (Stoxx Europe 600) odepisuje v letošním roce okolo 14 procent," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Pražská burza tedy svou výkonností překonala výkonnost evropských burz, dodal. Nejlépe se v letošním roce dařilo akciím softwarové firmy Avast, které se od svého květnového debutu na londýnské burze zhodnotily o 28 procent. Pozitivní výkonnost odráží podle Pfeilera rostoucí zájem investorů o perspektivní odvětví kyberbezpečnosti. Nejhlouběji v záporném teritoriu skončila mediální skupina CME, jejíž akcie ztratily 38 procent hodnoty. Za takto slabou výkonností stojí zejména stagnace hospodářských výsledků a nevyplacení dividendy v roce 2018.
Pohonné hmoty v Česku už sedmý týden zlevňují
29.12.2018
Pohonné hmoty v Česku sedmý týden zlevňují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla proti minulé středě o 19 haléřů na 31,95 koruny za litr. Nafta zlevnila o 12 haléřů na 32,54 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Loni po Vánocích byly pohonné hmoty lacinější, třeba nafta se prodávala téměř o tři koruny levněji.
Cena benzinu se letos po Vánocích dostala na úroveň poloviny letošního května, nafta se za podobnou cenu jako nyní prodávala naposledy v září. Loni po Vánocích řidiči tankovali benzin o 1,22 koruny levněji, a naftu dokonce o 2,69 Kč levněji. Od začátku letošního listopadu je nafta dražší než benzin, což čeští řidiči pamatují naposledy z března 2015. Cenový rozdíl postupně narůstá, před týdnem činil 52 haléřů, tentokrát je to 59 haléřů. Nejdražší paliva z celého Česka zůstávají nadále v Praze, kde za benzin řidiči zaplatí v průměru 33,01 koruny za litr a za naftu 33,30 koruny za litr. Naopak nejlevněji vyjdou pohonné hmoty v Jihočeském kraji. Tamní čerpací stanice prodávají benzin v průměru za 31,05 Kč za litr. Diesel tam lze pořídit za 31,67 Kč, což jsou spolu s Ústeckým krajem jediné dva regiony s cenou nafty pod 32 korun. Ve třech krajích přitom cena nafty začíná na 33 korunách. Kromě Prahy jde o Vysočinu a Olomoucký kraj.