Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hospodářskou kriminalitu zažila v posledních dvou letech téměř polovina firem
12.10.2022
Nejvíce jsou ohroženy technologické firmy, kde se s nějakou formu kriminality setkaly dvě třetiny společností. Mění se přitom typ útoků, podvody ze strany klientů střídají především útoky v kyberprostoru. Vyplývá to z průzkumu, který udělala společnost PwC mezi 1300 top manažery v 53 zemích světa.
. Výsledky průzkumu poskytla společnost ČTK. Pokusy o finanční podvody podle aktuálních zjištění přibývají a jsou stále sofistikovanější. Nejohroženější jsou přitom společnosti podnikající v technologiích, mediálním prostoru či telekomunikacích, ukázal průzkum. "Světu finančních podvodů dominují útoky v kyberprostoru. Neubývá ale ani podvodů ze strany klientů nebo klasické případy zpronevěry. Novým fenoménem se pak stávají podvody spojené s ESG (požadavky na environmentální a sociální dopady podnikání),“ uvedl partner PwC Sirshar Qureshi.
Firmám kvůli podvodům rostou ztráty. "Podvodníci ve větší míře cílí i na ty největší společnosti, pokud se jim útok podaří, je jeho finanční dopad logicky větší,“ řekl Qureshi. U firem s obratem přes 10 miliard dolarů ročně je podle průzkumu více než polovina těch, které se staly cílem útoku. A pětina z nich tvrdí, že ztráty způsobené podobným útokem přesáhly 50 milionů dolarů.
S
Růst cen opět zrychlil
11.10.2022
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.
V srpnu meziroční růst cen poprvé po 13 měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo. „Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny oproti loňsku stouply o 37,8 procenta, ceny zemního plynu o 85,9 procenta a ceny tuhých paliv o 55,8 procenta. U všech těchto komodit meziroční růst cen oproti srpnu zrychlil. Třeba plyn v srpnu zdražoval o 61,4 procenta. V kategorii nákladů na bydlení vzrostlo v září i nájemné z bytů o 5,2 procenta, vodné o 5,3 procenta, stočné o 6,4 procenta a ceny tepla a teplé vody o 21,1 procenta.
V září meziročně zdražilo také maso o 23,6 procenta nebo mléko, sýry a vejce o 25,8 procenta, což také představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. Například cena mouky se zvýšila o 61 procent a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu. Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 procenta, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut stouply o 15,6 procenta.
V
Nezaměstnanost v Česku v září mírně vzrostla
11.10.2022
Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.
"Jde o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září oproti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Na základě srpnového i zářijového vývoje se tak zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ačkoli zatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce, a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné, podotkl.
"Zářijová data nebyla velkým překvapením, když se mírný nárůst české míry nezaměstnanosti vesměs očekával. Jde ale zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat," uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
V
Tržby obchodníků dál klesají. V srpnu se snížily o 8,8 procenta
07.10.2022
Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.
"K meziročnímu poklesu tržeb v maloobchodě přispěl vývoj prodeje potravin i nepotravinářského zboží. Na snížení maloobchodních tržeb se podílel i nižší prodej pohonných hmot, avšak oproti předchozímu měsíci pokles zmírnil," uvedla k srpnovým výsledkům maloobchodu vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
V