Cena benzinu v Česku klesá, je nejlevnější ve střední Evropě
27.08.2024
Benzin mezi 35 a 38 korunami, nafta ještě o korunu levnější. Ceny pohonných hmot v Česku spadly nejníže od letošního února. A to s sebou nese i jeden nevídaný jev – v příhraničí už jezdí lidé z Polska tankovat do Česka. Do čerpací stanice ve Zlatých Horách na Jesenicku dříve zamířilo pár aut za den. Město totiž leží od státních hranic s Polskem, co by kamenem dohodil. Většina řidičů tak čerpala benzin nebo naftu u našich sousedů.
Česká auta už ale u benzinek v Polsku příliš vidět nejsou, pohonné hmoty tam totiž výrazně podražily. Třeba v polských Chalupkách nedaleko Ostravy je litr benzinu i nafty téměř o tři koruny dražší než v Česku. Naopak na českých příhraničních benzinkách se začala objevovat auta s polskými espézetkami. "Co jim to tam zdražilo, jezdí tankovat pohonné hmoty sem k nám," uvedla obsluha čerpací stanice ve Zlatých Horách.
Lidé z příhraničí si všímají, že cenovou hladinu pohonných hmot v Polsku má vliv i tamní vnitropolitická situace. "Do Polska jsme jezdili pro benzin a pro naftu ještě před jejich volbami. To byly skoro o deset korun levnější. Teď se to zhruba srovnalo, takže zůstáváme v Česku," řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima News.
Česko se momentálně může pochlubit nejlevnějším benzinem a naftou ve střední Evropě. Pohonné hmoty mají dále zlevnit v tomto týdnu, a to až o 40 haléřů. Pokles cen bude mírnějším tempem pokračovat i v září.
S
(Zdroj: -zpravy.aktualne.cz)
Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory
22.08.2023
Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde.
Obyvatelé země si jistě rádi přisadí a řeknou, že stát nemá "drajv", nemá vizi a nefunguje dobře. Ukázaly to třeba poslední zkušenosti s podáváním přihlášek na střední školy nebo dohady okolo hlasování poštou pro Čechy, kteří nežijí na území státu, ale musejí kvůli vhození hlasovacího lístku často cestovat k nejbližšímu zastupitelskému úřadu. A to nemluvím třeba o digitálních volbách.
Dokážete si představit, že by to tu fungovalo jako v Estonsku nebo jiných státech, v nichž není digitalizace veřejného života frází plnou sprostých slov? Anebo rychlé, leč zřejmě nutné rušení poboček České pošty, kterému obyčejný člověk vlastně nerozumí. Ale prý si za to můžeme sami. Chceme totiž mít všechno, ale zadarmo. A vlastní chamtivosti se neumíme vzdát. A to ještě nemluvě o houšti zbytečných předpisů, komplikovaných zákonů, v nichž se často nevyzná snad ani většina zákonodárců.
Jistě sami tušíte, že univerzální odpověď ve stylu: Ano, je to zlé nebo naopak, ne není to zlé, prostě není. Spíše je ale otázkou, co s tím, anebo, proč musíme bojovat desítky let pořád s něčím, co má dávno fungovat. Tak třeba rychlostní cesty a železnice. Není třeba chodit pro důkaz daleko. Zatímco domácí ŘSD, tedy instituce, která má na starosti budování klíčových spojnic nejen mezi domácími městy a sídly, ale i rychlé silniční propojení mezi evropskými destinacemi se chlubí desítkami kilometrů nových silnic, postavených za rok, sic v příštích letech se prý může objem postavených dálnic podstatně zvýšit, jenže o pořádný řád výše s hotovými kilometry se tiše chlubí náš severní soused.
A ten také neváhá hodně investovat do rozvoje železnic, včetně těch vysokorychlostních. Výsledek? Už nyní se hodně byznysmenů a lidí, pro které je slovo náklad alfou a omegou jejich života usmívá, jak se tu dohadujeme o větvích a šipkách na mapách, kudy povedou dálnice a VRT (rozuměj vysokorychlostní železnice), zatímco jinde už mají postaveno a oni Česko s ledovým klidem objíždějí...
B
Česko je na hraně recese, ekonomika letos poklesne
21.08.2023
Česká ekonomika se v prvním pololetí pohybovala na hraně recese a za celý letošní rok zřejmě mírně klesne o dvě desetiny procenta, uvedlo ministerstvo financí. K růstu se vrátí v příštím roce, kdy se bude také dále snižovat inflace. Podle odhadů se má pohybovat pod třemi procenty.
"Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo očekává, že HDP za rok 2023 klesne o 0,2 %, přičemž po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Nová prognózy vidí výkon ekonomiky nepatrně hůře než v dubnu. Důvodem je citelnější pokles spotřeby domácností a menší růst investic. V příštím roce by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, a to především zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Aktivitu naopak budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.
Ohledně dopadů vysoké inflace úřad konstatoval, že zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace se přesto snižuje a v druhém pololetí by se měla držet na vyšších jednociferných hodnotách. V průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %.
Na trhu práce se podle ministerstva projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak v roce 2023 neměla příliš vzrůst. V příštím roce by mohla v průměru o desetinu procenta klesnout. Očekává se také obnovení růstu průměrné reálné mzdy...
B
Česko vyčerpalo faktory růstu a je v pasti středních příjmů
21.08.2023
Česká republika se vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů, v níž se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora. Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva.
Česká republika do velké míry vyrostla na tom, že se otevřela zahraničním investicím a při výrobě použila technologické postupy s intenzivním výrobním faktorem práce. Všechna data ale naznačují, že převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie proběhla před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize hospodářsky. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.
Zatímco do roku 2009 došlo k přiblížení výkonnosti české ekonomiky k průměru Evropské unie o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce už ale pouze o 4 procentní body. Pro srovnání Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru Evropské unie o 20 procentních bodů. Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že v průběhu několika dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne.
Podle analýzy Hospodářské komory další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné. "Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle," uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček...
B
Nezaměstnanost v Česku během léta stoupla, ale jen nepatrně
16.08.2023
Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla, a to meziměsíčně o desetinu a meziročně o dvě desetiny na 3,5 procenta. V Česku je aktuálně téměř 259 tisíc uchazečů o zaměstnání, o 9141 více než v červnu a o 18 277 více než loni. Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá dlouhodobému vývoji i ročnímu období, konstatoval Úřad práce ČR v tiskové zprávě.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) konstatoval, že je povzbudivé, že se nezaměstnanost drží na velmi nízké úrovni. "Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé EU. Velké poděkování patří především podnikatelům a firmám, kteří pracovní místa vytvářejí. Budeme podporovat trh práce tak, abychom tento pozitivní trend udrželi i do budoucna," řekl.
"V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv," konstatoval zastupující generální ředitel ÚP ČR Karel Trpkoš. Za mírný nárůst podle něj může snížená letní aktivita firem, co se týká přijímání nových zaměstnanců, či každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence. "V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září," dodal.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o pracovníky ve výrobě a na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také třeba odborníci v informačních technologiích. Pokud jde o sezónní činnosti – zaměstnavatelé aktuálně poptávají pracovníky zejména ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, v pohostinství, prodeji a ve službách.
V rámci letních brigád zaměstnavatelé většinou hledají krátkodobé pracovníky prostřednictvím inzerce, pracovních portálů, sociálních sítí nebo přes své stálé zaměstnance. Aktuálně nabízejí prostřednictvím úřadů práce v menší míře brigádnická místa pro pomocné síly v pohostinství, gastronomii, obchodě, pomocníky ve výrobě, uklízeče, v rekreačních resortech (pro pokojské, číšníky, servírky), případně na koupalištích, obsluhu stánkového prodeje, v lesnictví či zahradnictví. V některých regionech se objevují pozice ve strojírenství.
V následujícím měsíci by nezaměstnanost mohla stagnovat nebo mírně klesnout. V dlouhodobějším horizontu pak situaci na pracovním trhu ovlivní, stejně jako každý rok, postupné ukončování sezónních prací. Promítnout se mohou i případné ekonomické a sociální změny či válečný konflikt na Ukrajině.
B