Cena benzinu v Česku klesá, je nejlevnější ve střední Evropě
27.08.2024
Benzin mezi 35 a 38 korunami, nafta ještě o korunu levnější. Ceny pohonných hmot v Česku spadly nejníže od letošního února. A to s sebou nese i jeden nevídaný jev – v příhraničí už jezdí lidé z Polska tankovat do Česka. Do čerpací stanice ve Zlatých Horách na Jesenicku dříve zamířilo pár aut za den. Město totiž leží od státních hranic s Polskem, co by kamenem dohodil. Většina řidičů tak čerpala benzin nebo naftu u našich sousedů.
Česká auta už ale u benzinek v Polsku příliš vidět nejsou, pohonné hmoty tam totiž výrazně podražily. Třeba v polských Chalupkách nedaleko Ostravy je litr benzinu i nafty téměř o tři koruny dražší než v Česku. Naopak na českých příhraničních benzinkách se začala objevovat auta s polskými espézetkami. "Co jim to tam zdražilo, jezdí tankovat pohonné hmoty sem k nám," uvedla obsluha čerpací stanice ve Zlatých Horách.
Lidé z příhraničí si všímají, že cenovou hladinu pohonných hmot v Polsku má vliv i tamní vnitropolitická situace. "Do Polska jsme jezdili pro benzin a pro naftu ještě před jejich volbami. To byly skoro o deset korun levnější. Teď se to zhruba srovnalo, takže zůstáváme v Česku," řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima News.
Česko se momentálně může pochlubit nejlevnějším benzinem a naftou ve střední Evropě. Pohonné hmoty mají dále zlevnit v tomto týdnu, a to až o 40 haléřů. Pokles cen bude mírnějším tempem pokračovat i v září.
S
(Zdroj: -zpravy.aktualne.cz)
Úvěry opět podraží
02.11.2018
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Jde tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Banka zároveň zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok.
Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. nynější zvýšení sazeb by mělo být v letošním roce posledním. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. "Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. "V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Kde končí dotace?
31.10.2018
Zaplaceno máte? Otázka, s níž sociální pracovníci obcházejí nájemníky asi stovky nově opravených městských bytů v Ostravě. Zastupitelé do nich nastěhovali chudé lidi z ubytoven, některé i přímo z ulice. Chtějí jim pomoci zbavit se dluhů, získat společenské návyky, najít si práci a bydlení si udržet. V jednom z bytů žije šestačtyřicetiletá paní Chudinská se dvěma syny.
"Kdybych nedostala bydlení od města, musela bych zůstat na ubytovně. Bylo to stísněné, kluci tam neměli internet. Špatně se jim učilo do školy. Oblečení jsem jim prala v ruce a všecko dělala jen na vařiči, ten nám co půl roku odešel," vzpomíná. V třípokojovém bytě, za který platí zhruba sedm tisíc měsíčně i s energiemi, žije od loňského prosince. Levné bydlení rodina dostala od města díky projektu, se kterým Ostrava letos v říjnu vyhrála prestižní soutěž RegioStars Awards o nejlepší nápady financované z evropských fondů. Od roku 2008 ji každoročně vyhlašuje Evropská komise. Do pěti kategorií se letos přihlásilo celkem 102 projektů z 25 zemí, Česká republika uspěla poprvé. V tuzemsku je oblíbenou disciplínou Evropskou unii kritizovat, jenže členství přináší výhody, díky kterým Češi bohatnou. Podíl českého HDP na obyvatele se dnes pohybuje okolo 90 procent evropského průměru. Za 14 let členství v EU jde o pětinový nárůst. Statistiky Evropské komise ukazují, že téměř polovinu veřejných investic, jako jsou například stavby silnic, výzkumných center či rekonstrukce škol, by si česká vláda nemohla dovolit bez peněz z evropských strukturálních fondů − tedy dotací, v Česku spojovaných s korupcí, plýtváním a křivením trhu.
Státní firmy odvádějí státu čím dál méně peněz
29.10.2018
Když minulý týden vláda odsouhlasila převod 2,5 miliardy korun z podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu, bylo to pravděpodobně na dlouhou dobu poslední takové rozhodnutí. Státní firma bojuje s kůrovcovou kalamitou a není vyloučeno, že si v příštím roce bude muset vzít úvěr na provoz. Vyschne tak zdroj peněz, který jen za posledních pět let poslal do republikových financí téměř třicet miliard korun.
Lesy nejsou jedinou firmou s klesajícími příjmy. Premiér Andrej Babiš přitom opakovaně prohlašoval, že řízení státních firem a podniků, které státu odvádějí dividendy, je jednou z jeho priorit. Hospodářské noviny proto připravily analýzu, kolik reálně firmy typu Lesy ČR, ČEZ a další státu odvádějí. Podle ní v letošním roce přiteklo do rozpočtu ze státních firem nejméně za posledních pět let. Zatímco za rok 2015 stát získal 24,3 miliardy, letos to bylo už jen 15,4 miliardy korun. Státem kontrolované firmy se dělí do dvou základních skupin. V první jsou dvě desítky tzv. státních podniků, spadajících pod jednotlivá ministerstva. Patří sem třeba Česká pošta, Budějovický Budvar, těžební společnost Diamo, zmiňované Lesy ČR, distribuční společnost ČEPS, jednotlivá povodí řek nebo firma LOM Praha, která se zaměřuje na opravy a modernizaci vojenských i civilních vrtulníků a letadel.
Sněmovna schválila základy rozpočtu na příští rok
29.10.2018
Schodek klesne o 10 miliard. Poslanci schválili jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Sněmovna hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok.
Jde o jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Poslanci už nyní tyto parametry měnit nemůžou, v dalším kole projednávání už můžou navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu. Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)