Ceny energií se příští rok změní, distributoři zveřejnili nové ceníky
18.11.2024
Od začátku roku 2025 mohou domácnosti v České republice očekávat úlevy v nákladech na elektřinu a plyn, protože několik hlavních dodavatelů energií ohlásilo snižování cen nefixovaných produktů. Tento krok přichází po několika letech rostoucích cen energií, které byly zátěží pro mnohé domácnosti, a je tak vítanou úlevou.
Společnost ČEZ ohlásila, že od 1. ledna sníží cenu elektřiny v nejběžnější sazbě D02, která se vztahuje na odběratele, kteří elektřinou nejen svítí, ale také vaří. Cena klesne o přibližně šest procent, což znamená, že za megawatthodinu (MWh) zákazníci zaplatí 4 099 Kč. Podobně dojde ke snížení cen u plynu na dobu neurčitou o devět procent. Tato změna bude automatická a zahrne přibližně 1,7 milionu lidí, což by mělo přinést významnou finanční úlevu.
Innogy, další velký dodavatel energií, snižuje ceny už od 1. prosince 2024. U silové elektřiny ve vysokém tarifu dojde ke snížení ceny o 300 Kč za MWh, což znamená pokles na 3 924 Kč. U plynu se cena sníží o 30 haléřů za kilowatthodinu (kWh), což představuje přibližně 300 Kč na MWh. Pro zákazníky Innogy to znamená přímou úsporu, která může být výrazná zejména při vyšší spotřebě.
Společnost E.ON rovněž potvrdila snížení cen od ledna 2025. V distribuční sazbě D02d, která je nejrozšířenější, budou zákazníci nově platit 3 933 Kč za MWh, což představuje úsporu přes 800 Kč oproti současným cenám. Radek Fišer, vedoucí prodeje elektřiny pro domácnosti v E.ON, uvedl, že zákazníci nemusí pro získání této slevy nic dělat, protože snížení cen proběhne automaticky a dojde i k úpravě záloh.
Další dodavatel energií, společnost MND, se rovněž připojuje k trendu snižování cen. Domácnosti s běžným ceníkem a věrnostní prémií 6 %, které vytápějí plynem s roční spotřebou 10 MWh, by měly za rok ušetřit celkem 3 200 Kč. Cena elektřiny v sazbě D02d se také sníží, a to z 4 544 Kč na 4 074 Kč za MWh, což představuje pokles o 470 Kč.
PRE (Pražská energetika) už ceny snížila od září 2024, přičemž u elektřiny v sazbě D02d bude cena za kilowatthodinu 3,20 Kč bez DPH, což by mělo přinést roční úsporu průměrně 1 200 Kč. Cena plynu se snížila z 1,74 na 1,45 koruny za MWh, a domácnosti, které používají plyn k vytápění, by měly ročně ušetřit až 6 000 Kč.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné
27.06.2023
Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot. Něco takového bylo v celé historii novodobé ČR možné dosud jen o prázdninách roku 2020. Tehdy ovšem ceny výrazně srazila covidová pandemie. Cestování bylo kvůli pandemickým restrikcím omezené, u nás i v zahraničí, což vytvářelo masivní tlak na pokles cen pohonných hmot i v ČR.
O letošních prázdninách, tedy již ve třetím čtvrtletí, by se tento počet měl vzhledem k očekávanému vývoji cen pohonných hmot a také vzhledem k předpokládanému vývoji průměrné mzdy pohybovat v rozmezí od 1220 do 1250 litrů. Byl by tak až o zhruba 350 litrů vyšší než loni v létě; za částku odpovídající průměrné měsíční mzdě tudíž letos o prázdninách půjde pořídit až o 350 litrů pohonných hmot více než loni o prázdninách.
O loňských prázdninách byly pohonné hmoty výrazně dražší než letos kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zároveň průměrná mzda byla nominálně o necelých deset procent nižší, než bude o těchto prázdninách.
S
Úspory i zadlužení domácností dosáhly loni rekordní úrovně
26.06.2023
Úspory českých domácností uložené v produktech finančního trhu loni vzrostly o 7,2 procenta na rekordních 5,8 bilionu korun. Rekordní úrovně dosáhlo i zadlužení domácností u bank a nebankovních subjektů, které se zvýšilo o 4,8 procenta na 2,2 bilionu korun. Uvedlo to ministerstvo financí ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2022. Největší část úspor měly domácnosti uloženou na netermínovaných vkladech, ke konci loňského roku to bylo 2,8 bilionu korun. Meziročně se ale tento objem snížil o 3,8 procenta. Naopak výrazně vzrostl objem termínovaných vkladů, které narostly o 48,4 procenta na 845,8 miliardy korun a staly se tak druhým nejvíce využívaným nástrojem pro uložení peněz.
Na třetím místě jsou investiční fondy, v nichž měly domácnosti uloženo 811,9 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc. Zvýšilo se i zadlužení domácností, jeho struktura se ale nemění. Dominantní roli hrají úvěry na bydlení, které tvořily 75,7 procenta celkového zadlužení domácností. Zpráva ministerstva financí nicméně konstatuje, že aktivita na hypotečním trhu loni ochladla, když objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů meziročně klesl o 36,3 procenta na 566,4 miliardy korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se zadlužení domácností meziročně snížilo o 2,6 procentního bodu na 32,6 procenta HDP. Takto vyjádřená míra zadlužení domácností zůstala v Česku v evropském srovnání nízká. České domácnosti jsou v tomto vyjádření desáté nejméně zadlužené v Evropské unii a situace je v tuzemsku podobná jako v Chorvatsku nebo v Estonsku. Nejnižší míra zadlužení domácností je v Rumunsku, nejvyšší v Nizozemsku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B