Češi kvůli cenám energií snižují spotřebu
10.02.2023
Zdražení elektřiny a plynu vedlo 42 procent Čechů ke snížení spotřeby a hledání alternativních zdrojů energie. Vyšší výdaje za energie se 41 procent Čechů snaží kompenzovat omezováním jiných výdajů, zejména na zábavu a volnočasové aktivity. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, která poskytuje služby správy a vymáhání pohledávek na českém a slovenském trhu. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici. Devět procent lidí pokrývá zvýšené náklady na energie z úspor, sedm procent si kvůli dražší elektřině a plynu našlo další práci.
Dvě procenta si na energie půjčují u rodinných příslušníků nebo finančních institucí. Jedno procento změnilo místo bydlení, aby náklady na energie snížilo. Pro 18 procent dotázaných nepředstavují vyšší výdaje za energie problém. S vyššími platbami nemají problémy spíš muži a vysokoškoláci. Pomoc se zvýšenými cenami energií potřebují především rodiče na rodičovské dovolené, kteří se kvůli vyšším životním nákladům nejčastěji zadlužují a stěhují do menších bytů, a nezaměstnaní. "Údaje o spotřebě zemního plynu a elektřiny ukazují velkou snahu českých domácností šetřit energiemi a využívat alternativní zdroje. Navíc existuje funkční systém sociálních dávek, který pomůže lidem s velmi nízkými příjmy, aby se nemuseli zadlužovat," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová. Průzkum se uskutečnil na vzorku 1007 respondentů.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Veřejné finance jsou podle odhadů ČNB od loňska v přebytku
03.02.2017
Veřejné finance skončily podle odhadů České národní banky loni v přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos by přebytek veřejných financí měl stoupnout na 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek zveřejnila ČNB.
Loni byly veřejné finance v deficitu 0,6 procenta HDP, což byla jedna z nejnižších hodnot v EU. Ta požaduje, aby deficit veřejných financí byl pod třemi procenty HDP. Ministerstvo financí očekává v prognóze z tohoto týdne, že veřejné finance se za loňský rok dostanou do přebytku 0,5 HDP. Podle ministerstva ČR dosáhla přebytku veřejných financí poprvé. Za výsledkem je především hospodaření státu, rozpočet loni vykázal přebytek 61,8 miliardy korun. MF dále upozornilo, že pomohlo i hospodaření místních samospráv. Zlepšovat by se měl podle ČNB i celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Loni jeho podíl k HDP klesl podle odhadů centrální banky na 37,6 procenta, letos by to mělo být 36,3 procenta a v roce 2018 34,5 procenta HDP. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by ale dluh mohl podle odhadů ČNB růst. Česká národní banka v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce na 2,8 procenta. Loňský růst banka odhaduje na 2,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze počítala ČNB v letech 2017 a 2018 s růstem 2,9 procenta a v roce 2016 s růstem 2,8 procenta.
Lidé budou moci v e-shopech dál platit kartou. Finanční ředitelství ustoupilo v pravidlech EET
03.02.2017
nternetové obchody budou muset v elektronické evidenci tržeb (EET) evidovat přijaté tržby až v okamžiku, kdy se o platbě dozvědí. On-line obchodník tak bude muset zaslat údaje nejpozději ve chvíli, kdy se dozví o tom, že mu platba byla odeslána z účtu zákazníka. V novém stanovisku tak Generální finanční ředitelství vyšlo vstříct e-shopům.
Řada e-shopů, především malých a středních, řešila technický problém, jak zaevidovat tržbu, kterou zákazník zaplatil, ale o které obchodník v praxi ještě neví. Důvodem je to, že platba obvykle není připsána provozovateli internetového obchodu ihned na jeho účet a ani není o této transakci ihned informován. Hrozilo tak, že poměrně velké množství e-shopů ustoupí od přijímání platebních karet či jiných on-line platebních metod. Další variantou byly náklady v řádu desítek až stovek tisíc korun, které by musely internetové obchody vynaložit. Datovou zprávu tedy e-shop odešle nejpozději v momentě, kdy dostane informaci o úspěšném ověření platby. V případě, že ještě před ověřením platby bylo zboží odesláno zákazníkovi, musí obchodník odeslat příslušné údaje a vystavit účtenku nejpozději v okamžiku expedice. Elektronická evidence tržeb povinně začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků. Po hotelech a restauracích se budou muset v další vlně od letošního března do EET zapojit maloobchodní a velkoobchodní firmy, včetně e-shopů. Po nich přijde řada na další obory podnikání.
zdroj: hnonline.sk
E-shopy varovaly, že kvůli EET zruší on-line platby kartou.
01.02.2017
Ministerstvo financí slibuje zjednodušení on-line platby kartou po internetu. E-shopy avizovaly, že tento způsob platby kvůli EET zruší, slibovaná změna to však může odvrátit.
čkoliv se internetové obchody EET nevyhnou, zjednodušení metodiky by jim mohlo usnadnit práci a zákazníci by mohli dále využívat možnost platit kartou. "Definuje, ve kterém okamžiku se budou vydávat účtenky," říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Dodala, že okamžik platby se nastaví tak, aby byl v souladu se zákonem, ale zároveň technicky proveditelný. Ministerstvo financí slibuje vydat návod na internetové platby kartou do konce týdne. EET doposud představovala komplikaci hlavně pro menší e-shopy. Kromě finančních nákladů, které s sebou přináší, to byly zejména technické problémy. Obzvlášť problematický byl okamžik vydání účtenky, kterou by měl zákazník obdržet záhy po svém nákupu. Zpracování přijaté objednávky může u mnoha e-shopů trvat i několik hodin (například v noci) a často není v jejich reálných možnostech reagovat na každou přijatou a zaplacenou objednávku okamžitě.
zdroj: ihned.cz
Češi platí za mobilní internet skoro nejvíc ze všech Evropanů
30.01.2017
Kdo chce v Česku přes mobil sledovat videa třeba na YouTube, má často smůlu. Porce mobilních dat, která zdejší operátoři nabízejí v rámci telefonních tarifů, se rychle spotřebuje. Dat je málo, a navíc patří k nejdražším v Evropě. Třeba v sousedním Polsku jsou mobilní data v průměru patnáctkrát levnější.
Jedním z hlavních problémů příliš drahých dat v Česku je, že mobilní sítě vlastní trojice největších operátorů − O2, T-Mobile a Vodafone. V zemi přitom působí i mnoho menších operátorů, kteří si ale sítě musí pronajímat od této velké trojice. Levnější data však lidem nemohou nabídnout, protože velcí operátoři tomu brání vysokými poplatky za pronájem svých sítí. Velká trojka se sice zavázala, že ceny pro menší konkurenty sníží, ale podle ČTÚ to dlouhodobě neplní. Za takové omezování konkurence může telekomunikační úřad udělit operátorům pokutu. Jenže podle současných pravidel jsou to nejvýš jednotky milionů korun − třeba O2 a Vodafone nedávno úřad pokutoval dvěma miliony. Podle Nováka se však operátoři takto nízkých pokut nebojí. Podle nových pravidel by přitom firmám hrozily sankce vyšších stovek milionů až miliardy korun. Zmíněný zákon, který nyní připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a který by měl začít platit už v létě, má řešit i další příčinu předražených dat pro spotřebitele. Firmy či úřady si velmi výhodné tarify dokážou vyjednat, na což pak v podobě drahých dat doplácejí běžní klienti. Příkladem cenových rekordů je třeba Vojenská nemocnice Olomouc, které se loni v říjnu podařilo od O2 získat tarif s 30 GB dat za pouhých 150 korun měsíčně. Řadový klient by přitom na stejný balíček u téhož operátora dosáhl až po zaplacení 3700 korun, tedy částky, která je skoro 25krát vyšší.
zdroj: ihned.cz