Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
Vláda schválila půlmiliardové odškodné pro ovocnáře za jarní mrazy
09.09.2024
Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října.
Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. Státní zemědělský intervenční fond, který spravuje evropské zemědělské podpory, rozdělí mezi ovocnáře patnáct milionů eur (zhruba tři sta osmdesát milionů korun) z unijního rozpočtu a sto milionů korun, které přidá Česko, přičemž polovinu poskytne ze svých zdrojů ministerstvo zemědělství a dalších padesát milionů půjde z národního rozpočtu. Část z peněz fond vyplatí také na zmírnění dopadů letošních jarních mrazů v lesních školkách. Výborný následně na tiskové konferenci po jednání vlády zopakoval, že peníze dostanou ovocnáři, kteří evidují minimálně polovinu škod. Podle něj to je zhruba šest set subjektů. Při vyplácení podpory stát zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním bude podpora zkrácena o polovinu. Kolik žadatelů dosáhne na plnou výši podpory, zatím ministr nedokázal upřesnit.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Národní kontrolní úřad varuje před zadlužováním státní kasy
27.08.2024
Národní kontrolní úřad varoval před zadlužováním státní kasy a oslabováním českého průmyslu. Vyzval vládu k přijetí systémových reforem a maximální rozpočtové obezřetnosti. Národní kontrolní úřad (NKÚ) ve své nové zprávě varoval, že během loňska výrazně oslabila kupní síla domácností. To způsobilo jejich nízkou spotřebu, což znamená velký problém – konečná spotřeba domácností totiž tvoří téměř polovinu celkového HDP. Ani nízká nezaměstnanost nutně nemusí být pozitivem, jak se na první pohled zdá. „Z hlediska většiny ekonomických ukazatelů nebyl rok 2023 dobrým rokem. V řadě z nich jsme zaostávali za průměrem EU. A i nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce,“ upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala.
Problémy má také český průmysl, zejména tomu automobilovému podle NKÚ ubližují celosvětové trendy. „Automobilový průmysl začíná pociťovat globální přesun výrobních kapacit do Číny a dalších asijských zemí. Zatímco v Číně se loni vyrobilo o 17 % více motorových vozidel než v roce 2019,“ píše NKÚ.
Česká republika a Slovensko se dokázaly udržet ve své pozici především díky přetrvávající konkurenční výhodě levné pracovní síly. „Pokles výroby na tradičně silných evropských trzích ale ovlivňuje dodavatelské řetězce a v důsledku toho snižuje objem zakázek pro české výrobce automobilových komponentů.“
„Výstražněji už kontrolka pro český průmysl blikat nemůže. Globálním změnám se můžeme bránit jen velmi omezeně, a proto by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ kritizoval Kala.
Problém tvoří také veřejný dluh, který za poslední tři roky stoupl o dalších 50 % - průměr EU činí 14 %. Nepomáhají ani rostoucí výdaje státu. „Zakládáme si na velký problém. Bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň evropskému průměru,“ zdůraznil prezident NKÚ.
S