České stavebnictví se propadá kvůli přílišné byrokracii
16.07.2024
„Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Stavební produkce v květnu zaznamenala meziroční propad o 6,8 procenta. Nedařilo se pozemnímu stavitelství, kde se produkce snížila o 7,1 procenta. Špatné výsledky ohlásilo i inženýrské stavitelství, které pokleslo o 6,3 procenta. K tomu se navíc o 9,2 procenta propadla orientační hodnota staveb, kterým bylo v květnu vydáno stavební povolení.
Tristním výsledkům ve stavebnictví určitě nepomáhají zmatky kolem digitalizace stavebního řízení. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby. K dobrým výsledkům nepřispívá ani nedostatek pracovních sil.
Do budoucna lze očekávat, že se zlepší situace především v inženýrském stavitelství, kde jsou přichystány investice z veřejného sektoru. Pozemnímu stavitelství by mohly pomoci rostoucí ceny na realitním trhu. Ty mohou mnohé domácnosti přesvědčit, že se jim přes veškeré problémy přeci jen vyplatí projít byrokratickou džunglí, aby nakonec mohly bydlet ve vytouženém rodinném domku.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné
27.06.2023
Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot. Něco takového bylo v celé historii novodobé ČR možné dosud jen o prázdninách roku 2020. Tehdy ovšem ceny výrazně srazila covidová pandemie. Cestování bylo kvůli pandemickým restrikcím omezené, u nás i v zahraničí, což vytvářelo masivní tlak na pokles cen pohonných hmot i v ČR.
O letošních prázdninách, tedy již ve třetím čtvrtletí, by se tento počet měl vzhledem k očekávanému vývoji cen pohonných hmot a také vzhledem k předpokládanému vývoji průměrné mzdy pohybovat v rozmezí od 1220 do 1250 litrů. Byl by tak až o zhruba 350 litrů vyšší než loni v létě; za částku odpovídající průměrné měsíční mzdě tudíž letos o prázdninách půjde pořídit až o 350 litrů pohonných hmot více než loni o prázdninách.
O loňských prázdninách byly pohonné hmoty výrazně dražší než letos kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zároveň průměrná mzda byla nominálně o necelých deset procent nižší, než bude o těchto prázdninách.
S
Úspory i zadlužení domácností dosáhly loni rekordní úrovně
26.06.2023
Úspory českých domácností uložené v produktech finančního trhu loni vzrostly o 7,2 procenta na rekordních 5,8 bilionu korun. Rekordní úrovně dosáhlo i zadlužení domácností u bank a nebankovních subjektů, které se zvýšilo o 4,8 procenta na 2,2 bilionu korun. Uvedlo to ministerstvo financí ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2022. Největší část úspor měly domácnosti uloženou na netermínovaných vkladech, ke konci loňského roku to bylo 2,8 bilionu korun. Meziročně se ale tento objem snížil o 3,8 procenta. Naopak výrazně vzrostl objem termínovaných vkladů, které narostly o 48,4 procenta na 845,8 miliardy korun a staly se tak druhým nejvíce využívaným nástrojem pro uložení peněz.
Na třetím místě jsou investiční fondy, v nichž měly domácnosti uloženo 811,9 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc. Zvýšilo se i zadlužení domácností, jeho struktura se ale nemění. Dominantní roli hrají úvěry na bydlení, které tvořily 75,7 procenta celkového zadlužení domácností. Zpráva ministerstva financí nicméně konstatuje, že aktivita na hypotečním trhu loni ochladla, když objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů meziročně klesl o 36,3 procenta na 566,4 miliardy korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se zadlužení domácností meziročně snížilo o 2,6 procentního bodu na 32,6 procenta HDP. Takto vyjádřená míra zadlužení domácností zůstala v Česku v evropském srovnání nízká. České domácnosti jsou v tomto vyjádření desáté nejméně zadlužené v Evropské unii a situace je v tuzemsku podobná jako v Chorvatsku nebo v Estonsku. Nejnižší míra zadlužení domácností je v Rumunsku, nejvyšší v Nizozemsku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B