Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna zlomila další rekord, je nejsilnější za poslední čtyři roky
25.10.2017
Česká měna v úterý vůči euru posílila na nejsilnější úroveň za poslední více než čtyři roky. K růstu až na 25,57 koruny za euro jí pomohlo především sílící očekávání investorů, že centrální banka příští čtvrtek přistoupí letos podruhé ke zvýšení úrokových sazeb. Že by ČNB mohla sazby na svém listopadovém zasedání zvýšit, naznačilo v posledních týdnech hned několik členů bankovní rady. Zdůvodnili to mimo jiné tím, že současná výše úroků ČNB neodpovídá sílící ekonomice a zrychlujícímu růstu mezd.
Naposledy se pro zvýšení sazeb vyjádřil v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady Tomáš Nidetzký. Navíc dodal, že by podle něj mohly sazby vzrůst až o 0,5 procentního bodu, tedy dvakrát více, než analytici očekávají. “Nemyslím si, že by ekonomika zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu najednou nevstřebala, protože klíčová úroková sazba je dnes nastavena na 0,25 procenta, což je pořád blíže nule než čemukoliv jinému," řekl Nidetzký. Podobně jako Nidetzký se v polovině října v rozhovoru pro HN vyjádřil další člen vedení centrální banky Vojtěch Benda. Řekl, že si letos dovede představit zvýšení sazeb až o tři čtvrtě procentního bodu, což by znamenalo růst základní úrokové sazby až na jedno procento. Nidetzký byl přitom na zářijovém jednání jedním ze čtyř členů sedmičlenné bankovní rady, kteří hlasovali proti zvýšení sazeb. Hlavní repo sazba tak setrvala nejtěsnějším možným poměrem hlasů na 0,25 procenta, kam ji ČNB poprvé po deseti letech zvedla na předešlém zasedání v srpnu. O možnosti, že se ČNB přikloní ke zvýšení úroků, mluvil v uplynulých dnech také další člen bankovní rady Oldřich Dědek. Podle agentury Reuters vidí prostor pro další růst sazeb také Dědkův kolega Marek Mora. Zatímco od listopadu 2013 až do letošního 6. dubna se centrální banka snažila umělým oslabováním koruny bojovat proti nízké inflaci a na nákup eur v rámci devizových intervencí vydala zhruba dva biliony korun, nyní se snaží naopak růst cenové hladiny mírnit.
Tesco se v Česku propadlo do miliardové ztráty
23.10.2017
Obchodní řetězec Tesco se ve finančním roce 2016/2017 v Česku propadl do ztráty 1,09 miliardy korun. Za horším výsledkem hospodaření je podle firmy změna ocenění majetku. Tržby českých prodejen stouply o dvě procenta na 44,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Řetězec měl na konci posledního účetního období v Česku 198 obchodů. Mateřská společnost Tesco PLC již dříve uvedla, že z prodeje obchodních center v Praze-Letňanech a v Liberci společnost vykázala zisk před zdaněním 2,8 miliardy korun (91 milionů liber). Britský řetězec prodal pražské Obchodní centrum Letňany německé společnosti Union Institutional Investment GmbH. Loni v létě Tesco prodalo v Liberci i nákupní centrum Forum. Realitní společnost Rockcastle za něj zaplatila 80 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Řetězec v létě rovněž prodal dva své obchodní domy v Plzni a Brně kvůli vysokým nákladům na budoucí opravy. Britský řetězec Tesco vstoupil na český trh v roce 1996. Tesco předloni zavedlo jednotný řídící tým pro střední Evropu. Prodejny v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku mají vedení v Praze. Maďarský tisk na začátku měsíce přišel ze zprávou, že by Tesco mohlo prodat své aktivity v Maďarsku, Česku, Polsku a na Slovensku. Klíčové podle něj je, zda bude pokračovat tlak na zvýšení mezd zaměstnancům. Tesco informaci odmítlo.
Státní dluh klesl na nejnižší úroveň od roku 2009
20.10.2017
eště v polovině roku byl český státní dluh nejvyšší v historii. O pouhé tři měsíce později, krátce před parlamentními volbami, naopak klesl na nejnižší úroveň od roku 2011. Stát nyní dluží 1,61 bilionu korun, tedy o 178 miliard méně než na konci června. Na každého Čecha tak nyní připadá dluh zhruba 152 tisíc korun.
Důvodem tak rychlého poklesu zadlužení je zejména postup ministerstva financí, které letos omezilo vydávání státních dluhopisů s delší splatností. Naopak si více půjčovalo prostřednictvím takzvaných pokladničních poukázek, které mají splatnost řádově jen několik měsíců. Svoji strategii zdůvodnilo tím, že je pro stát výhodná. Díky záporným úrokům, které se s pokladničními poukázkami pojily, investoři Česku platili za to, že mu mohli půjčit peníze. Sázeli tak na posílení koruny, které by jim ztráty z držení dluhopisů vynahradilo. "Aby ministerstvo docílilo poklesu dluhu, naplánovalo pro druhé a především třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů. Zároveň všechny pokladniční poukázky, ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Ve zbytku roku však bude muset ministerstvo s prodejem dluhu podle Dřímala opět zrychlit. “V listopadu bude muset stát splatit starý dluhopis v objemu 70 miliard korun, na což si podle našich odhadů oněch 70 miliard půjčí," uvedl ekonom KB. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška by ale přesto mohl být státní dluh na konci letošního roku nižší než loni. Přispěje k tomu podle něj i výsledek státního rozpočtu, který by mohl navzdory naplánovanému schodku 60 miliard korun skončit "zhruba kolem nuly".
Největší pracovní veletrh Profesia Days odstartuje v Letňanech
20.10.2017
Podzim na výstavišti PVA Expo Praha Letňany patří již tradičně největšímu kariérnímu veletrhu Profesia Days. Letošní 7. ročník, který startuje přesně za týden, nabídne jako obvykle možnost setkání se zaměstnavateli z nejrůznějších oborů, včetně zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce ČR či ČSSZ.
„V době, kdy má Česká republika historicky nejnižší nezaměstnanost, roste tlak na zaměstnavatele, aby vytvářeli lepší pracovní podmínky. Veletrh je pro ně příležitostí nabídnout lidem lepší práci. Také MPSV se zde chce prezentovat jako zaměstnavatel, který nabízí stabilní a perspektivní zaměstnání ve státní správě,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Ministerstvo práce prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost financuje řadu projektů, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost a odstranit bariéry na trhu práce. Návštěvníkům tak budou k dispozici i informace o možnostech získání dotace z tohoto programu. Zájemci mohou s odborníky konzultovat své životopisy, zúčastnit se praktických workshopů nebo přednášek zaměřených na osobní rozvoj, rozjezd podnikání a mnoho dalšího.
Na místě budou i zástupci Úřadu práce ČR a Evropských služeb zaměstnanosti (EURES ČR). Obracet se na ně mohou jak zaměstnavatelé, kteří hledají vhodné kandidáty ze zahraničí, tak i ti, kteří práci či stáž hledají nebo třeba uvažují o změně. Velkým přínosem pro účastníky veletrhu budou zahraniční poradci sítě EURES z Německa, Rakouska, Lotyšska, Itálie a Polska. Jejich hlavním cílem je nejen navázat spolupráci a podporu zaměstnavatelů v České republice, ale také nabídnout účastníkům veletrhu formou individuálních konzultací informace o životních a pracovních podmínkách v dané zemi.„
Mezinárodní veletrhy práce nabízejí příležitost k neformálnímu setkání zájemců o práci v zahraničí a zaměstnavatelů. Práce v zahraničí je zkušeností, kterou člověk může zúročit po návratu do ČR a obohatit tak nejen svůj osobní, ale hlavně profesní život. Bonusem pak je prohloubení nebo získání znalosti cizího jazyka,“ řekla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. „Česká správa sociálního zabezpečení se tentokrát představí v roli velkého a stabilního zaměstnavatele, který zájemcům s praxí i z řad absolventů nabídne perspektivní zaměstnání – od administrativních či úzce specializovaných odborných pozic přes právníky, IT odborníky a systémové inženýry po lékaře. Chybět nebudou ani odborníci na důchody, aby návštěvníkům veletrhu poskytli konzultaci k jejich budoucím důchodovým záležitostem,“ sdělil zastupující ředitel ČSSZ Petr Hejduk.
Veletrh se koná ve dnech 25. a 26. října, vstup je zdarma. Loni ho navštívilo přes 11 tisíc lidí, z nichž více než třetina byla nezaměstnaných, necelá třetina pracujících a zbytek tvořili studenti nebo absolventi.