Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Export tuzemských firem vzrostl meziročně o 5,8 procenta
06.09.2017
Průmyslová výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta po červnovém revidovaném růstu tři procenta. Dařilo se mimo jiné výrobě aut, strojů a zařízení i kovovýrobě. Pokles naopak zaznamenaly výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla či výroba ostatních dopravních prostředků, tedy lodí, lokomotiv, letadel či jízdních kol. O výsledcích českého průmyslu za první prázdninový měsíc ve středu informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Proti předchozímu měsíci byla průmyslová produkce po vyloučení sezonních vlivů reálně nižší o 9,8 procenta. Tak výrazný pokles ovlivnilo čerpání celozávodních dovolených ve významných podnicích, uvedli statistici. Podle statistiků přispěla nejvíce k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která byla vyšší o 17,1 procenta. Výroba strojů a zařízení vzrostla o 9,4 procenta, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 5,3 procenta. Naopak produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla klesla o osm procent, výroba ostatních dopravních prostředků se snížila o 28,1 procenta. Pokles o 14,3 procenta zaznamenala těžba a dobývání. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně stouply o sedm procent. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 7,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se podle ČSÚ zvýšily o 8,5 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,8 procenta. V průmyslových podnicích, které zaměstnávají více než 50 lidí, se v červenci meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 1,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto pracovníků meziročně vzrostla o 7,4 procenta a činila 31 197 korun.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet byl po dvou třetinách roku v přebytku 16 miliard
04.09.2017
Příjmy státu byly za prvních osm měsíců letošního roku o 15,6 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Rozpočet se udržel v přebytku i přes to, že se oproti loňsku téměř o 84 miliard korun snížil příliv prostředků z Evropské unie. Státu se díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky daří vybírat více peněz na daních, propadu rozpočtu do minusu zabránilo také to, že stát oproti loňsku méně investuje. Loni na konci srpna Česko hospodařilo s přebytkem více než pětkrát větším.
Příjmy státního rozpočtu ke konci srpna meziročně vzrostly o 7,3 procenta na 827 miliard korun. Nejrychlejším tempem o bezmála 13 procent rostlo inkaso daně z příjmů zaměstnanců. Důvodem je především nízká nezaměstnanost a s ní spojené zrychlování růstu mezd. "Vliv měla také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. K nárůstu příjmu státu významně přispěl také o 9,5 procenta vyšší výběr DPH, který souvisí především s vyšší spotřebou domácností. Lidé se nebojí utrácet, protože vydělávají více peněz a mají menší obavy o ztrátu zaměstnání. Ministerstvo zároveň upozorňuje na to, že se na vyšším výběru DPH příznivě projevilo zavedení druhé fáze elektronické evidence tržeb. "Ta už nyní za pouhých šest měsíců účinnosti výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvedl Žurovec. V neposlední řadě měla příznivý vliv na letošní příjmy rozpočtu také položka, která přináší státu nejvíce peněz. Pojistné na sociální zabezpečení ve srovnání se stejným obdobím loni vzrostlo o 8,2 procenta na téměř 306 miliard korun. "Meziroční nárůst inkasa z pojistného takřka dvojnásobně překonává předpoklad ministerstva financí z doby sestavování letošního rozpočtu," upozornil Kovanda. I zde se projevila především nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy. Z Evropské unie zatím letos do Česka přiteklo 59 miliard korun, o 84 miliard méně než ve stejném období loni. Podle ministerstva financí je důvodem tak výrazného propadu zejména mimořádně vysoké čerpání evropských peněz v loňském roce. "Zejména v první polovině roku 2016 docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007–2013," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz
V Česku může do roku 2019 vzniknout až 20 velkých bateriových úložišť
25.08.2017
Velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět k dvaceti. V rozhovoru to řekl výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek.
Jedny z prvních baterií pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh) v Česku aktuálně staví společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Už v nejbližších měsících se podle Fouska začne stavět čtyři až pět podobných projektů. "Nechci zveřejňovat jména, ale máme informace, že do konce letošního roku se začne stavět mimo jiné i 2,5 megawatthodinová baterka," uvedl. Řadu z nových baterií podle něj navíc plánují postavit průmyslové podniky a teplárny, což označil za velmi pozitivní. "Baterie jako aktivní součást elektrizační soustavy by dávaly ohromný smysl. V naší asociaci se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl v tomto smyslu změněn energetický zákon," sdělil. Asociace prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jaké mají v současnosti přečerpávací vodní elektrárny, a aby mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu už je v některých západních zemích. "Pokud dnes baterie zapojíme do distribuční sítě, musíme platit takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny," podotkl. Růst podle něj zaznamenávají také menší "domácí" baterie, které jsou součástí malých solárních instalací na střechách rodinných domů. "Minulý rok bylo celkem instalováno na střechy 500 fotovoltaik, pouze minimum s baterií. Dle odhadů účastníků trhu se letos můžeme dostat i na 2000 instalací, z toho až 30 nebo 40 procent může být instalováno s baterií," zmínil. U dalších typů baterií, například pro mobilní telefony nebo notebooky, Fousek překotný vývoj nepředpokládá. Technologicky se podle něj nelze při současných znalostech už příliš vymyslet nedá.
zdroj: ined.cz
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018
23.08.2017
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2018 zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč a v relativním vyjádření jde o 10,9 % zvýšení. Základní hodinovou sazbu zvyšuje ze 66 Kč na 73,20 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.