Cena bitcoinu zlomila další rekord
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun).
Hrad ušetří 57 milionů
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený...
Počet nehod na elektrokolech přibývá
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641...
Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...
Lex plyn prošel sněmovnou
Novela má Česku zajistit energetickou soběstačnost. Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn,...

Murphy radí

Murphyho vynálezy

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Nic netrvá věčně. Ale to neznamená, že se to nemůže opakovat. Proto nevyskakujte a nejásejte od radosti, že se něco skončilo. Mohla by vám chybět pára právě když to vypukne nanovo.

Hledáme analfabety na práci s přísně tajnými dokumenty. Zn..: Úřad vlády.

Dvě za sebou jdoucí rány osudu jsou vždy jen předzvěstí začátku.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho rady

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)

Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun

16.07.2024 Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Zadlužování Česka v zahraničí se zrychluje

21.03.2017 Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Růst dluhu výrazně zrychlil, ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Mezičtvrtletně dluh ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl o zhruba 142 miliard korun.
Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo podle ČNB hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu dosáhl na konci loňského roku 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Podíl vládních závazků na celkovém dluhu činil ke konci loňského roku 24,6 procenta. Růst dluhů vládního sektoru souvisel podle centrální banky zejména s nákupy korunových dluhopisů. Ty ve velkém nakupují spekulanti, chtějí tak vydělat na konci intervencí. Potom dostanou za koruny více eur než za jejich průběhu. Celkem se veřejná sféra - tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou - podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty. Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle v úterý aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014. Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila meziročně schodek o 336,9 miliardy korun na 1,176 bilionu. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.
zdroj: ihned.cz

Česko přišlo v Íránu o 3,4 miliardy korun

20.03.2017 Téměř dvě desítky let svítí na stránkách ministerstva financí velká ztrátová pohledávka s názvem Írán − Cheteng a sumou 2,6 miliardy korun. Tento pohrobek zbrklé podpory exportu raných 90. let se svou velikostí řadí například za kubánský státní dluh nebo neúspěšný projekt ČPP Transgas v Kazachstánu.
Po letech nejistot je nyní prakticky jisté, že z íránské investice neuvidí Česká republika ani korunu. Do určité míry za to může i liknavost ministerstva financí v době, kdy ho vedl současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Celá věc se týká projektu na výstavbu íránské hliníkárny pro společnost Alumnia Project Plant of Iran (APPI). Tu stavěl předchůdce Chetengu, firma Chepos, spolu s dalším státním podnikem Technoexport v první polovině 90. let. Detaily o problémové zakázce ale vyplývají na povrch až nyní. To když Komerční banka a společnost Technoexport začaly požadovat od Chetengu desítky milionů korun a soud s touto brněnskou společností zahájil insolvenční řízení. Ukazuje se ale, že český stát zaplaceno nedostane. Jeho nároky jsou již promlčené. Společnost Cheteng uzavřela smlouvu s APPI na výstavbu hliníkárny v roce 1991. Po jejím dokončení ale nastaly spory o zaplacení víceprací. Ty odmítla íránská strana uhradit a úvěrující banky měly obavy, že své peníze již neuvidí. Credit Lyonnais Bank, která konsorcium vedla, si proto vyžádala vyplacení záruk, jež na projekt poskytl český stát. Jak vyplývá z nedávno zveřejněných dokumentů v insolvenčním rejstříku, ministerstvo financí této bance v letech 1997 a 1998 vyplatilo v šesti tranších přes 3,4 miliardy korun. Rozdíl oproti výše zmíněným 2,6 miliardy jde na vrub kurzovým rozdílům.
zdroj: ihned.cz

Ministerstvo obrany nakoupí munici, neprůstřelné vesty a bojová vozidla za tři a půl miliardy

07.03.2017 Ministerstvo obrany nakoupí munici od firmy Sellier & Bellot za tři miliardy korun. Od firmy Argun koupí 5500 neprůstřelných vest za 255 milionů korun a od firmy SVOS Přelouč čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu. Příslušné kontrakty v úterý v Praze podepsal náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Vláda už loni rozhodla o tom, že ministerstvo obrany bude v příštích pěti letech odebírat malorážovou munici od české společnosti Sellier & Bellot. Původně schválená částka byla 2,5 miliardy korun, ovšem ministerstvo od počátku uvádělo, že konečná hodnota kontraktu bude záležet na potřebách armády. Podle uzavřené smlouvy je částka tři miliardy korun nejvyšší možná. Firma Sellier & Bellot by měla dodávat v letech 2017 až 2021 armádě cvičnou i ostrou munici. Měla by být v rážích do devíti milimetrů a v kalibru 12 pro vojenské ruční zbraně. Neprůstřelné vesty by společnost Argun měla armádě dodat v letech 2017 až 2020.
zdroj: ihned.cz

ČNB musí tisknout více bankovek

02.03.2017 Za jeden rok v Česku přibylo 46 miliard korun hotovosti. Momentálně tak podle čerstvé měnové statistiky ČNB v bankovkách a mincích obíhá přes 550 miliard korun. Poptávka po fyzických penězích je tak vysoká, že centrální banka musela loni nechat vyrobit dvakrát víc mincí než v roce 2015. Tehdy pro ni Česká mincovna, jediný dodavatel mincí, vyrazila 50 milionů kusů, loni to bylo přes 100 milionů nových mincí. Celkem jich po Česku koluje už 1,75 miliardy kusů. Roste i počet bankovek, v současnosti jich mezi lidmi obíhá 445 milionů.
Množství peněz v oběhu se zvyšuje každý rok už od vzniku české měny v roce 1993. Ale v posledních letech se tak děje rychleji. Podle ČNB je hotovosti více, protože si to žádají lidé i firmy. "Množství fyzických peněz v oběhu závisí na poptávce po hotovosti od obchodních bank, všech podnikatelských subjektů, každého občana, a dokonce i každého zahraničního turisty," uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou, od čehož se odráží větší zaměstnanost a vyšší mzdy. Domácnosti pak i více utrácejí. Bankovek a mincí pak přibývá, a to i přesto, že čím dál víc transakcí probíhá bezhotovostně. "Bez rozmachu bezhotovostních plateb by byl růst oběživa ještě daleko rychlejší a citelněji akcelerující, než je dnes. Expanze bezhotovostních plateb, jakkoli výrazná, zkrátka nestačí na to, aby významněji omezila nárůst objemu oběživa," komentuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivňují výši obíhajících peněz také nulové úroky na bankovních účtech a postupně se zhoršující podmínky pro spoření. "Domácnosti nejsou motivovány k ukládání hotovosti do bank," říká Sobíšek. Lidé také vybírají hotovost v době, kdy začne mít ekonomika nebo banky problémy. "Ukázkovým příkladem toho bylo vydávání peněz do oběhu v období finanční krize z října roku 2008. Lidé tehdy vybrali okolo 45 mi­liard korun za necelý jeden měsíc," vysvětluje Fišerová z ČNB. Podle statistik ČNB vzrostlo mezi začátkem a koncem roku 2008 množství peněz v oběhu téměř o 54 miliard korun. Historicky se jedná o nejprudší růst výše oběživa. Podle ČNB byl následující rok 2009 jediný, kdy vlivem finanční krize a ekonomické recese hodnota obíhajících peněz poklesla.
zdroj: ihned.cz
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Jana
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner