ČNB opět zasáhla proti inflaci. Sazbu zvedla na pět procent
01.04.2022
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. "Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Elektronická neschopenka přehledně
04.12.2018
Elektronizace dočasných pracovních neschopností přinese značné zjednodušení při zpracování této agendy. Uleví zaměstnavatelům, lékařům i zaměstnancům. Ministerstvo práce a sociálních věcí přináší přehled nejdůležitějších informací o projektu eNeschopenky.
Elektronizace dočasných pracovních neschopností je rozdělena do tří etap:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele:
• prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,
• tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Služba je připravena v předstihu před plnou elektronizací, aby byla co nejlépe v praxi odzkoušena a umožnila plynulý přechod do další etapy.
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 mají platit dvě nová zákonná opatření:
• povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá,
• rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Zavedení povinného elektronického hlášení urychlí předávání informací od ošetřujících lékařů okresním správám sociálního zabezpečení, protože se vyloučí doručování papírových neschopenek prostřednictvím pošty. Elektronicky předané údaje o nových pracovních neschopnostech se rychle načtou do databáze nemocenského pojištění, což umožní přístup zaměstnavatelů k údajům o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců bez zpoždění způsobeného poštovní přepravou. Pouze v případě nepřesné či nedostatečně vyplněné neschopenky bude muset ČSSZ/OSSZ údaje došetřovat a zaměstnavatelé nebudou mít k dispozici data on-line, ale později (zejména s ohledem na ochranu osobních údajů).
Předávání údajů od lékařů bude probíhat prostřednictvím současné služby provozované ČSSZ již od roku 2010, která technicky neumožňuje připojení na aktuální centrální registry zaměstnavatelů a zaměstnanců a podporu při vyplňování nezbytných údajů, zbylé části stávajícího formuláře budou muset lékaři v druhé polovině roku 2019 tisknout.
Přístup zaměstnavatelů k údajům bude nadále probíhat prostřednictvím on-line služby ePortálu ČSSZ.
Tato fáze elektronizace neschopenek bude upravena novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda na svém jednání dne 7. listopadu 2018. Novela bude dále projednána Poslaneckou sněmovnou jako sněmoví tisk č. 333. Účinnost této úpravy je navržena od 1. července 2019.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020: zjednodušení pro lékaře, zaměstnavatele i zaměstnance
Od roku 2020 má být celý proces související s dočasnou pracovní neschopností završen. Služby pro zaměstnavatele budou doplněny novými elektronickými službami pro ošetřující lékaře s podporou centrálních registrů ČSSZ. Sníží se administrativní zatížení jak lékařů, tak zaměstnavatelů a díky úplné elektronizaci budou mít služby uživatelsky přívětivější podobu.
Po zadání čísla pojištěnce lékařem do aplikace elektronické neschopenky dojde k načtení všech dalších údajů z centrálních registrů ČSSZ včetně aktuálních zaměstnavatelů a lékař jen ověří u pacienta správnost údajů a v systému potvrdí vznik nové pracovní neschopnosti. U všech dalších kontrol v průběhu neschopnosti bude mít k dispozici tyto vyplněné údaje, přičemž bude pouze vybírat typ dalších hlášení o průběhu pracovní neschopnosti (potvrzení o trvání, změna pobytu, změna vycházek, ukončení neschopnosti).
Zaměstnavatelům odpadne povinnost přijímat od zaměstnanců a předávat okresním správám sociálního zabezpečení žádosti o nemocenské. Pouze při pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů, zašle zaměstnavatel tak jako doposud okresní správě sociálního zabezpečení nezbytné údaje (zejména o výši příjmu zaměstnance a o způsobu výplaty mzdy), aby mohla být vypočtena a vyplacena nemocenská dávka.
Jediným formulářem, který pravděpodobně zůstane v papírové podobě, bude Průkaz práce neschopného pojištěnce. Ten bude mít zaměstnanec u sebe, bude se jím prokazovat při kontrole, může jím na žádost zaměstnavatele prokazovat překážku v práci i doložit datum ukončení neschopnosti pro výplatu náhrady mzdy.
Povinnost zaměstnance stanovená zákoníkem práce informovat zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti a nepřítomnosti v práci zůstává zachována (forma není stanovena). Pro případné doložení takové skutečnosti ze strany zaměstnance postačí předložení Průkazu práce neschopného pojištěnce zaměstnavateli.
Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát a měl by ji schválit své schůzi 20. prosince 2018.
Stát chystá omezení slevových akcí
03.12.2018
V Evropě se ve slevách prodá necelých 30 procent zboží. Na této úrovni byly akce v Česku ještě v roce 2007. Dnes Češi v akcích nakoupí podle statistik společnosti Nielsen 55 procent zboží, které obchodní řetězce nabízí. "Pokud se dostaneme pod polovinu, půjde o výraznou změnu. Musí to být ale dobrovolné," říká Tomáš Prouza, nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, jež sdružuje největší obchodní řetězce.
Možnost, aby slevové akce reguloval zákon, který by zakázal prodeje se ztrátou, jak začátkem října na Žofínském fóru naznačoval ministr zemědělství Miroslav Toman, ale Prouza odmítá. Pět největších obchodních řetězců má v Česku dohromady podíl na trhu pod 50 procent a panuje mezi nimi velká konkurence. Úvahy, že se řetězce zavážou ke společnému postupu a dobrovolně se vzdají slev, jsou podle Prouzy nereálné. Mimo jiné i proto, že by tím uzavřely kartelovou dohodu a zasáhl by proti nim antimonopolní úřad. "Má smysl bavit se o frekvenci slev. Ty byly vždycky marketingovým nástrojem, ale ne 12 měsíců v roce," dodává. Nejvýraznější podíl akcí je v Česku u másla a vajec, kde dosahuje podle ministerstva zemědělství až 80 procent. Možné nastavení slev se ministr Toman, jež byl dříve prezidentem Potravinářské komory, sdružující dodavatele potravin, snaží probrat s jednotlivými řetězci. Podobně jako zvýšení podílu českých potravin v regálech. Na jejich malý podíl si stěžují například čeští mlékaři.
Firmy investují, rodiny utrácejí
30.11.2018
První odhady úřadu uváděly, že meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) proti druhému čtvrtletí zpomalil na 2,3 procenta. Statistici také upravili údaje o mezičtvrtletním růstu HDP, který dříve odhadovali na 0,4 procenta. Dnes uvedli, že dosáhl 0,6 procenta.
K meziročnímu růstu českého hospodářství přispěla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlavně domácí poptávka. "Významně rostla investiční aktivita podniků. Vyšší výdaje jsme zaznamenali u vládních institucí a růst podpořila i útrata domácností," doplnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tuzemská ekonomika vytrvale roste od konce roku 2013. Útrata domácností stoupla mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Nejvýrazněji rostla podle ČSÚ spotřeba předmětů s dlouhodobou trvanlivostí. Rostly i výdaje na spotřebu u vládních institucí, a to mezičtvrtletně o 2,3 procenta a meziročně o 5,3 procenta. Především kvůli zvýšené investiční aktivitě státu, ale i pokračujícím investicím firem pokračoval ve třetím čtvrtletí vysoký růst investic. Podpořily ho hlavně investice do staveb, strojů včetně dopravních prostředků i do produktů duševního vlastnictví. Objem nákladů na mzdy ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 9,4 procenta. Zaměstnanost proti loňsku stoupla o 1,2 procenta.
Pohonné hmoty v Česku zlevnily
29.11.2018
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu opět klesly. Zlevňují již tři týdny v řadě. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o 24 haléřů na 33,17 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 33,51 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Cena nafty přesáhla cenu benzinu začátkem listopadu. Předtím byla nafta dražší než benzin naposledy v březnu 2015.
Ceny nafty jsou v současnosti vyšší než ceny benzinu ve všech regionech republiky. V některých krajích je nafta dražší než benzin o desítky haléřů, třeba v Plzeňském kraji dokonce o 76 haléřů. Nejvyšší z celého Česka jsou stále ceny pohonných hmot v Praze. Litr Naturalu 95 tam řidiči koupí v průměru za 33,92 koruny a litr nafty za 34,10 koruny. Nad 34 korunami je cena nafty už jen na Vysočině, kde stojí 34,09 koruny. Nejlevnější je nadále benzin v Ústeckém kraji a nafta v Královéhradeckém kraji. Litr benzinu stojí v Ústeckém kraji 32,50 koruny a litr nafty v Královéhradeckém kraji je za 33,03 koruny.