Co se mění v roce 2019? Novinky Ministerstva práce a sociálních věcí
27.12.2018
Stejně jako v předchozích letech přinese i rok 2019 v oblasti práce a sociálních věcí řadu změn. Od ledna dojde k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena. Velkým úspěchem je navýšení příspěvku na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Schválené změny se pozitivně odrazí mimo jiné také na výši důchodů nebo na náhradách zaměstnancům za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
VYŠŠÍ DŮCHODY
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje základní výměra všech důchodů, a to ze současných 9 % na 10 % průměrné mzdy (u důchodů přiznaných před 1. 1. 2019 bude náležet zvýšená základní výměra od splátky důchodu splatné v lednu 2019). Dojde tak ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o 1 % průměrné mzdy, což se výrazněji projeví u nižších důchodů, u kterých základní výměra tvoří větší část důchodu.
VYŠŠÍ MINIMÁLNÍ MZDA
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH (OSVČ)
Od 1. ledna 2019 se u OSVČ mění splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Dosud musela OSVČ zaplatit zálohu a pojistné ve lhůtě 20 dnů následujícího kalendářního měsíce; při jejím nedodržení musela platit z dluhu na zálohách penále. Při nezaplacení pojistného v této 20denní lhůtě jí nemocenské pojištění zaniklo. Musela se znovu přihlásit, pokud si přála být nadále nemocensky pojištěná; nárok na nemocenské jí vznikl až po 3 měsících trvání účasti na nemocenském pojištění.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Nejvýznamnější změny:
• částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 32 699 Kč,
• maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 569 552 Kč,
• rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je 78 476 Kč ročně,
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 8 175 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 2 388 Kč,
• minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 3 270 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 955 Kč.
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
S účinností od 1. ledna 2019 se zvyšuje rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění z částky 2 500 Kč na částku 3 000 Kč. Redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění se zvyšují v 1. redukční hranici na částku 1 090 Kč, ve 2. redukční hranici na částku 1 635 Kč a ve 3. redukční hranici na částku 3 270 Kč.
ELEKTRONICKÁ NESCHOPENKA
Počínaje 1. lednem 2019 dochází na základě stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jeho následných úprav k elektronizaci dočasných pracovních neschopností.
NAVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU
Podle návrhu, který MPSV předložilo vládě, na úpravu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku na celkovou částku 300 000 Kč (450 000 Kč při péči o dvojčata či vícerčata). Účinnost uvedeného opatření se navrhuje od 1. ledna 2020.
ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI VE III. A IV. STUPNI MÍRY ZÁVISLOSTI
Schválením senátní novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, dojde v roce 2019 ke zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost) na 19 200 Kč u osob (shodně dospělých i dětí) nevyužívajících pobytové sociální služby. V souvislosti s tímto zvýšením dochází od 1. července 2019 také ke zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4 000 Kč u osob nevyužívajících pobytové sociální služby, u dospělých to je na 12 800 Kč, u dětí na 13 900 Kč.
PLATY VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ A STÁTNÍ SLUŽBĚ
Od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 % a pedagogických pracovníků o 10 %. U lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví se platové tarify zvýší nerovnoměrně, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.
ZVÝŠENÍ NÁHRAD ZA PRACOVNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ
Od 1. ledna 2019 budou o 3,4 procenta navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
LÉKAŘSKÁ POSUDKOVÁ SLUŽBA
Díky novele zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dojde v oblasti lékařské posudkové služby ke dvěma hlavním změnám.
První spočívá ve vynětí lékařů působících v lékařské posudkové službě ze státní služby a jejich převod do režimu zákoníku práce. Tato změna neovlivní jejich posudkovou činnost, odstraní však věkové omezení a umožní pružnější sjednávání pracovněprávních vztahů. Druhou hlavní změnou je zapojení smluvních lékařů. To dodá celému procesu posuzování větší flexibilitu, jelikož tito lékaři budou moci pracovat na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Návrh zákona byl v listopadu 2018 postoupen k jednání Senátu, projednávání tisku je zařazeno na program schůze Senátu, která začíná 19. prosince 2018.
POMOC V HMOTNÉ NOUZI
Poslanecká sněmovna přijala změnu zákona č. 111/2006 Sb., o dávkách pomoci v hmotné nouzi ve znění navrženém Senátem. Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby už nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách.
SYSTEMIZACE MPSV
Od 1. ledna 2019 se v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zruší 117 míst hrazených ze státního rozpočtu a 24 míst hrazených z rozpočtu EU. Systemizace přinese zefektivnění fungování resortu a snížení objemu prostředků na platy.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Produkce českého průmyslu v únoru vzrostla o více než 16%
08.04.2011
Průmyslová produkce v únoru meziročně posílila o 13 % poté, jak v lednu vzrostla o 16,4%. Informoval o tom český statistický úřad.
Růst produkce byl mírně menší, než očekávali analytici, kteří předpokládali, že se meziročně zvětší o 13,7 %. Celkový objem nových objednávek se meziročně zvětšil o 12,5 % a objem nových objednávek ze zahraničí vzrostl o 18,2 %. Produkce stavebnictví v únoru meziročně posílila o 5,6%. Statistický úřad zároveň uvedl, že zahraniční obchod země v únoru vykázal přebytek v objemu 13,75 mld. CZK.
Česko se zvyšováním úroků nemusí spěchat
30.03.2011
Česká národní banka (ČNB) nemusí spěchat se zpřísňováním měnové politiky, ale Česko se musí připravit na postupné zvyšování úrokových sazeb.
Analytici, kteří ještě donedávna předpokládali, že k tomu dojde až v druhé polovině roku, nejnověji očekávají, že úroky stoupnou dříve, již v květnu nebo v červnu, konstatují Hospodářské noviny. Banka sice tento měsíc ponechala klíčovou sazbu na úrovni 3,75%, avšak nelze vyloučit, že je nezvýší už na příštím zasedání začátkem dubna.
Růst výroby osobních aut
30.03.2011
Celosvětová výroba osobních automobilů loni vzrostla o 21 % na 58,4 milionu vozů.
Z toho 56% bylo vyrobeno v Asii a 26% v Evropě. Informovala o tom Mezinárodní organizace výrobců automobilů OICA.
V celosvětovém pořadí podle výroby osobních automobilů se ČR umístila na 14. místě s produkcí 1,07 milionu vozů, což představuje 1,4 % světové výroby osobních aut. Po přepočtu výroby osobních automobilů na 1000 obyvatel byla loni Česká republika na druhém místě ve světě, těsně za Slovenskem
Krize automobilového průmyslu
30.03.2011
Problémy v automobilovém průmyslu, které způsobilo zemětřesení a vlny tsunami v Japonsku, se ještě prohloubí.
Více než dva týdny od prvních otřesů půdy v Japonsku docházejí výrobcem na celém světě ve skladech součástky na výrobu vozidel. Japonské továrny, které je vyráběly pro odběratele z celého světa, se potýkají s obtížemi při obnově produkce.