Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
12.06.2017
Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušnému úřadu práce volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince. Volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo. Charakteristika volného pracovního místa hlášeného krajské pobočce ÚP musí být totožná s charakteristikou místa, kde bude zaměstnání vykonáváno.
Základní charakteristikou se rozumí druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a dále informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku. Zaměstnavatel může podat i informace o možnostech ubytování nebo dojíždění, pokud požaduje tyto informace zveřejnit.
Oprávněnost zaměstnávat cizince
Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec v souladu se zákonem o zaměstnanosti má
• platné povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky ÚP a platné povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 3 pobytového zákona, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR) nebo
• zaměstnaneckou kartu nebo
• modrou kartu,
• písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, písemně uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo písemně uzavřenou dohodu o provedení práce, a za předpokladu, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.
V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami.
Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným Sdělením MPSV,
Oznamovací povinnost
Zaměstnavatel je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce.
Zaměstnavatel je dále povinen písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta
1. nenastoupil do práce,
2. ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, nebo
3. zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některých důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, anebo
4. zaměstnání bylo ukončeno okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce i důvod ukončení.
Při ukončení zaměstnání výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením je zaměstnavatel povinen uvést i důvod ukončení tohoto zaměstnání.
V případě nenastoupení cizince do práce je zaměstnavatel povinen splnit informační povinnost u cizince se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byly splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, u cizince s povolením k zaměstnání nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy měl nastoupit na pracovní místo.
V případech uvedených pod bodem b) až d) musí zaměstnavatel splnit informační povinnost vůči krajské pobočce ÚP nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.
Uchovávání dokladů
Právnická nebo fyzická osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR. Kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.
https://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani
MPSV podpoří vznik dalších školních klubů
07.06.2017
Skloubit pracovní a rodinný život bývá pro rodiče mnohdy náročné. Vyučování končí většinou mnohem dříve, než mohou odejít z práce a na potomky dohlédnout.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto v rámci Operačního programu Zaměstnanost vyčlení dalších 300 milionů korun na vznik školních klubů, které doplní kapacitu školních družin. „Na mnoha školách družiny fungují v režimu, který se liší od pracovní doby většiny rodičů, dítě je třeba vyzvednout často již brzy odpoledne. Školní kluby, kde se o dítě postarají, by měly rodičům situaci ulehčit,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. Ve výzvě č. 077 „Podpora zařízení péče o děti na 1. stupni základních škol v době mimo školní vyučování mimo hl. město Prahu“ je pro žadatele připraveno celkem 265 milionů korun, ve výzvě č. 078, která je určena pro žadatele z Prahy, pak 35 milionů korun. Žádosti je možné předkládat do konce září. Více informací o výzvě získáte na webových stránkách Evropského sociálního fondu.
O finanční podporu na realizaci projektů se mohou ucházet základní školy, obce, neziskové organizace a další. Pokud není žadatelem přímo škola, musí v projektu figurovat jako partner. Peníze lze čerpat i na zajištění doprovodu dětí na kroužky nebo na příměstské tábory v době školních prázdnin. Žadatelé určitě ocení zjednodušené vykazování výdajů.
U realizovaných projektů vykážou pouze osobní náklady, ty ostatní jim budou hrazeny formou paušálu. Řada podobných projektů už funguje. Školní kluby byly v Operačním programu Zaměstnanost podpořeny již před dvěma lety. Tehdy se 86 úspěšných projektů z celé republiky podělilo o zhruba 200 milionů korun.
V Praze funguje 14 projektů s kapacitou 774 míst a v regionech 72 projektů s kapacitou 2 536 míst pro děti na 1. stupni základních škol.
V rámci slaďování rodinného a pracovního života MPSV dlouhodobě podporuje také vznik tzv. dětských skupin. Jedná se o zařízení předškolní péče o děti a v ČR jich k dnešnímu dni funguje již 300.
Kromě dětských skupin jsme umožnili také vznik tzv. mikrojeslí v rámci pilotního ověřování této služby péče o děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Do projektu se přihlásilo celkem 72 poskytovatelů. První mikrojesle otevřelo začátkem ledna rodinné centrum Kulihrášek v Pardubicích. Mikrojesle jsou podpořeny z Operačního programu Zaměstnanost a bylo na ně uvolněno více než 133 milióny korun.
zdroj: mpsv.cz
Vláda podpořila poslaneckou novelu k registru smluv
06.06.2017
Vláda v pondělí podpořila poslaneckou novelu, podle které by některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí mohly dostat částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru.
Výjimka by se týkala i národního podniku Budějovický Budvar. Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas, ale i veřejných vysokých škol. Předkladatelé požadují, aby byl návrh ve sněmovně schválen zrychleně v prvním čtení.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Vyšší průměrná mzda v ČR
06.06.2017
Průměrná mzda v ČR stoupla na 27 889 Kč, nejlépe jsou na tom Pražané.
V 1. čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %, reálně se zvýšila o 2,8 %. Medián mezd činil 23 704 Kč. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). 1. čtvrtletí 2017 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 27 889 Kč, což je o 1 414 Kč (5,3 %) více než ve stejném období roku 2016.
Zdroj: http://ekonomika.eurozpravy.cz/