Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
27.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent.
Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
(Zdroj: ihned.cz)
EET se malí podnikatelé zcela nezbaví
16.06.2018
Návrh na osvobození poslanci odmítli, vláda chystá jen úlevu. Předkladatelé chtěli ulevit hlavně nejmenším podnikatelům, které podle nich EET nejvíce zatěžuje.
Podle vlády ale návrh příliš omezoval okruh povinných osob, které evidenci podléhají. Poslanecká sněmovna v závěrečném hlasování po rozsáhlé debatě zamítla návrh sedmi desítek poslanců z pětice sněmovních stran, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Čeští oceláři očekávají dobrý rok navzdory americkým clům
15.06.2018
V Třineckých železárnách letos jede výroba naplno. Svědčí to o lepší kondici celého odvětví, které těží z vyšší poptávky po oceli. Oproti loňsku se zvýší také produkce v ostravském ArcelorMittalu, jehož ohlášený prodej je tento rok vůbec největší událostí na tuzemském hutním trhu.
"Letošní rok bude výrazně lepší, protože už se vyřešily problémy s odstávkami výroby," řekl prezident Ocelářské unie Jan Czudek. Ten řídí i českou ocelářskou jedničku Třinecké železárny, která letos plánuje vyrobit 2,6 milionu tun oceli. Druhý v pořadí, ostravský ArcelorMittal, pak očekává produkci 2,3 milionu tun. Zatímco Třinecké železárny už tolik možností ke zvýšení kapacity nemají, ArcelorMittal udává maximální produkci ještě o 200 tisíc tun větší. Podle předpokladů Ocelářské unie, která sdružuje hlavní české a slovenské hutní podniky, se v roce 2018 v Česku vyrobí celkem 5,5 milionu tun oceli. V těchto číslech je ale také započítána produkce tuzemských sléváren, třeba Vítkovic Steel či ždárského ŽĎAS. Loni klesla ocelářská produkce v Česku výrazně pod pět milionů tun. Za první čtvrtletí tohoto roku se dosud vyrobilo 1,7 milionu tun oceli, což je meziročně stejné množství jako za stejné období v roce 2017. Produkci českých ocelářů by ještě v tomto roce nemuselo zásadněji ovlivnit zavedení cel na dovoz oceli do USA ve výši 25 procent, které pro státy Evropské unie platí od začátku
Firmy nedbají na rekordně nízkou nezaměstnanost
13.06.2018
Boj o nové zaměstnance ještě zesílí. Téměř třetina všech velkých a středních firem bude lovit nové lidi. Ukazují to výsledky průzkumu náborové společnosti ManpowerGroup pro třetí čtvrtletí letošního roku.
Výzkum mezi 750 zaměstnavateli v Česku ukázal, že nové pracovníky bude hledat osm procent firem, dvě procenta plánují jejich propouštění. Čistý index práce tak dosahuje hodnoty šest procent. Ve druhém čtvrtletí dosahoval dvou procent, v prvním tří procent. "Firmy budou pokračovat v náborech a nezaměstnanost bude klesat. V minulém období jsme zaznamenali mírné zpomalení náborového tempa, ale třetí čtvrtletí bude opět vrcholem na trhu práce, kdy firmy nabírají nejvíce zaměstnanců a nezaměstnanost je nejnižší v ročním cyklu," řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR. Nezaměstnanost je však už nyní na velmi nízké úrovni tří procent a stlačovat ji ještě níže půjde velice těžko. O napětí na pracovním trhu vypovídá počet volných pozic, který v dubnu poprvé v historii překonal počet nezaměstnaných, což je kromě Japonska světové unikum.
Nezaměstnanost klesla až na tři procenta
11.06.2018
Nezaměstnanost v Česku v květnu opět klesla z dubnových 3,2 procenta na rovná tři procenta. Oznámil to v pátek Úřad práce ČR. Meziroční pokles byl ještě výraznější, loni v květnu nezaměstnanost činila 4,1 procenta. Uchazečů o místa bylo ke konci letošního května zhruba 230 000, což je nejméně od července 1997. Počet volných míst naopak meziměsíčně i meziročně stále rostl.
Nezaměstnanost klesá vytrvale od února. Podle generální ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové by mohl pokles nezaměstnanosti pokračovat i v dalších měsících. "Česká ekonomika nadále roste a pracovní trh ovlivňují i sezonní práce, které už jsou v plném proudu - především ve stavebnictví, gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících, a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat," sdělila Sadílková. "Míra nezaměstnanosti v ČR je nejnižší nejen v rámci EU, ale i v rámci OECD. ČR vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než země jako Japonsko nebo Island," říká ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus. "Český trh práce vykazuje historicky rekordní počet pracovních míst. Je však pravda, že na drtivou většinu z nich, přesněji na 87 procent, není třeba maturity. Za poslední rok vzniklo 102 tisíc pracovních pozic, které nevyžadují maturitu, ale jen necelých 7200 pozic, které maturitu vyžadují. I to dokládá, že český trh práce se výrazně přehřívá, a to zřetelně dominantně v segmentu pracovních pozic s poměrně nízkou kvalifikací. To není z hlediska středně- a dlouhodobého rozvoje české ekonomiky žádoucí," dodává Kovanda.