Elektronická neschopenka přehledně
04.12.2018
Elektronizace dočasných pracovních neschopností přinese značné zjednodušení při zpracování této agendy. Uleví zaměstnavatelům, lékařům i zaměstnancům. Ministerstvo práce a sociálních věcí přináší přehled nejdůležitějších informací o projektu eNeschopenky.
Elektronizace dočasných pracovních neschopností je rozdělena do tří etap:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele:
• prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,
• tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Služba je připravena v předstihu před plnou elektronizací, aby byla co nejlépe v praxi odzkoušena a umožnila plynulý přechod do další etapy.
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 mají platit dvě nová zákonná opatření:
• povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá,
• rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Zavedení povinného elektronického hlášení urychlí předávání informací od ošetřujících lékařů okresním správám sociálního zabezpečení, protože se vyloučí doručování papírových neschopenek prostřednictvím pošty. Elektronicky předané údaje o nových pracovních neschopnostech se rychle načtou do databáze nemocenského pojištění, což umožní přístup zaměstnavatelů k údajům o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců bez zpoždění způsobeného poštovní přepravou. Pouze v případě nepřesné či nedostatečně vyplněné neschopenky bude muset ČSSZ/OSSZ údaje došetřovat a zaměstnavatelé nebudou mít k dispozici data on-line, ale později (zejména s ohledem na ochranu osobních údajů).
Předávání údajů od lékařů bude probíhat prostřednictvím současné služby provozované ČSSZ již od roku 2010, která technicky neumožňuje připojení na aktuální centrální registry zaměstnavatelů a zaměstnanců a podporu při vyplňování nezbytných údajů, zbylé části stávajícího formuláře budou muset lékaři v druhé polovině roku 2019 tisknout.
Přístup zaměstnavatelů k údajům bude nadále probíhat prostřednictvím on-line služby ePortálu ČSSZ.
Tato fáze elektronizace neschopenek bude upravena novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda na svém jednání dne 7. listopadu 2018. Novela bude dále projednána Poslaneckou sněmovnou jako sněmoví tisk č. 333. Účinnost této úpravy je navržena od 1. července 2019.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020: zjednodušení pro lékaře, zaměstnavatele i zaměstnance
Od roku 2020 má být celý proces související s dočasnou pracovní neschopností završen. Služby pro zaměstnavatele budou doplněny novými elektronickými službami pro ošetřující lékaře s podporou centrálních registrů ČSSZ. Sníží se administrativní zatížení jak lékařů, tak zaměstnavatelů a díky úplné elektronizaci budou mít služby uživatelsky přívětivější podobu.
Po zadání čísla pojištěnce lékařem do aplikace elektronické neschopenky dojde k načtení všech dalších údajů z centrálních registrů ČSSZ včetně aktuálních zaměstnavatelů a lékař jen ověří u pacienta správnost údajů a v systému potvrdí vznik nové pracovní neschopnosti. U všech dalších kontrol v průběhu neschopnosti bude mít k dispozici tyto vyplněné údaje, přičemž bude pouze vybírat typ dalších hlášení o průběhu pracovní neschopnosti (potvrzení o trvání, změna pobytu, změna vycházek, ukončení neschopnosti).
Zaměstnavatelům odpadne povinnost přijímat od zaměstnanců a předávat okresním správám sociálního zabezpečení žádosti o nemocenské. Pouze při pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů, zašle zaměstnavatel tak jako doposud okresní správě sociálního zabezpečení nezbytné údaje (zejména o výši příjmu zaměstnance a o způsobu výplaty mzdy), aby mohla být vypočtena a vyplacena nemocenská dávka.
Jediným formulářem, který pravděpodobně zůstane v papírové podobě, bude Průkaz práce neschopného pojištěnce. Ten bude mít zaměstnanec u sebe, bude se jím prokazovat při kontrole, může jím na žádost zaměstnavatele prokazovat překážku v práci i doložit datum ukončení neschopnosti pro výplatu náhrady mzdy.
Povinnost zaměstnance stanovená zákoníkem práce informovat zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti a nepřítomnosti v práci zůstává zachována (forma není stanovena). Pro případné doložení takové skutečnosti ze strany zaměstnance postačí předložení Průkazu práce neschopného pojištěnce zaměstnavateli.
Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát a měl by ji schválit své schůzi 20. prosince 2018.
(Zdroj: mpsv.cz)
Dluhy domácností se v září zvýšily
29.10.2010
Dluhy domácností se v září zvýšily
Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí na konci září stouplo o více než 5,92 miliardy korun na 1,028 bilionu korun.
Podle údajů České národní banky za poslední rok domácnosti své zadlužení zvýšily o bezmála 69,48 miliardy korun. Zadluženost podniků v září meziročně klesla o 48,206 miliardy korun na 905,514 miliardy korun. Proti srpnu se úvěry tuzemských firem snížily o 1,43 miliardy korun. Jednodenní vklady domácností vzrostly od srpna o 2,53 miliardy korun na 955,674 miliardy Kč. Meziročně se zvýšily o 162,96 miliardy Kč.
Vláda schválila rozpočet na příští rok
12.08.2010
Vláda ve středu schválila návrh ministerstva financí na limity státního rozpočtu na příští rok s deficitem maximálně 135 miliard Kč.
Rozpočtový cíl pro deficit veřejných financí v roce 2011 tak činí 4,6 % HDP. Premiér Petr Nečas řekl, že nejde o rozpočet reformní, ale úsporný. Kdyby vláda limity nestanovila, vyšplhal by se podle Nečase deficit až na 210 miliard korun, tedy 6,7 % HDP.
Tržby operátorů loni klesli
27.07.2010
Praha - Telekomunikační firmy v Česku loni utržily 133 miliard korun, což je o šest procent méně než v roce 2008.
Tržby z mobilních sítí přitom převýšily příjmy z pevných linek o 33,5 miliardy korun. Uvedl to Český telekomunikační úřad. Množství aktivních SIM karet se loni zvýšilo o 3,5 procenta na 14,3 milionu. Na sto obyvatel tak připadá 135,7 mobilního telefonu. Proti roku 2008 ale tempo přibývání nových SIM karet zpomalilo o 0,7 procentního bodu. Podíl předplacených karet a tarifních SIM karet byl přitom na konci roku zhruba stejný. Téměř dvě třetiny hovorů se uskutečnilo v rámci vlastní sítě
(Zdroj: financninoviny.cz )
Lesy ČR v zisku 1,77 miliardy Kč
27.07.2010
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) za první pololetí meziročně znásobil hrubý zisk na 1,773 miliardy korun.
Za stejné období měl vloni podnik hrubý zisk 55,6 miliónů korun. Dosažené výsledky jsou podle podniku způsobeny úsporami a také pozitivním vývojem průměrných prodejních cen dříví.Informoval mluvčí o tom LČR Zbyněk Boublík. LČR patří polovina lesů v zemi.
Za loňský rok Lesy ČR dosáhly hrubého zisku 783,9 miliónu korun, předloni to bylo necelých 707 miliónů korun. Na letošní rok podnik plánuje dosažení hrubého zisku 804,57 miliónu korun.
(Zdroj: aktualnizpravy.cz )