Inflace klesla na 2 %
02.04.2024
Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték. V souvislosti s inflací si lidé také často pokládají otázku, co všechno vlastně inflace ovlivňuje.
„Vývoj inflace je v prvních měsících letošního roku velmi příznivý. V lednu se dostala na úroveň 2,3 % a v únoru se snížila ještě o 0,3 procentního bodu na 2% inflační cíl ČNB. Vývoj inflace v prvních měsících roku 2024 je důkazem toho, že se v České republice podařilo obnovit cenovou stabilitu,“ popisuje Petr Jermář, specialista na finance Banky.cz.
Únor 2024 přinesl velmi pozitivní zprávu, inflace totiž dosáhla cílových 2 %. Oproti lednu 2024 tedy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 procentního bodu. Tento výsledek tak předčil zimní prognózu ČNB, podle které se měla únorová inflace pohybovat na úrovni 2,8 %. Čím je tento neočekávaný pokles způsobený? V prvních dvou měsících letošního roku došlo k výraznějšímu zpomalení růstu regulovaných cen. K prudkému poklesu přispěla zejména slabá domácí poptávka a vysoká srovnávací základna roku 2023.
Zatímco mírná inflace je pro ekonomiku potřebná, vysoká inflace má vesměs pouze negativní dopady. Vysoká inflace totiž znehodnocuje úspory, nutí k přehodnocování investic a vytváří také nejistotu ohledně budoucího vývoje na trhu. Velmi citelná je inflace v případě úspor, které se nijak nezhodnocují. Je však třeba také říci, že existuje skupina lidí, která z vysoké inflace těží, a sice lidé, kteří dluží peníze (hypotéka, půjčky apod.). Inflace totiž hodnotu dluhů snižuje. Dle prognózy ČNB, kterou připravili ekonomové měnové sekce, by měla být inflace v prvním čtvrtletí 2025 1,7 % a ve druhém čtvrtletí 1,9 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko je připraveno na chytrá města
25.09.2017
Aplikace, která vám najde nejbližší parkovací místo, lampa, která se rozsvítí, když zaznamená pohyb. Město, ve kterém si nemusíte brát dovolenou, když potřebujete něco zařídit na úřadě, protože vše zařídíte po internetu. S podobnými chytrými řešeními přicházejí firmy, politici i jednotlivci po celém světě.
"V Šanghaji mají opravdu vysoce vyvinutý systém řízení dopravy. Oni jsou schopni z centrály budovy řídit každý jednotlivý semafor v celém městě, takže dokážou v případě, že se stane někde nehoda nebo nastane nějaká krize a jedou hasiči, jim vytvořit průjezd z minuty na minutu," udává příklad Alexander Bellu, zastupitel a místostarosta Prahy 3, který se zabývá digitální společností a e-governmentem. V Česku ke změnám dochází také. Průkopníkem u nás je například jihočeský Písek. Tam chystají ve spolupráci s partnery systém navigace na volná parkovací místa nebo chytré zastávky autobusů městské hromadné dopravy, které poskytnou informace o časech příjezdu či zpoždění. V Praze i v Brně jsou k vidění chytré koše, které vyhozené odpadky zmačkají, a když jsou plné, pošlou upozornění svozové firmě. Jde zatím o ukázky toho, jaký přínos by novinky mohly mít pro život lidí. Pojem smart city neboli chytré město zná podle průzkumu, který si nechala zpracovat společnost E.ON, 20 procent Čechů. V České republice jde v tomto směru pokrok pomaleji než v některých zahraničních zemích, rozvoj brzdí zkostnatělá státní správa a konzervativní politici. Shodli se na tom hosté Kulatého stolu, který uspořádaly HN v půlce září.
Důchody stoupnou
21.09.2017
Půjde o největší růst penzí od roku 2008.
Výdaje na valorizaci důchodů budou v roce 2018 činit 16,6 miliardy korun, průměrný důchod se zvýší o 475 korun. Penze nově rostou o polovinu růstu průměrné mzdy, dosud to byla třetina. Na výrazný růst se mohou důchodci těšit i v dalším roce. Průměrný důchod byl na konci prvního pololetí 11 807 korun.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Ceny rostou v zemědělství, průmyslu i stavebnictví
21.09.2017
Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců a stavebních prací shodně o 0,2 %.
Ceny tržních služeb vzrostly o 0,4 %, ceny zemědělských výrobců klesly o 0,9 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 12,5 %, průmyslových výrobců o 1,4 %, stavebních prací o 1,6 % a tržních služeb o 1,8 %. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz
Stát změnil názor na korunové dluhopisy
18.09.2017
Vše je v souladu se zákonem, tvrdil o korunových dluhopisech ještě na začátku března před poslanci šéf finanční správy Martin Janeček. O půl roku později je vše jinak − všechny finanční úřady v Česku plošně kontrolují každou firmu, která dluhopisy vydala. A finanční úřady dokonce už v souvislosti s možnými daňovými úniky podaly 25 trestních oznámení. To naznačuje, že mnohé z více než 1500 firem vydaly korunové dluhopisy jen proto, aby se vyhnuly daním. I kvůli této kauze také v květnu premiér Bohuslav Sobotka odvolal Andreje Babiše z postu ministra financí.
Zprávu o kontrolách korunových dluhopisů dnes dostanou na stůl členové vlády a HN mají dokument k dispozici. Vyplývá z něj, že finanční úřady zkontrolují 1526 emisí dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny. Ty zažily v Česku rozmach v roce 2012, stovky majitelů firem je využily k vyvedení zisku, aniž by zaplatily daň z dividendy či úroků z půjčky ve výši 15 procent. Tehdy to pravidla umožňovala. Společnosti, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně, a tedy i snižují výslednou daň. Finanční úřady jdou po několika hlavních indiciích. Podezřelé je například, když dluhopisy nebyly nabízeny veřejně a nakoupil je hlavně majitel společnosti. Nebo když úroky byly výrazně vyšší, než za kolik si firmy půjčovaly u bank. Například nejvyšší roční úrok u korunových dluhopisů, které úředníci prošetřují, dosahuje 18,5 procenta. Při kontrolách také úřady chtějí, aby firma prokázala, že si opravdu potřebovala půjčit. Z dat zaslaných na vládu vyplývá, že finanční úřady už kvůli korunovým dluhopisům zahájily 337 kontrol. Finanční správa odmítla s odvoláním na povinnost mlčenlivosti uvést, koho se trestní oznámení týkají. "Podávali jsme je v průběhu posledních měsíců, víc k tomu ale nebudu říkat," řekl HN šéf finanční správy Martin Janeček. Kontroly jsou ve většině případů teprve v počátcích, o čemž svědčí i to, že jich úředníci zatím ukončili jen 13. Přesto ale 34 firem a podnikatelů dobrovolně podalo nová daňová přiznání. V nich už nevyužívají výhod korunových dluhopisů a základ daně si zvýšili celkem o 59 milionů korun a na dani doplatili přes devět milionů korun.