Inflace klesla na 2 %
02.04.2024
Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték. V souvislosti s inflací si lidé také často pokládají otázku, co všechno vlastně inflace ovlivňuje.
„Vývoj inflace je v prvních měsících letošního roku velmi příznivý. V lednu se dostala na úroveň 2,3 % a v únoru se snížila ještě o 0,3 procentního bodu na 2% inflační cíl ČNB. Vývoj inflace v prvních měsících roku 2024 je důkazem toho, že se v České republice podařilo obnovit cenovou stabilitu,“ popisuje Petr Jermář, specialista na finance Banky.cz.
Únor 2024 přinesl velmi pozitivní zprávu, inflace totiž dosáhla cílových 2 %. Oproti lednu 2024 tedy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 procentního bodu. Tento výsledek tak předčil zimní prognózu ČNB, podle které se měla únorová inflace pohybovat na úrovni 2,8 %. Čím je tento neočekávaný pokles způsobený? V prvních dvou měsících letošního roku došlo k výraznějšímu zpomalení růstu regulovaných cen. K prudkému poklesu přispěla zejména slabá domácí poptávka a vysoká srovnávací základna roku 2023.
Zatímco mírná inflace je pro ekonomiku potřebná, vysoká inflace má vesměs pouze negativní dopady. Vysoká inflace totiž znehodnocuje úspory, nutí k přehodnocování investic a vytváří také nejistotu ohledně budoucího vývoje na trhu. Velmi citelná je inflace v případě úspor, které se nijak nezhodnocují. Je však třeba také říci, že existuje skupina lidí, která z vysoké inflace těží, a sice lidé, kteří dluží peníze (hypotéka, půjčky apod.). Inflace totiž hodnotu dluhů snižuje. Dle prognózy ČNB, kterou připravili ekonomové měnové sekce, by měla být inflace v prvním čtvrtletí 2025 1,7 % a ve druhém čtvrtletí 1,9 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zhruba polovina Čechů a Slováků zvažuje změnu zaměstnání
11.01.2017
Češi a Slováci mění svůj pohled na práci. Zhruba čtvrtina z nich uvažuje letos o změně zaměstnání a další čtvrtina výměnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z výzkumu společnosti Wincott People, kterého se v Česku zúčastnilo 526 respondentů a na Slovensku 315.
U mladých lidí do 35 let je nejdůležitějším faktorem pro změnu vyšší mzda, která jim umožní zajistit si lepší bydlení či získat vyšší hypotéku. Další důležité důvody s penězi nesouvisí. Pro více než třetinu pracujících je rozhodující, aby je práce bavila. A pro řadu lidí je důležité to, jak dobře jim půjde nová práce skloubit s rodinou. Zaměstnání blízko domova, s vyhovující pracovní dobou či možností pracovat doma je pro lidi při hledání nového místa mnohem atraktivnější benefit než stravenky, dovolená navíc, auto pro osobní potřeby či zvyšování kvalifikace. Tak například stravenky řeší při přechodu na nové místo jen 1,3 procenta Čechů a 2,2 procenta Slováků, zatímco home office je důležitý pro zhruba 15 procent Čechů i Slováků. Možnost končit pravidelně o půl čtvrté či páté odpoledne bez dalších přesčasů je pro třetinu Čechů a 40 procent Slováků dokonce tak důležitým faktorem, že jsou kvůli němu ochotni se vzdát části své mzdy (26,9 procenta Čechů by se raději smířilo s poklesem platu o pět procent a 7,4 procenta by kvůli jasné možnosti si plánovat odpoledne bylo ochotno jít s platem dolů o desetinu).
zdroj: ihned.cz
Mladé banky zažily úspěšný rok. Nejvíc nových klientů nabrala Fio banka
11.01.2017
Nízkonákladovým bankám, pro něž se vžilo označení mladé banky, dále přibývají klienti. A to přesto, že tradiční peněžní domy je následují v nabídce běžných služeb zdarma a že sektor loni zasáhl konec Zuno bank. Ta od října nenabírá klienty, postupně je má převzít Raiffeisenbank.
Počet zákazníků Air Bank, mBank, Equa bank, Fio banky a Zuno bank přesáhl podle zjištění HN na konci loňského roku 2,3 milionu. To je patnáctiprocentní meziroční nárůst. Z celkových čísel je vidět, že mladé banky jsou sice stále výrazně menší než velké banky, ale zvyšují svůj tržní podíl na úkor většiny významných tradičních hráčů. Nejvíce, o 115 tisíc, přibylo loni klientů Fio bance, skoro o sto tisíc se rozšířila klientská základna Air Bank. Nejrychlejší růst klientů, meziročně skoro čtyřicetiprocentní, zaznamenala Equa bank. Podle posledních dostupných čísel z konce 3. čtvrtletí 2016 se z tradičních domů dařilo získávat nové zákazníky Komerční bance a UniCredit. Raiffeisenbank, která loni převzala retailovou část Citibank, počet klientů nezveřejňuje. Naopak České spořitelně, ČSOB a Monetě klienti odešli.
Zájem o korunu klesl jen dočasně
09.01.2017
Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.
Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného "exitu" polovinu letošního roku. Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. "Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu. Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.
zdroj: ihned.cz
Prosincová nezaměstnanost klesla na 5,2 procenta
09.01.2017
Nezaměstnanost v Česku v prosinci klesla na 5,2 procenta z hodnoty 6,2 procenta na konci roku 2015. Uchazečů o práci bylo v Česku 381 tisíc, což je nejnižší prosincová hodnota od roku 2008.
Nezaměstnanost během celého loňského roku v meziročním srovnání setrvale klesala a naopak rostl počet volných pracovních míst. Oproti listopadu nicméně počet lidí bez práce vzrostl o 18 600. Podle Sadílkové je důvodem zejména postupné ukončování sezonních prací. Na Úřady práce se hlásili také lidé, jimž v prosinci vypršely pracovní smlouvy na dobu určitou, nebo živnostníci, kteří ukončili činnost. Počet volných pracovních míst vzrostl meziročně o 30 tisíc na zhruba 132 tisíc, to je nejvyšší prosincová hodnota od roku 2007. Z jednotlivých krajů byla v prosinci nejnižší nezaměstnanost v Praze, a to 3,4 procenta, předstihla tak Plzeňský kraj, kde byla nejnižší v předchozích měsících. Naopak nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, a to 7,8 procenta.
zdroj: ihned.cz