Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Česko si chce koncem roku půjčit rekordních 80 miliard
20.09.2016
Český stát chce ke konci roku využít toho, že v současnosti se na trhu často půjčuje se zápornou sazbou. Tedy investor zaplatí zemi za to, že jí může půjčit. Ministerstvo financí v pondělí odpoledne oznámilo plán, kolik peněz si chce skrze vládní dluhopisy půjčit.
Finance uspořádají dvě aukce, 5. a 19. října. Na nich hodlají prodat dluhopisy s různou dobou splatnosti, od 3,5 roku do 15 let. Těmi chtějí získat až 38 miliard korun v konkurenčním kole, dalších 20 procent, tedy přes sedm miliard korun, si můžou napůjčovat ještě navíc v nekonkurenčním kole aukce. Navíc zájem o české dluhopisy bude velký, protože investoři budou spekulovat na posílení koruny. Počítají s tím, že i když by koupili dluhopis s téměř nulovým nebo dokonce záporným výnosem, budou nakonec v zisku díky posílení koruny, ke kterému má dojít, až Česká národní banka ukončí umělé oslabování měny. Dalšími zájemci budou i tuzemské banky, které drží většinu českých státních dluhopisů. "Poptávka je a bude silná i díky snaze domácích bank zmenšit rozvahu nákupem dluhopisů před vypočítáním příspěvků do rezolučního fondu na konci roku," dodává Dřímal.
zdroj: ihned.cz
Česká stavební společnost kvůli potížím v Rusku skončila ve ztrátě
12.09.2016
Na stavební společnost PSJ tvrdě dopadla ekonomická krize v Rusku. Těžkosti tamní ekonomiky i problémy na projektu v Ufě dostaly jednu z největších českých stavebních firem do ztráty převyšující čtvrt miliardy. PSJ se nicméně ruského trhu nevzdává a chce tam působit dál.
Na Rusko tvrdě dopadá hlavně výrazný pokles cen ropy a plynu v posledních dvou letech. A jak PSJ píše ve své nedávno vydané výroční zprávě za minulý rok, firma kvůli tomu v Ruské federaci čelila "propadu ruské ekonomiky, určitému zagresivnění podnikatelského prostředí a kurzovému poklesu rublu". Problémem jsou ale i nové zakázky, tržby PSJ se loni propadly o více než 30 procent na necelé 4,5 miliardy korun. Projektů je sice dost, ale ruská strana má hlavně kvůli kurzovým rizikům problém sehnat vlastní financování. Hlavně u ČEB s EGAP je ale opatrnost pochopitelná. Kvůli zbrklému půjčování z minulých let odepisují jeden miliardový projekt z Ruska za druhým. A zpeněžit například rozestavěnou elektrárnu Poljarnaja za polárním kruhem za šest miliard korun či další zkrachovalé projekty nebude pro českou stranu jednoduché. Nutno dodat, že problémy s placením má i několik bývalých zákazníků PSJ.
zdroj: ihned.cz
Objem veřejných zakázek ve stavebnictví stoupl o 16 procent
24.08.2016
Veřejní investoři vypsali od ledna do konce července výběrová řízení na 2010 stavebních zakázek za 73,6 miliardy korun. Jejich počet meziročně vzrostl zhruba o čtvrtinu, objem se zvýšil o 16,1 procenta. Konkrétním firmám však tito investoři zadali zakázky v hodnotě, která byla meziročně o 40 procent nižší.
Aktivita veřejných investorů v ukončování výběrových řízení je stále velmi nízká. Konkrétním firmám do konce července zadali 2381 zakázek za 42,7 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 28,2 procenta, hodnota se snížila o 40 procent. Podle údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha bylo největším zadavatelem zakázek z vládního sektoru Ředitelství silnic a dálnic (9,96 miliardy korun), následují Správa železniční dopravní cesty (6,57 mld. korun) a ministerstvo financí (613 mil. korun). Z komunálního sektoru zadal největší objem zakázek Kraj Vysočina (1,64 mld. korun).
zdroj: ihned.cz
Za osm radarů zaplatí ministerstvo obrany asi 3,6 miliardy korun
18.08.2016
Mobilní radary pro českou armádu nabídly francouzská, izraelská a švédská vláda. V tiskové zprávě to ve čtvrtek sdělilo ministerstvo obrany. Úřad chce vítěze vybrat do konce roku. Podle dřívějších informací by mělo ministerstvo za osm mobilních radarů zaplatit asi 3,6 miliardy korun. O nabídkách ve čtvrtek informoval i deník Právo.
Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů. Součástí zakázky je zabezpečení logistické podpory po dobu dvacetileté technické životnosti. O zakázku měla zájem i britská firma BAE Systems. Británie ale v červenci oznámila, že se soutěže nezúčastní, protože britský radar nesplňuje vypsané podmínky.
zdroj: ihned.cz