Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Zhoršení platební morálky firem
24.05.2013
Podnikatelé a firmy v ČR dostali v prvním čtvrtletí od odběratelů peníze o dva dny později než byl průměr v roce 2012.
V minulém roce zaplatili odběratelé faktury v průměru za 75 dní a v prvním čtvrtletí tohoto roku za 77 dní. Platební morálka tuzemských firem je jedna z nejhorších v regionu. Slováci v prvním čtvrtletí platili své závazky v průměru za 67 dní, Němci platili do 40 dnů, Francouzi do 62 dnů a Rakušané do 53 dnů.
Státní lesy dosáhly rekordní zisk
24.05.2013
Minulý rok dosáhly zisku až 5,48 miliardy korun.
Je to nejlepší hospodářský výsledek za dobu jejich existence. Lesy ČR spravují polovinu lesů v republice. Úspěšné hospodaření oceňuje také ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. Druhý rok za sebou se podnik zařadil do žebříčku TOP 20 společností, které odvedly státnímu rozpočtu nejvíce finančních prostředků na dani z příjmu právnických osob.
Dovoz i vývoz drůbežího masa roste
24.05.2013
Za první tři měsíce roku se dovezlo 26 714 tun masa.
Nejvíce se dovezlo z Polska, přes 12 000 tun. Objem vývozu drůbeže roste ještě výrazněji. V prvním čtvrtletí jej bylo z tuzemska vyvezeno 7729 tun, zatímco ve stejném období loni to bylo 5481 tun. Více jako 60 % české drůbeže jde na Slovensko.
Smlouvy s vysokými úroky se nevyplatí
24.05.2013
Stavební spořitelny se snaží tyto smlouvy rušit, nabízejí klientům, aby si vzali úvěr nebo přešli na nižší úročení výměnou za nějaký bonus.
Pokud odmítnou, smlouvu vypovědí.
Ve většině spořitelen představují smlouvy s tří- či čtyřprocentní úrokovou sazbou jen zlomek klientů, kazí jim však portfolio.