Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Ceny bytů klesají
05.02.2013
Hypotéky jsou výhodnější a stále roste nabídka volných nemovitostí.
Ceny jsou nižší také u novostaveb. Bydlení si budou moct dovolit i lidi, kteří si vlastní bydlení ještě před pár lety dovolit nemohli. Pokles cen nastal zejména u menších bytů ve starších nemovitostech, nekvalitnějších bytů nebo předražených bytů v novostavbách. Pokračuje i výstavba nových bytů.
Loni přibylo 22 454 nových firem
05.02.2013
Loni vzniklo 22 454 nových firem, je to o půl procenta víc než v roce 2011, který byl nejhorším za posledních šest let.
Poklesl zájem o akciové společnosti. Jejich počet meziročně klesl o čtvrtinu. Souvisí to se špatnou ekonomickou situací, podnikatelským prostředím a také obavami podnikatelů ze zákazu anonymních akcií.
Rekordní počet fotovoltaických elektráren
05.02.2013
Minulý rok bylo do přenosové sítě připojeno 8717 solárních elektráren.
Je to rekordní počet vzniku fotovoltaických elektráren v průběhu jednoho roku. Celkový počet se zvedl o dvě třetiny. Odběratelé se nemusí bát, že by kvůli tomu platili příští rok za elektřinu výrazně více. Do sítě se připojovaly jen střešní elektrárny, jejichž celkový instalovaný výkon dosáhl 110 megawattů. Střešních elektráren prý bude přibývat i nadále.
Levnější plyn?
04.02.2013
Město Praha chce koupit podíl společnosti E.ON v Pražské plynárenské.
Spolu se slíbenými dividendami by za něj zaplatilo šest a čtvrt miliardy korun. Praha by se tak mohla za několik let těšit ze stamilionových ročních zisků. Byla by větší možnost regulovat cenu plynu. Město by částečně garantovalo, že cenu plynu nepustí nad nějakou rozumnou hladinu. Plyn v Praze by následně mohl zdražovat i zlevňovat, rozhodovalo by město.