Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Úmrtí podnikatele z pohledu živnostenského zákona
27.06.2012
Živnostenské oprávnění vydané podnikateli, který je fyzickou osobou, opravňuje k provozování konkrétní živnosti jen tu fyzickou osobu, na jejíž jméno je vystaveno. Je nepřenosné. Výjimku z této zásady upravují ustanovení, která stanovují postupy zajišťující plynulé pokračování chodu podniku po úmrtí podnikatele.
Živnostenské úřady jsou informovány o úmrtí podnikatele z evidence obyvatel. Novelizujícím zákonem je zajištěno, aby v živnostenském rejstříku byly řádně a aktuálně vyznačeny zániky živnostenských oprávnění v důsledku úmrtí podnikatele. Nově tento zákon upřesňuje postavení osob oprávněných pokračovat v provozování živnosti po zemřelém podnikateli. Nově je stanovena povinnost soudu poskytnout na žádost živnostenského úřadu údaj o tom, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o skončení řízení o dědictví po zemřelém podnikateli.
Zůstává zachován okruh oprávněných osob, které při úmrtí podnikatele mohou po dobu trvání dědického řízení pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele.
Dotovaný zadavatel
24.05.2012
Vymezení pojmu „dotovaný zadavatel“ novela zákona o veřejných zakázkách značně zjednodušila.
Aby právnická nebo fyzická osoba byla považována za dotovaného zadavatele, musí jí zadávaná veřejná zakázka splňovat jednu z těchto podmínek: veřejná zakázka je z více než 50 % hrazena z peněžních prostředků pocházejících z veřejných zdrojů; peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z veřejných zdrojů přesahují 200 milionů Kč. I když jsou peněžní prostředky poskytované prostřednictvím jiné osoby, jsou považovány za poskytované z veřejných zdrojů.
Pracovně-lékařské služby
22.05.2012
Součástí zdravotní reformy je i zákon o specifických zdravotních službách s účinností od 1. dubna 2012.
Zákon o spcifických službách obsahuje novou kapitolu, jejíž ustanovení zasahují do personální činnosti zaměstnavatelů při zjišťování zdravotního stavu zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání. Zákon zavádí a nově vymezuje pojem „pracovnělékařská služba“ (dále jen „poskytovatel služeb“). Její součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek a zejména hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci.
Obecní zájem a pracovní volno
22.05.2012
Vedle důležitých osobních překážek v práci jako je např. vyšetření ve zdravotnickém zařízení, svatba, stěhování apod. existují v průběhu pracovního poměru překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu tzv. obecného zájmu.
Jde o tři skupiny překážek, které ZP blíže konkretizuje. Jedná se o výkon veřejné funkce (např. člen zastupitelstva obce, poslanec Sněmovny, senátor, přísedící u soudu), občanskou povinnost (účast svědka v trestním řízení, soudní znalci, poskytnutí první pomoci při živelních událostech nebo obdobných mimořádných případech) a jiné úkony v obecném zájmu (např. činnost vedoucího na dětském táboře, dárci krve apod.).