Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Silná česká koruna ovlivňuje zahraniční obchod
09.11.2010
Český zahraniční obchod skončil v září 2010 s přebytkem 12,4 mld.Kč, což je o 4,5 mld.Kč méně než ve stejném období loni.
Vývoz se meziročně zvýšil o 17,7 % a dovoz o 21,8 %, uvedl Český statistický úřad. Nepříznivý vliv měl meziročně nižší přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky a hlubší deficit obchodu s minerálními palivy.
Koruna by už neměla výrazně posílit
08.11.2010
Česká měna, která ve čtvrtek zpevnila k euru na nejsilnější hodnotu za poslední dva roky, by do konce roku už neměla výrazněji posílit.
Shodli se na tom analytici oslovaní ČTK. Hlavním důvodem je podle nich to, že centrální banka uťala spekulace o dřívějším zvyšování úrokových sazeb. Česká měna ve čtvrtek před polednem posílila až na 24,38 Kč/EUR, v pátek končila obchodovaní pod hranici 24,60 Kč za euro.
Konkurence na železnici do léta 2013
08.11.2010
Podmínky pro České dráhy a soukromé železniční dopravce by se měly začít narovnávat o něco dříve, než se dosud předpokládalo.
Konkurence na železnici by se měla objevit nejpozději od 1. července 2013. V diskusním pořadu televize Prima Partie to dnes prohlásil ministr dopravy Vít Bárta. Podle dosavadních informací se měli alternativní dopravci na tuzemských tratích objevit od jízdního řádu 2013/2014, tedy od prosince, případně o rok později.
Rada ČNB sazby nezměnila
05.11.2010
Bankovní rada České národní banky ponechala ve čtvrtek úrokové sazby beze změny. Informoval o tom mluvčí ČNB Marek Petruš.
Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na historickém minimu 0,75 %. Analytici tento krok očekávali.