Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Meziroční růst české ekonomiky je 2,6 procenta
03.06.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta.
"Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Co se týká odvětví, přispěl k růstu podle statistiků nejvýrazněji zpracovatelský průmysl. Dařilo se zejména výrobě strojů a výrobě pryžových a plastových výrobků. Zvolnění statistici zaznamenali v automobilovém průmyslu a výrobě elektrických zařízení.Saldo zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,4 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb se meziročně zvýšil o dvě procenta, dovoz stoupl o 2,1 procenta, uvedl ČSÚ.
Česká ekonomika si drží solidní růst
31.05.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Čísla jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta. "Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
Dluhy Čechů dál rostou
29.05.2019
Celkový objem dluhu obyvatel Česka činil ke konci prvního čtvrtletí 2,34 bilionu korun, meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Mohou za to hlavně úvěry na bydlení.
Počet lidí, kteří měli problém se splácením spotřebních dluhů, se meziročně snížil o 17 procent, tedy téměř o 48 tisíc. O 16 procent klesl počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení. Jejich počet se snížil o 3864, a klesl tak pod hranici 20 tisíc. Počet lidí, kteří nespláceli své krátkodobé závazky určené primárně na spotřebu, klesl na konci čtvrtletí na 233 tisíc. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet těchto lidí blížil maximu. Zatímco počet nesplácejících lidí meziročně klesl o 17 procent, objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 procenta na 22,8 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika je 20. nejodolnější na světě
27.05.2019
Pojišťovna FM Global vydala index odolnosti a stability 130 světových ekonomik a jejich podnikatelských prostředí pro rok 2019, který oproti indexům z minulých let zkoumá i postupy, kterými jednotlivé státy kontrolují firmy na svých územích.
FM Global u každé ekonomiky zkoumala celkem tři hlediska: makroekonomické ukazatele, riziko přírodních katastrof a dodavatelské řetězce včetně kvality infrastruktury. Každé hledisko je rozdělené do dalších čtyř subkategorií, celkově tedy index bral ohled na HDP, hrozbu politické krize, závislost na ropě, míru urbanizace, frekvenci přírodních katastrof (hurikány a tornáda, záplavy nebo zemětřesení), obranu proti přírodním nebezpečím, ochranu před požáry, obranu proti kybernetickým útokům, dohled nad korupcí, kvalitu infrastruktury, správu a řízení společností a transparentnost dodavatelských řetězců. Česko se s celkovým skóre 86,7 ze 100 umístilo na 20. místě před Singapurem, Japonskem nebo Jižní Koreou. Oproti minulému roku, kdy s hodnotou 89,1 obsadilo 16. místo, ovšem Česko letos zaznamenalo pád.