Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Sklady ve městě zrychlí doručení zboží z internetového prodeje
10.10.2018
Obliba nakupování přes internet neustále roste a s ní i potřeba skladování zboží ve velkých městech. Platí to hlavně pro Prahu a širší okolí, které jsou v tuzemsku tahounem e-commerce. Distribučních center je ale v metropoli nedostatek. V širším centru řady velkých krajských měst sice leží lány pozemků, které dříve sloužily průmyslu, města však na těchto brownfieldech se sklady nepočítají. Strategií Prahy je využít centrálně položené pozemky pro bydlení, kancelářské budovy, případně obchody a služby občanské vybavenosti.
Například internetový supermarket Rohlík.cz si pronajímá skladové prostory v areálu Westpoint v Praze-Ruzyni, v němž ale developer Central Group po změně územního plánu počítá s výstavbou bytové čtvrti a doplňkově s obchody a restauracemi pro budoucí obyvatele. "Rohlík se pak stejně jako ostatní firmy areálu bude muset časem z Prahy nejspíše odstěhovat. Doba dodání se přitom už zvýšila z 90 na 120 minut," podotkl Bert Hesselink z poradenské firmy CBRE. Přesun skladu Rohlíku dál od Prahy není dobré řešení ani pro město. Vzroste dopravní zatížení, protože dodávky najezdí více kilometrů.
Tržby obchodů porostou rychle i v dalších měsících
09.10.2018
Zpomalení přijde až v příštím roce. Tržby obchodů porostou podle ekonomů meziročním tempem kolem pěti procent i v dalších měsících. Zpomalení přijde až v příštím roce. Lidé již začínají spořit na horší časy, proto i růst maloobchodních tržeb začne pomalu klesat.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera je otázkou, do jaké míry jsou či nejsou hodnoty maloobchodu ovlivněny rozdílným rozložením dovolených v zahraničí ve srovnání s předchozím rokem. „Mírně nižší dynamiku tak není nutné přeceňovat. Stejně tak prodeje motorových vozidel po červencovém dvouciferném růstu meziročně poklesly o 1,3 procenta. Trh obecně předpokládal vyšší růst,“ uvedl Seidler.
Továrny jedou naplno, nezaměstnanost klesla na tři procenta
09.10.2018
Firmy se marně snaží obsadit 316 tisíc pozic, hlásí úřad práce. Nejnižší zaměstnanost panuje v Pardubickém kraji. Nejvyšší počet lidí bez práce je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Nezaměstnanost v Česku v září klesla na tři procenta. Bez práce bylo 224 331 lidí, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 316 000. Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v září byla míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jak získat peníze do podnikání
08.10.2018
Spolu s podnikateli, experty a investory jsme důkladně rozebrali způsoby, jak získat peníze, když začínáte podnikat, a jak si opatřit finance, když je potřebujete na rozvoj.
Sehnat peníze do začátku podnikání se dá mnoha způsoby. Který z nich je nejlepší, ale nelze obecně říct. Podle Jana Hadravy, ředitele oddělení fúzí a akvizic v PwC, to závisí jak na typu podnikání, tak na ziskovosti založené firmy. "Pokud start podniku nevyžaduje velkou investici, nejvhodnějším zdrojem jsou finance od rodiny a kamarádů. Některé projekty ale takové investice vyžadují nebo trvá dlouho, než začnou být profitabilní. V tom případě je vhodnější získat prostředky od podnikatelského anděla, který je na takové situace zvyklý," říká Hadrava. S vlastními penězi nebo půjčkou od rodičů či známých začíná většina podnikatelů. To je případ i Jana Maryška, který si na začátku roku otevřel v Praze kavárnu QuestCafe, kde provozuje i tři únikové hry. Student Vysoké školy ekonomické na svém prvním podnikatelském projektu pracoval přes rok a půl a dal do něj peníze, které získal z prodeje domu, jejž zdědil po svém otci. Vlastní finance použil proto, že mu to přišlo nejrychlejší. "Oslovit investora nebo banku by byla zdlouhavá cesta. Pokud máte jen dětskou vizi, jako jsem měl já, jsou navíc propůjčené peníze moc drahé nebo je nedostanete vůbec," popisuje Maryško. Celkem stál začátek jeho podnikání 1,5 milionu korun, které se mu podle jeho propočtů vrátí do tří let. Nejvíc peněz spolkla rekonstrukce prostor, drahé bylo i vybavení či materiál a také chyby při stavbě.