Inflace v Česku může vystoupat až kolem 13 a 14 procent
15.03.2022
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. "Jestli jsme očekávali, že se ceny zastaví na úrovních deseti nebo 11 procent, tak teď se to číslo posouvá. Jestli o jeden, dva nebo tři procentní body, nedokážu odhadnout. Strop inflace v měsíčních údajích může být někde kolem 13 a 14 procent," řekl Rusnok. Jde podle něj o jeho soukromý odhad a stejně tak si není jistý, zda se tato čísla objeví už za letošní březen.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruně pomohl výsledek francouzských voleb
09.05.2017
Zatímco začátkem minulého pracovního týdne se česká měna držela poblíž hladiny 26,90 koruny za euro, v úterý dopoledne vstupovala do dalšího zkráceného pracovního týdne téměř o třicet haléřů silnější. Pomohlo jí zejména vítězství proevropsky orientovaného centristy Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách. Na domácí politický vývoj naopak česká měna téměř nereaguje. "Za o něco lepší náladou na koruně stojí několik vzájemně provázaných faktorů. Na prvním místě se ukazuje, že kombinace rizikových faktorů jako francouzské prezidentské volby a česká politicko-ústavní krize není pro korunu alespoň zatím dostatečným argumentem pro další ztráty," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rychlé posílení české měny, ve které věřili před ukončením intervencí mnozí zahraniční spekulanti, ani prudké výkyvy kurzu, jež předpovídali analytici, se ale za měsíc od opuštění kurzového závazku nedostavily. Koruna se po 6. dubnu, kdy ČNB nechala poprvé po 3,5 roku utváření jejího kurzu vůči euru opět výhradně na poptávce a nabídce na trhu, pohybuje v úzkém pásmu 26,50 až 27,10 za euro. "ČNB umožnila do tuzemské ekonomiky v letošním roce přitéct extrémní objem spekulativního kapitálu v řádech desítek procent HDP. Koruna je tak extrémně překoupená a jejímu posílení brání postupné uzavírání pozic spekulativního kapitálu," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Mezi investory, kteří ještě před koncem intervencí nakoupili českou měnu při kurzu 27 korun za euro nebo levněji, se nyní při každém výraznějším posílení měny najdou takoví, kteří chtějí svoje zisky vybrat. Koruny proto prodávají, a českou měnu tak znovu oslabují. "Prozatím se však z relativně poklidného vývoje kurzu koruny po exitu zdá, že spekulativní kapitál v tuzemské ekonomice poměrně trpělivě vyčkává. Jeho postupný odliv z Česka však bude posilování koruny v letošním roce zpomalovat," odhaduje Seidler.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet si na konci dubna pohoršil o 24 miliard
02.05.2017
Státní rozpočet vykázal na konci dubna přebytek 6,3 miliardy korun. Oproti loňsku je tak výsledek za první třetinu roku horší o více než 24 miliard korun. Hlavní příčinou je podle ministerstva financí meziroční propad přílivu peněz z Evropské unie o více než 51 miliard.
"V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Zároveň upozornil na to, že přebytek rozpočtu ke konci dubna byl loni rekordní. Po očištění příjmů a výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun. Na konci loňského dubna by schodek v takovém případě činil podle ministerstva financí 23,7 miliardy korun. "Oživení kapitálových výdajů, spolufinancované prostředky z EU, se zatím nedostavilo a jejich růst bude letos jen pozvolný," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Jáče proto může dojít k dalšímu zpomalení tempa růstu české ekonomiky až ke dvěma procentům za celý letošní rok. Propad příjmů z EU se státu částečně podařilo vyvážit tím, že v prvních čtyřech měsících roku vybral na daních a sociálním pojištění o 25,6 miliardy korun více než loni. Nejvíce se na tomto nárůstu podílelo pojistné na sociální zabezpečení, které odráží nízkou nezaměstnanost a růst mezd. Druhou největší částkou se o meziroční nárůst daňových příjmů státního rozpočtu zasloužila DPH, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 10 procent na více než 85 miliard korun. "Meziroční nárůst příjmů z DPH za leden až duben naznačuje efektivitu opatření v boji proti daňovým únikům, jako je například kontrolní hlášení nebo EET," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
zdroj: ihned.cz
Loňský přebytek 62 miliard půjde na umoření státního dluhu a investice
24.04.2017
Vláda v pondělí schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale umožní také letos financovat některé projety. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
"Umořil se státní dluh, je tam doprovodné usnesení o navyšování investic, jak navrhl předseda vlády Bohuslav Sobotka," řekla Valachová novinářům v průběhu jednání kabinetu. Zprávu o hospodaření státu, jejíž součástí je rozvaha o přebytku, musí kabinet předložit sněmovně do konce týdne. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer dodal, že v letošním rozpočtu se budou hledat možnosti pro posílení investic. "Ministři a ministryně mají do 9. května předsedovi vlády a prvnímu vicepremiérovi poslat návrhy na posílení investic vlády v rámci stávajícího investičního programu. Ministr financí do 31. května předloží vládě návrh na restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu s cílem posílit investice státního rozpočtu," uvedl Ayrer. Kabinet se podle Valachové dohodl, že na investice z loňského přebytku vyčlení zhruba deset miliard korun, konkrétní částku zatím ale nestanovil. Peníze mají směřovat například na opravy škol a nemocnic. Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku. Přebytek podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) reálně neexistuje, jde pouze o účetní krok, což připomínají i další členové koalice. "O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy," vysvětlil nedávno Sobotka. Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni ke konci března byl rozpočet v přebytku 43,6 miliardy korun, který do konce roku vystoupal na rekordních 62 miliard. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
zdroj: ihned.cz
Firmy tlačí na vládu, chtějí euro
19.04.2017
Byznys stupňuje tlak na politiky, aby Česko co nejdříve přijalo euro. "Do eurozóny musíme vstoupit co nejdříve, což by při dodržení všech lhůt bylo v roce 2021. Kritéria pro přijetí eura splňujeme, jde jen o to, učinit politické rozhodnutí," řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Svaz sdružuje přes 11 tisíc českých firem a před podzimními sněmovními volbami vypracoval seznam priorit, na které by se měla nová vláda zaměřit.
Svaz průmyslu mimo jiné plánuje lobbovat za nový stavební zákon, rychlejší digitalizaci státní správy nebo větší podporu aplikovaného výzkumu. Euro je pro svaz jednou z hlavních priorit. Celkem se čtrnácti body chce Hanák ještě před říjnovými volbami seznámit lídry politických stran, jež by podle průzkumů získaly alespoň čtyři procenta hlasů. O vstupu do eurozóny proto bude přesvědčovat i předsedy dvou nejsilnějších politických uskupení v zemi − hnutí ANO a ČSSD. Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka ale zatím přijetí společné evropské měny odmítají. Pravidla eurozóny vyžadují, aby země nejméně dva roky před přechodem na společnou měnu udržovala stabilní kurz v rámci pravidel eurozóny. Nový kabinet by mohl podle Hanáka o euru rozhodnout v polovině příštího roku.
Svaz se pouští do lobbování za euro ani ne dva týdny poté, co Česká národní banka přestala uměle oslabovat korunu. Déle než tři roky trvající intervence pomohly vývozcům, kteří za své výrobky dostávají zaplaceno v eurech, a podpořily tak českou ekonomiku. Vstup do eurozóny by znamenal, že ČNB o tento nástroj přijde. Hanák tvrdí, že by přesto euro Česku pomohlo. "Ulevili bychom exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách. Navíc bychom zůstali na jedné lodi s Německem, což je pro budoucnost naší malé země závislé na exportu životně důležité." Podpora eura mezi českými firmami dlouhodobě roste. Podle loňského průzkumu Hospodářské komory bylo pro přijetí společné měny 60 procent oslovených firem. O dva roky dříve přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.
zdroj: ihned.cz