Jarní mrazy a silné bouřky způsobily letos zemědělcům škody za 650 milionů
26.08.2024
Vyplývá to z dat Generali České pojišťovny, která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců. Mráz letos podle ní zanechal na ovoci, zelenině a řepce nejvyšší škody za posledních osmnáct let. Čísla se můžou zvýšit, úrodu budou zhodnocovat další pěstitelé ovoce a vinné révy, řekla dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích manažerka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová. "Celkově je pojistných událostí více než tisíc. V případě jarních mrazů máme nahlášeno téměř sto padesát pojistných událostí za sto třináct milionů korun.
Jde o nejhorší čísla od roku 2006. V případě krupobití stačily pouhé dva týdny na přelomu června a července, během nichž jsme zaregistrovali přes pět set škod za necelých čtyři sta milionů korun," uvedla Stiborová.
Jarní mrazy se sice objevily v podobné době jako v minulých letech, ale kvůli předchozímu teplému počasí na jaře byly plodiny ve výrazně pozdější fázi svého vývoje. Navíc byly velmi nízkým teplotám vystaveny dlouhou dobu. "Mrazy, které poškodily plodiny zejména v období mezi 15. až 28. dubnem a na začátku května, způsobily nejvíce škod za patnáct let," sdělila manažerka zemědělského pojištění.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací
27.07.2023
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh. Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak i přijme.
Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky ČNB půjdou rychle dolů – ještě letos ze 7 na 6 procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.
Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.
Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují včera zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace. Ta ovšem citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy.
Za udržování dluhu v poměru k HDP na ještě poměrně přijatelné úrovni tak zatím platí nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.
B
Vláda schválila novelu zákona o zdravotních službách a dvě investiční pobídky
26.07.2023
Vláda na středečním jednání schválila novelu zákona o zdravotních službách a zákona o elektronizaci zdravotnictví. Kabinet se zabýval také deseti žádostmi o poskytnutí investičních pobídek nebo víceletým opatřením na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů.
Potřeba novelizovat úpravu vedení zdravotnické dokumentace vyvstala v souvislosti s elektronizací zdravotnictví. Návrh nově definuje zdravotnickou dokumentaci a novelizuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcí vyhlášky ke zdravotnické dokumentaci. Součástí návrhu je také například zavedení definice telemedicíny a základního rámce jejího používání pro právní jistotu poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů.
S ohledem na stav informačních systémů bylo zároveň navrženo odložení účinnosti ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví. Na jeho základě jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni využívat kmenové údaje a ve svém informačním systému evidovat identifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby.
Kabinet projednal také deset žádostí o poskytnutí investičních pobídek, z nichž se dvě rozhodl podpořit. První se týká projektu společnosti CRYTUR, který je zaměřený na zásadní komponenty pro výrobu mikročipů. Firma chce investovat přes 800 milionů korun do rozšíření svých výrobních kapacit v Turnově. Ve druhém případě se jedná o investiční záměr firmy ROCKWOOL za více než 881 milionů korun na rozšíření výroby kruhových izolačních pouzder z kamenné minerální vlny v Bohumíně, který patří k oblastem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob.
Vláda též schválila víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů. Cílem opatření je navýšení počtu studentů ve veterinárních studijních programech uskutečňovaných Veterinární univerzitou Brno jako součást řešení prohlubujícího se deficitu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru…
B
BV
Balíček nikoho existenčně neohrozí, hájil ho před poslanci premiér Fiala
14.07.2023
Jednání o balíčku, jímž chce vláda srazit schodek rozpočtu o desítky miliard korun, bude pokračovat v pátek v 9 hodin ráno a to už třetí den. Do čtvrteční půlnoci poslanci debatu o něm nedokončili. „Je to soubor pečlivě vyvážených opatření, která nikoho existenčně neohrozí,“ prohlásil premiér Petr Fiala.
„Bez těchto opatření je naše prosperita ohrožena,“ prohlásil Petr Fiala. „S nezodpovědným hospodařením je prosperita ohrožena. Naše úsilí o modernizaci nesmí skončit balíčkem, který projednáváme. Prosadíme ho, aby vaše děti nemusely žít na dluh,“ uvedl také premiér.
Návrhy vlády mají vylepšit stav státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun a v příštích dvou letech dohromady o 150,7 miliardy korun.
„Pěkně jste mluvil, hezky jste mluvil,“ reagoval pak na vystoupení předsedy vlády jako první opoziční poslanec Milan Brázdil z ANO.
„Proč šíříte strach? Nestydíte se vůbec?“ oponoval pak Fialovi. Vyčetl jeho vládě, že jí nevěří přes šedesát procent lidí a že lidé vládní balíček nechtějí....
B
Stavebnictví dál klesá. Průmyslu pomohla auta, obchod je v přebytku
13.07.2023
Stavební výroba v Česku v květnu pokračovala čtvrtý měsíc v poklesu, meziročně se snížila o 2,7 procenta. Naopak průmyslová výroba vzrostla o 1,4 procenta, táhla ji zejména produkce motorových vozidel. Zvýšení exportu aut společně se snížením schodku obchodu s ropou a plynem pomohlo bilanci zahraničního obchodu, která v květnu skončila v přebytku 11,8 miliardy korun, v kladných hodnotách je od počátku roku.
Průmyslová produkce v květnu zrychlila růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Ubylo ale nových zakázek, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta, což je nejhlubší pokles od léta 2020. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 1,6 procenta.
K mírnému růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, kde produkce vzrostla i meziměsíčně. Růst zaznamenala jak výroba automobilů, tak jejich dílů. Plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren ovlivnily pokles ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.
Podle analytiků drží českou průmyslovou produkci nad vodou pouze výroba automobilů, výhled celého odvětví je kvůli poklesu zakázek značně nejistý. Květnová čísla z průmyslu sice skončila nad odhadem trhu, stále však platí, že tuzemský průmysl prochází recesí, kterou mírní pouze silná výroba automobilů, kde se v letošním roce daří finalizovat dříve nedokončenou výrobu...
B