Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací
27.07.2023
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh. Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak i přijme.
Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky ČNB půjdou rychle dolů – ještě letos ze 7 na 6 procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.
Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.
Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují včera zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace. Ta ovšem citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy.
Za udržování dluhu v poměru k HDP na ještě poměrně přijatelné úrovni tak zatím platí nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Příspěvek na bydlení - nově
28.11.2017
Ke změnám dochází i v příspěvku na bydlení. Novela zákona zpřesnila výčet nákladů na bydlení.
Současně byla doplněna podmínka, že pro příspěvek na bydlení musí být náklady na bydlení podrobně rozepsány na jednotlivé položky, od ledna 2018 tedy nepůjde dokládat náklady na bydlení jednou (paušální) částkou. U všech jednotlivých položek se uvede, zda dané náklady jsou nebo nejsou placeny zálohově. Zúčtování zálohových plateb musí být doloženo minimálně 1x za 12 měsíců. U nájemních vztahů, které jsou sjednány na méně než 12 měsíců, je nutné zúčtování předložit vždy ke konci platnosti smlouvy. K nově podaným žádostem od 1. 1. 2018 musí být vždy doloženo poslední zúčtování zálohových plateb, nejpozději do 12 měsíců po jejich posledním zúčtování. Pokud dotyčný přehled nedoloží, nebude mít na příspěvek na bydlení nárok nebo mu Úřad práce ČR dávku odejme
Hranice příjmu pro nárok na přídavek
28.11.2017
Od ledna se zvyšuje hranice příjmu potřebná pro nárok na přídavek na dítě z 2,4 na 2,7 násobek životního minima.
Na dávku tak dosáhne více rodin a podpoří se tak i ty, kde rodiče pracují, ale mají relativně nižší příjmy. Dále se zvyšují částky přídavku na dítě o 300 korun pro děti pracujících rodičů (alespoň jeden z rodičů musí mít příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem). Nově tak budou činit 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte. O navýšení přídavku na dítě není třeba žádat, po splnění podmínek a po doložení dokladu o čtvrtletním příjmu ÚP ČR provede výběr základní či zvýšené výměry automaticky.
Celkový dluh obyvatel vzrostl na 2,1 bilionu korun
27.11.2017
Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy korun. Za nárůstem stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení. Objem úvěrů na spotřebu se zvýšil o šest procent. Dluh ohrožený nesplácením meziročně klesl o 14 procent a dostal se pod hranici 41 miliard korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Celkový dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak činil ke konci září 1,66 bilionu korun. Dlouhodobý dluh roste hlavně zvyšováním celkové částky úvěrů, o kterou klienti žádají. Její růst souvisí mimo jiné s rostoucí cenou nemovitostí. Krátkodobý dluh meziročně narostl o 24 miliard na 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně klesl o 1,1 procenta na 2,42 milionu, zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se jen velmi mírně zvýšil o 3000 na 1,12 milionu. "I když počet klientů s dlouhodobým dluhem se meziročně téměř nezměnil, počet smluv se zvýšil o 25 500. Řada lidí tak využila současnou příznivou situaci na úvěrovém trhu a nejspíše si pořídili druhou nebo další hypotéku, případně úvěr ze stavebního spoření," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Podíl celkového dluhu ohroženého nesplácením se snížil o půl procentního bodu na 1,9 procenta. Na tomto snížení se podílel především pokles dlouhodobého ohroženého dluhu o více než šestinu (o 17,4 procenta, respektive o 2,7 miliardy korun). "Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles dlouhodobého ohroženého dluhu v historii," upozornila Novotná. Počet klientů, kteří měli problémy se splácením svého úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 12 procent na 26 715. Celkový podíl dlouhodobého ohroženého dluhu na dlouhodobém dluhu činil v ČR v průměru pouze 0,8 procenta.
Čeští vědci založili firmu, která testuje léky pro celý svět
24.11.2017
Jedna z největších evropských analytických laboratoří Quinta Analytica plánuje další rozšiřování i nové akvizice. Úspěšná česká společnost, která pracuje pro světové farmaceutické firmy a testuje pro ně léky na zdravých dobrovolnících, loni získala nového většinového majitele a rozhlíží se po podobných firmách v Evropě. Nový šéf, který do Quinta Analytica přišel letos v září, zároveň plánuje rozšířit lůžkovou část pro testování a posílit obchod.
Příběh Quinta Analytica potvrzuje to, že čeští vědci jsou v oblasti farmacie, stejně jako například v medicíně, jedni z nejlepších na světě. Společnost založili v roce 1997 vědci z bývalého Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, protože nebylo jisté, jaká budoucnost ústav čeká po privatizaci. V čele s Miroslavem Ryskou založili vlastní společnost Quinta Analytica, kde chtěli zachovat to, co dělali v ústavu - takzvané bioekvivalenční studie, které zjišťují, jak se chovají léky v lidském organismu u zdravých lidí. Takové testy se dělají u generických léků, kopií originálních léčiv, a zjišťuje se například to, jak se přípravek vstřebává a vylučuje z těla. Firmu provázelo už od 90. let dobré jméno ve světě. “Ještě v době, kdy jsme pracovali v ústavu, se na naše oddělení testování a analýz obrátila nizozemská farmaceutická firma, která chtěla otestovat lék. Později jsme se dozvěděli, že jsme tuto zakázku dostali proto, že ji nikdo jiný pro její obtížnost nechtěl. My jsme to zvládli, a tak jsme si udělali poměrně slušné renomé,” vypráví dnes devětasedmdesátiletý Ryska. Nejvíce firmu podle něj posunulo to, že se kromě testování léků na lidech, začali věnovat také analýze samotných přípravků, včetně vývoje metod pro testování. Díky tomu Quinta Analytica nabídla zákazníkům, mezi které patří většinou zahraniční farmaceutické firmy ze Švýcarska, USA nebo Japonska, komplexní služby. Právě tím se česká firma chtěla odlišit od domácí i zahraniční konkurence, která se většinou zaměřuje na jednu oblast.