Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
V Česku vzniklo letos o 13 procent firem méně
30.04.2018
Zájem podnikatelů o zakládání nových firem letos ochabl. V prvním čtvrtletí 2018 vzniklo 8416 firem, což je téměř o 13 procent méně než ve stejném období loni. V roce 2017 přitom bylo registrováno nejvíc firem od předkrizového roku 2007. Vyplývá to z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.
"Pokles zájmu podnikatelů o zakládání nových firem může být předstihovým signálem, že ekonomika začne zpomalovat v reakci na přehřívání z posledních měsíců, zejména kvůli nižšímu růstu v zahraniční a s tím souvisejícím poklesem poptávky exportního zboží nebo silnější koruny," komentovala statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová. Loňský rekord 32 187 nově registrovaných společností se podle ní již letos zřejmě překonat nepodaří. "Přesto tempo, jakým se v ČR zakládají nové podnikatelské subjekty, je stále velmi vysoké," dodala. V ČR aktuálně působí 480 591 firem, z toho 454 272 společností s ručením omezeným a 26 319 akciových společností. Přestože za první tři měsíce letošního roku vzniklo 8416 nových firem, celkový počet registrovaných společností se zvýšil o 4973. To znamená, že 3443 subjektů v tomto období zaniklo.
Veřejné finance budou v přebytku minimálně další tři roky
27.04.2018
Veřejné finance by měly až do roku 2021 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
V roce 2019 by měl přebytek dále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. Evropská unie požaduje deficit pod třemi procenty HDP. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF přitom už do odhadů v programu zahrnulo vládou schválené zvýšení důchodů, slevy na jízdném pro důchodce a studenty nebo plánovanou reformu financování regionálního školství.
Hypotéky zřejmě čeká další zpřísnění
25.04.2018
Česká národní banka možná přistoupí k přísnější regulaci hypoték ještě před tím, než na to získá silnější nástroje vynutitelné zákonem. Zpřísnění by se mělo týkat dalších dvou nových úvěrových kritérií – maximální výše zadlužení žadatele k jeho ročnímu příjmu (debt to income) a maximální měsíční splátky k jeho měsíčnímu příjmu (debt service to income).
"V současnosti uvažujeme, že bychom maximální limity na tyto dva ukazatele zahrnuli do našeho doporučení bankám," uvedl člen bankovní rady Marek Mora pro deník E15. Z Morova vyjádření vyplývá, že snahou ČNB je, aby dluh žadatele o hypotéku nebyl vyšší než osminásobek ročního příjmu a splátka všech dluhů nebyla vyšší než 40 procent měsíčního příjmu.
Boom na hypotečním trhu lehce zpomaluje
23.04.2018
Podíl nových hypoték, kde úvěry představují maximálně 80 až 90 procent hodnoty nemovitosti, se v druhé půlce loňského roku začal blížit hranici 15 procent, kterou doporučuje ČNB. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedl ředitel měnové sekce České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Přesná čísla však ještě nejsou k dispozici, dodal. Podle agentury Moody’s přitom ještě ve druhém čtvrtletí loňského roku podíl těchto nových hypoték činil 28 procent.
Banky podle Holuba zpřísnily své úvěrové podmínky. "Boom na hypotečním trhu proto lehce zpomaluje. Ta opatření jsou v nějaké míře účinná, ale na druhou stranu nejsou tak silná, aby nějakým způsobem dramaticky zhoršila přístup k úvěrování. Spíš už ta spirála nemá tendenci neustále zrychlovat," řekl Holub. Loni ČNB mj. vydala doporučení, které bankám zamezuje poskytovat hypotéku nad 90 procent hodnoty nemovitosti. Na novele zákona o ČNB, která jí má dát více pravomocí ohledně regulace hypoték, nyní pracuje ministerstvo financí. Vláda by ji mohla projednat v polovině roku. Nyní centrální banka svým doporučením omezuje parametr výše hypotéky k ceně nemovitosti. Podle Holuba je smyslem novely dát možnost ČNB upravovat i dva klíčové ukazatele – poměr splátek k měsíčním příjmům žadatele a výši úvěru (či celkového zadlužení) k ročním příjmům domácnosti. Bývalý viceguvernér ČNB a europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) si není jist, zda současné problémy na trhu s bydlením vyřeší další regulace. "Může se stát, že regulací budou hlavně postiženi lidé ze středních vrstev, protože ti se třeba nevejdou do toho limitu. A skončí to tím, že ty byty se budou stále více koncentrovat u lidí, kteří budou stále bohatší a kteří jim je budou za poměrně drahé peníze pronajímat," řekl Niedermayer.