Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
České veřejné finance jsou podruhé v historii v přebytku
05.04.2018
Veřejné finance skončily loni v přebytku 1,59 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 80,6 miliardy korun. Uvedl to ve středu Český statistický úřad. Předloni byly veřejné finance v přebytku poprvé, a to 0,73 procenta HDP. V předchozích letech byly v deficitu.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 1,6 procenta HDP a příští rok 1,8 procenta HDP. Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření činil 46 miliard korun. Poprvé dosáhlo přebytku saldo hospodaření ústředních vládních institucí, a to 30,1 miliardy korun. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 miliardy na 42,4 miliardy korun. "O bezmála 3,2 miliardy na osm miliard korun vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven)," uvedl ČSÚ. Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly loni meziročně o 6,5 procenta. K růstu nejvíce přispěly příjmy ze sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy v položkách prvotních důchodů, zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů.
Přes 550 zaměstnanců Vítkovických strojíren dostalo výpověď
03.04.2018
Více než 550 zaměstnanců ostravských Vítkovických strojíren dostalo výpověď. Velká část z nich na to reaguje tím, že podávají výpovědi kvůli nevyplacení mezd. Ve čtvrtek to řekl generální ředitel Vítkovických strojíren Bohuslav Fajmon. Firma, která má zhruba 600 zaměstnanců, na sebe tento měsíc podala insolvenční návrh.
Předseda Základní organizace odborového svazu KOVO Ocelové konstrukce Lubomír Mišun řekl, že výpovědi podle zákoníku práce na podkladě nevyplacených mezd podávají stovky lidí. Zaměstnanci dostali mzdy naposledy v lednu. V případě, že podají sami výpovědi kvůli nevyplaceným mzdám, by jim měl mzdy kompenzovat úřad práce. Takovou možnost mají v případě, že vyprší splatnost výplaty, což je do konce měsíce plus 15 dní. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci už v únorovém termínu nedostali mzdy za leden, měli možnost podat takovou výpověď od poloviny března.
Polovina zaměstnanců má výplatu pod 26 tisíc
31.03.2018
Průměrný Čech" by měl mít o sedm procent vyšší mzdu než o rok dříve a přesahovat by měla 30 tisíc korun. Přes 65 procent zaměstnanců ale na takovou mzdu nedosáhne, ukazují nejnovější data ministerstva práce za rok 2017.
Medián měsíční mzdy se pohyboval kolem 26 tisíc. Ten označuje "prostřední mzdu", tedy že polovina českých zaměstnanců v roce 2017 brala méně než 26 tisíc a polovina více. V platové sféře, tedy u zaměstnanců placených státem, přesáhl celkový medián 28 tisíc. Soukromý sektor zaměstnává kolem 3 milionů lidí, stát 600 tisíc. Nejrychleji se loni výdělky zvyšovaly u pracovníků ve službách a prodeji (až o 13 procent). Například u prodavačů růst mediánu činil zhruba dva tisíce a v Praze mzda přesáhla 20 tisíc korun, celorepublikově je to 18 tisíc.
V platové sféře se výrazně zvyšovaly platy, například v obraně o 11 procent a medián platu nejvyššího státního úředníka na obraně dosáhl dokonce 103 tisíc korun. Ženám se loni mzdy zvýšily více než mužům. Rozdíl mezi odměňováním mužů a žen ale zůstává velký, někdy až sedm tisíc korun, a to hlavně v soukromém sektoru. Výjimkou je věková skupina do dvaceti let u lidí placených státem, tam ženy berou výrazně více. V této věkové skupině ale pracují jen stovky lidí.
43 procent Čechů má špatnou zkušenost s pojišťovnou
27.03.2018
U dvou pětin Čechů je důvodem nedůvěry v pojišťovny špatná osobní zkušenost a stejný podíl lidí má obavy z neuhrazení škody. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Ipsos pro portál Zarukomat.cz. Více než čtvrtina lidí také nevěří pojišťovnám kvůli negativním kauzám zveřejněným v mediích. Přesto je 80 procent českých spotřebitelů pojištěno a věří v obecnou užitečnost pojištění.
Nedůvěra lidí v pojišťovny nepramení podle průzkumu pouze ze zmíněné obavy, že se klientovi nepodaří vyřešit pojistnou událost. Vychází také z nízké informovanosti českých spotřebitelů. Celkem 22 procent Čechů totiž uvedlo, že je pro ně těžké, zorientovat se v pojistných smlouvách. Pojišťovny podle dotázaných vytvářejí smlouvy příliš složité záměrně.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)