Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla na 5,2 procenta
05.03.2018
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 procenta z 5,1 procenta v předchozím čtvrtletí. Zpřesněný odhad v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předběžný počítal v posledním kvartále se zvýšením o 5,1 procenta. Mezičtvrtletně zůstal růst na 0,5 procenta. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 procenta.
Růst ekonomiky byl v závěru roku podpořen především domácí poptávkou. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,3 procenta. "Investiční výdaje firem směřovaly zejména na stavební investice a do strojního vybavení," uvedli statistici.
Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla na 5,2 procent
02.03.2018
Česká ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 procenta z 5,1 procenta v předchozím čtvrtletí. Zpřesněný odhad v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předběžný počítal v posledním kvartálu se zvýšením o 5,1 procenta. Mezičtvrtletně zůstal růst na 0,5 procenta. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 procenta.
Růst ekonomiky byl v závěru roku podpořen především domácí poptávkou. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,3 procenta. "Investiční výdaje firem směřovaly zejména na stavební investice a do strojního vybavení," uvedl statistici. Hlavním faktorem celoročního růstu byla podle nich zahraniční poptávka. "Dařilo se vyvážet auta, elektrická zařízení a chemické produkty," řekl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Zvýšila se také spotřeba domácností a investiční aktivita. "Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly meziročně o čtyři procenta, nejvíce od roku 2007," dodal ČSÚ. Meziroční růst HDP za jednotlivá čtvrtletí vytrvale zrychloval již od začátku loňského roku, kdy činil tři procenta. Ve druhém čtvrtletí to bylo 4,6 procenta a ve třetím čtvrtletí podle zrevidovaných údajů 5,1 procenta.
Kvůli výhodnějším cenám změnilo dodavatele elektřiny nebo plynu přes půl milionu Čechů
01.03.2018
Zatímco před dvěma lety to vypadalo, že boom změn dodavatelů energií má již Česko za sebou, loňský rok ukázal opak. Obchodníka s elektřinou a plynem loni s vidinou úspor či lepších služeb změnilo celkem 587 tisíc odběrných míst. To opět znamenalo růst o čtyři procenta a nejvyšší hodnoty od roku 2013.
"Panovaly tu obavy, jestli trh nezamrzl, ale toho se očividně nyní bát nemusíme. Česko je v těchto číslech v rámci zemí visegrádské čtyřky rekordmanem a jsme nyní standardním trhem i ve srovnání se západními ekonomikami, jako je Německo a další," říká Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. V porovnání s dřívějšími roky je ale i zmiňovaných 587 tisíc změn stále téměř o 30 procent méně, než kde se tato čísla pohybovala v rekordních letech 2011 a 2012. Tehdy v Česku docházelo k největšímu boomu takzvaných alternativních dodavatelů energií a k novým firmám přešlo vždy více než 800 tisíc lidí. Nejvíc na tom tratili tradiční dodavatelé jako ČEZ, E.ON či RWE (dnes innogy). Ti si před liberalizací trhu před devíti lety užívali na svých distribučních územích monopol. Příchod dravé konkurence a soupeření o zákazníka často vedly k úsporám na fakturách až o desítky procent. Další úspory potom přineslo několik let klesajících cen elektřiny i plynu.
České spořitelně klesl meziročně zisk o 5,5 procenta
28.02.2018
České spořitelně loni klesl čistý zisk meziročně o 5,5 procenta na 14,6 miliardy korun. Pokles banka přičítá tomu, že předloňský výsledek jednorázově vylepšil příjem z prodeje akcií společnosti Visa Europe. Bez tohoto vlivu by se čistý zisk meziročně zvýšil o 2,1 procenta. Neauditované konsolidované výsledky ve středu Česká spořitelna, která je podle počtu klientů největší bankou v Česku, zveřejnila na svých internetových stránkách.
Provozní zisk se loni snížil o 5,4 procenta na 19 miliard korun. Důvodem poklesu je podle banky snížení čistých výnosů z poplatků a provizí a také výnosů z pronájmu nemovitostí a mírný nárůst provozních nákladů. Bilanční suma banky ke konci loňska činila téměř 1,33 bilionu korun a meziročně vzrostla o 24,6 procenta. Čisté výnosy z poplatků a provizí klesly v meziročním srovnání o 5,4 procenta na 8,8 miliardy korun. "Tento pokles byl částečně kompenzován rostoucími výnosy z investičních produktů, zejména podílových fondů, správy aktiv a cenných papírů a příjmy z prodeje pojistných produktů," uvedla spořitelna. Čistý zisk z obchodních operací se proti roku 2016 snížil o 5,6 procenta na 2,7 miliardy korun. Provozní náklady naproti tomu meziročně stouply o půl procenta na 18,2 miliardy korun. Zvyšovaly je výdaje na marketing a informační technologie, spořitelna ale snížila náklady na kancelářské prostory a poradenské služby.