Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Nezaměstnanost dál klesá
08.12.2017
Nezaměstnanost v listopadu klesla na 3,5 procenta z říjnových 3,6 procenta. O práci se ucházelo 265 469 lidí, což bylo nejméně od listopadu 1997. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP). V listopadu zároveň přibylo volných pracovních míst, meziměsíčně téměř o čtyři tisíce na 213 790.
Loni v listopadu bylo v Česku bez práce 4,9 procenta lidí. Počet volných pracovních pozic byl před rokem skoro o 78,5 tisíce nižší než letos. Situaci na trhu práce nadále ovlivňuje příznivý stav ekonomiky. Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Z jednotlivých regionů měl koncem listopadu nejnižší nezaměstnanost Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 2,3 procenta. Nejvyšší je podíl nezaměstnaných nadále v Moravskoslezském kraji s 5,4 procenta. Mezi okresy je nejnižší nezaměstnanost opět na Rychnovsku s 1,2 procenta. Naopak nejhorší situace zůstává na Karvinsku, kde je bez práce 8,1 procenta lidí. Na jedno volné místo připadalo na konci listopadu v Česku v průměru 1,2 uchazeče. Nejvyšší přetlak na pracovním trhu registrují úřady práce na Karvinsku, kde bylo 8,8 uchazeče na místo. Naopak nejlepší je situace na Pardubicku a v okrese Praha-východ, kde na jednu volnou pozici připadá shodně 0,2 uchazeče.
Rozpočet prošel hladce prvním čtením
06.12.2017
Poslanci v prvním čtení projednali návrh státního rozpočtu na příští rok. Většinou 116 hlasů schválili jeho základní parametry: výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání. Pokud je schválí, už budou moci pouze přesouvat peníze uvnitř rozpočtu. Protože se nově zvolená sněmovna sešla až koncem listopadu, mají poslanci na projednání rozpočtu mnohem méně času než v jiných letech. Schvalovat v závěrečném hlasování by ho měli od 19. prosince.
Končící vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozpočet předložily se schodkem 50 miliard korun. Deficit je o deset miliard nižší, než jaký se předpokládá podle schváleného rozpočtu na letošek. Prezident Miloš Zeman v úterý také přijal demisi vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), kterou koaliční kabinet sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců podal minulý týden. Ve středu se Zeman chystá jmenovat předsedou vlády šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jeho menšinovou vládu chce jmenovat o týden později.
Státní rozpočet se v listopadu propadl do schodku 11,6 miliardy korun
04.12.2017
Stát hospodařil ke konci listopadu se schodkem 11,6 miliardy korun. K udržení přebytku z předchozích měsíců nepomohlo ani to, že se především díky rostoucí ekonomice daří vybírat více peněz na daních.
Nepříznivý vliv na hospodaření státu mělo mimo jiné meziročně horší čerpání evropských fondů. Česko z nich letos oproti stejnému období loni získalo o 74,3 miliardy korun méně. Ani po očištění výdajové i příjmové stránky rozpočtu o evropské fondy by ale stát nebyl v plusu. Schodek by naopak byl ještě o 1,3 miliardy vyšší. "Saldo státního rozpočtu během listopadu překvapivě sklouzlo do deficitu. Za tímto vývojem rozhodně nestál obrat k horšímu na straně příjmů z daní a pojistného. Dynamika daňových příjmů se proti předchozím měsícům dokonce zvýšila, a to zejména díky silným výběrům DPH," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Příjmy rozpočtu za prvních jedenáct měsíců roku meziročně klesly o 6,5 miliardy korun. Na daních ale stát získal o 7,7 procenta více než loni. Propad tak jde na vrub právě menšímu objemu peněz z evropských fondů. Například výběr pojistného na sociální zabezpečení, které je s podílem 37 procent nejvýznamnější příjmovou položkou rozpočtu, meziročně vzrostl o 8,5 procenta. Stejně jako v případě řady daňových příjmů na to měla největší vliv nízká nezaměstnanost a zrychlující růst mezd, ze kterých se odvody vypočítávají
Česká ekonomika zrychlila ve 3. čtvrtletí meziroční růst na 5 procent
01.12.2017
Statistici potvrdili, že česká ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí nejrychleji za poslední dva roky. Meziroční růst HDP dosáhl 5 procent, v porovnání s předchozím čtvrtletím to je růst o 0,5 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu. Česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii. Ze zemí, které zatím údaje za třetí kvartál zveřejnily, jsou na tom lépe pouze Litva a Rumunsko. Stejný růst jako Česko měli také Poláci.
Za posílením růstu ekonomiky stojí silná domácí poptávka. Podobným dílem přispěly jak investice, tak i spotřeba domácností. Rovnoměrně rozložený růst ekonomiky chválí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "Snižuje to riziko, že současná hospodářská expanze by měla rychle a citelně zpomalit. Růst české ekonomiky má v současnosti mimořádně silné základy," uvedl Kovanda. Investice podniků se na růstu HDP podílely 1,6 procentního bodu. "Podniky se přizpůsobují rostoucí poptávce v situaci, kdy na trhu práce v podstatě není možné najít novou pracovní sílu. Investují tak do výrobních prostředků, které nepotřebují tolik obsluhy a uvolní tak část pracovní síly," uvedl Viktor Ziesel, ekonom Komerční banky. Meziročně byly investice dokonce o 7,5 procenta vyšší. Ziesel zároveň dodává, že se k investicím přidává i veřejný sektor, který čerpá prostředky z evropských fondů. Obdobně silná byla také spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 4,4 procenta. Lidem umožňuje více utrácet rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd. Podíl lidí bez práce se pohybuje na historickém minimu. V říjnu klesla nezaměstnanost na 3,6 procenta. Aktuálně je v Česku téměř 210 tisíc volných pracovních míst.