Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Nezaměstnaných lidí je nejméně za téměř 20 let
12.10.2017
Nezaměstnanost v září klesla na 3,8 procenta. Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,8 procenta ze srpnových čtyř procent. Uchazečů o práci bylo 284 915, což je nejnižší počet od května 1998.
Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR. Meziročně se nezaměstnanost snížila o 1,4 procentního bodu. Počet volných pracovních míst se naopak meziměsíčně i meziročně zvýšil. Některé kraje hlásí rekordní hodnoty za dobu existence českých veřejných služeb zaměstnanosti. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle evropského statistického úřadu Eurostat za srpen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
České mzdy rostly od revoluce téměř nejrychleji v Evropě
10.10.2017
Másla si dnes lidé koupí více než před sametovou revolucí, neplatí to ale už o mléku nebo návštěvě kadeřnictví. Hospodářské noviny porovnaly v analýze ceny oblečení, uhlí nebo spotřebičů dnes a před revolucí na základě toho, kolik si jich mohli či mohou Češi koupit.
V devadesátých letech bylo na výplatní pásce nejčastěji čtyřciferné číslo, dnes jsou mzdy na první pohled téměř devětkrát vyšší. Průměrná hrubá mzda v roce 1989 činila něco přes tři tisíce československých korun. V loňském roce dosáhla 27 575 korun. Pokud se ale dané mzdy očistí o inflaci a převedou do dnešních cen, je rozdíl mnohonásobně nižší. Průměrná výplata v roce 1989 by dnes odpovídala necelým 17 tisícům korun. Reálně se tedy mzdy zvedly o 63 procent. V první polovině 90. let mzdy v důsledku transformace ekonomiky klesaly. Na úroveň před revolucí se dostaly až v roce 1996. Od té doby s několika výkyvy rostou kontinuálně. Růst o více než 60 procent je ale i tak v evropském srovnání úctyhodný výkon. Rychleji vzrostly mzdy mezi lety 1996 a 2016 už jen v Pobaltí, kde přidaly přes 150 procent, a na Slovensku. Například v Německu vzrostly mzdy za 20 let jen o patnáct procent. Naopak růst mezd ve Švédsku či Norsku byl poměrně rychlý, mzdy se zvýšily o polovinu. Poraženými v rámci evropských zemí OECD jsou jižané. Mzdy v Portugalsku vzrostly za zmíněných dvacet let jen o tři procenta. S jednociferným růstem se pak potýká Španělsko nebo Itálie.
Česko zažívá boom průmyslové výstavby
05.10.2017
Developerská společnost Panattoni Europe má v plánu postavit v Dolních Měcholupech průmyslový areál, který má do velké míry sloužit jako vývojové centrum hned několika společností. Nájemníky chce proto hledat primárně z řad firem, které by na okraj Prahy kromě samotné výroby přestěhovaly výzkumníky a vývojáře. Koncem minulého týdne se Panattoni projektu za miliardu výrazně přiblížila. Získala souhlasné stanovisko pražského magistrátu, který hodnotil dopady stavby na životní prostředí.
"Jsme rádi, že jsme našli konsenzus s magistrátem i městskou částí a stavba dostala zelenou. Nicméně ještě nejsme na konci povolovacího procesu," připomíná generální ředitel Panattoni Europe pro Česko a Slovensko Pavel Sovička. Pokud vše půjde podle plánů, společnost na pozemcích Kovošrotu v Dolních Měcholupech, které se rozkládají mezi ulicemi Průmyslová a Kutnohorská, postaví celkem čtyři haly o ploše zhruba 70 tisíc metrů čtverečních. První z nich by mohla být dokončena na konci roku 2019. Aktuálně firma čeká, až kladné posouzení vlivu stavby na životní prostřední nabyde právní moci, následně bude developer žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení. U průmyslových nemovitostí se zpravidla daří povolení získat v kratší době než u bytových domů či administrativních center. Před samotnou výstavbou bude Panattoni bourat některé staré objekty a dekontaminovat půdu v průmyslovém areálu, který dnes slouží k třídění kovu a skladování odpadu. Tyto práce bude provádět v průběhu příštího roku. V hi-tech průmyslovém areálu vznikne zhruba 750 pracovních míst. Jeho součástí budou také restaurace či budova školky. Které firmy se na místo přestěhují, zatím není jasné. Sovička však již před časem prozradil, že chce jeho společnost oslovit firmy, jako je například GE Aviation, která vyrábí letecké motory, nebo Festo, zabývající se průmyslovou automatizací.
zdroj: ihned.cz
Státní dluh klesl na nejnižší úroveň od roku 2011
05.10.2017
Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun.
Je tak nejnižší od roku 2011, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 152 000 korun.
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/