Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Častá změna zákonů a nevymahatelnost práva omezuje příjmy státu
04.06.2014
Vývoj příjmů státního rozpočtu dlouhodobě omezuje nevymahatelnost práva a častá změna zákonů. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok a odvolává se přitom na zkušenosti ze svých kontrol.
Objem všech daňových nedoplatků i z předchozích let loni vzrostl podle závěrečného účtu meziročně o víc než 17 miliard na 224,7 miliardy korun. Finanční správě se z nich loni podařilo vymoci 7,5 miliardy, což byl meziroční pokles o 0,4 miliardy korun. Úřady pro nedobytnost odepsaly pohledávky v objemu 24,5 miliardy, na druhé straně ale znovuoživily již odepsané daňové nedoplatky v objemu 34,4 miliardy korun.
Přepočet důchodu
27.05.2014
Nyní, od 1. 1. 2014, může starobní důchodce podat žádost o zvýšení důchodu již po 360 odpracovaných kalendářních dnech.
O přepočet a navýšení starobního důchodu může požádat důchodce, který vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a současně pobírá v plné výši řádný starobní důchod přiznaný podle § 29 odst. 1 nebo 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti náleží důchodci zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Navýšení se tedy nepočítá z aktuálně vypláceného důchodu, ale z výpočtového základu, ze kterého byl starobní důchod vyměřen. Nárok na zvýšení starobního důchodu vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti.
Firmy mohou chtít po státu odškodné za pozdě placené faktury
27.05.2014
Hrozí, že stát bude muset zaplatit až miliardy korun podnikatelům kvůli tomu, že pozdě schválil unijní směrnici týkající se splatnosti faktur.
Vláda schválila příslušnou novelu obchodního zákoníku v červenci 2012. Ale poslanecká sněmovna ji schválila až na konci března 2013 – deset dnů po termínu, k němuž se Unii zavázala. Senát pak navíc zdržel novelu, protože ji poslancům vrátil s pozměňovacími návrhy. Ti ji pak definitivně schválili až v polovině června s účinností od začátku července. Proto podnikatelé mohou chtít po státu odškodné za faktury, za které mezi 17. březnem a 1. červencem nedostali zaplaceno v maximální lhůtě třiceti, respektive šedesáti dnů. Pokud by totiž novela zavádějící unijní směrnici platila včas, mohli by podnikatelé tyto sankce požadovat přímo po dlužnících.
Na čem Češi nejvíce šetří?
13.05.2014
Češi nejvíce šetří na oblečení a jídle.
Dále následují koníčky. Pouze každý desátý člověk vůbec nešetří a neomezuje své výdaje, jedná se hlavně o vysokoškoláky. Muži dokážou ušetřit při nákupu potravin, ženy při nákupu oblečení. Na potravinách šetří zejména starší lidé.